O dvě nové přírodní památky se letos rozrostla síť zvláště chráněných území na Vysočině.
A v následujících letech by se měl jejich počet znovu navyšovat.
VYSOČINA Řadu lokalit a míst s výskytem zvláště chráněných živočichů či rostlin, které může závidět nejenom zbytek republiky, má na svém území Kraj Vysočina.
Které to jsou? Unikátní národní přírodní rezervace Mohelenská hadcova step či Žákova hora, zapsané na seznam chráněných území už v roce 1933, unikátní rašeliniště či Jankovský potok s jedinečnou perlorodkou říční, nebo je to jiná lokalita?
„Nerad bych nějaké konkrétní území vyzdvihoval, protože každé má svůj význam a řada z nich je i evropsky významnými lokalitami Natury 2000, jimiž přispíváme k udržení přírodního dědictví v evropském měřítku," brání se konkrétní odpovědi Jan Joneš z odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu.
Zvláště chráněných území, kde žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů, na která by měli být obyvatelé Vysočiny pyšní, je celá řada. Podle údajů z krajského úřadu se zde nachází celkem 193 zvláště chráněných území o výměře 65 473,8138 hektarů, což je necelých 10 procent podílu z území Kraje Vysočina.
Mezi tyto lokality patří i dvě chráněné krajinné oblasti Železné hory a Žďárské vrchy, které dále na svém území spravují dalších 45 přírodních památek či rezervací. Na Vysočině je v současné době také 75 evropsky významných lokalit, dále dvě smluvně chráněná území a také 3 662 památných stromů.
Pokud se podíváme o deset let zpátky, je to významný nárůst. Před deseti lety bylo na Vysočině 172 zvláště chráněných území a jenom dvě evropsky významné lokality.
Pokračování na straně 4 Chráněných území přibývá
Dokončení z titulní strany
Největší nárůst je v případě vyhlášení přírodních památek. Od roku 2005 jich přibylo osmnáct. Významné je i zvýšení počtu evropsky významných lokalit, to je ale zapříčiněno i dodržováním evropské směrnice.
Znamená to tedy, že je Vysočina čistější, zlepšilo se životní prostředí, a tím se zde daří více chráněným druhům? „Podle mého názoru se jedná o více vzájemně se prolínajících důvodů. Není to však odezva změn v životním prostředí," vysvětluje Jonák.
Nárůst si vysvětluje snahou zákonnou formou chránit významné přírodní lokality před vlivem stavebních činností, jako je výstavba železnic, silnic či průmyslových zón. Nárůst je podle Jonáka dán také plněním evropské směrnice Natura 2000. „V tomto případě jsou většinou regionálně či národně přírodovědecky významné lokality též evropsky významnými lokalitami Natury 2000," připomíná.
V letošním roce Kraj Vysočina vyhlásil dvě nové přírodní památky. Obě se nacházejí na Žďársku. Jedná se o Staropavlovský rybník a rybníky u Rudolce. Důvodem byl výskyt silně ohrožené žáby – kuňky ohnivé, a specifického druhu trávy pojmenované puchýřka útlá. „V obou případech se jedná i o evropsky významné lokality zařazené do Natury 2000," doplnila mluvčí kraje Jitka Svatošová.
Kraj má nyní rozpracováno ještě sedm území, která by měla být do konce roku vyhlášena evropsky významnou lokalitou. Patří mezi ně přírodní památky Horní Mrzatec, Maršovec a Čepička, Na Ostrážné, Šilhánky, Kamenický rybník a přírodní rezervace Havran a U Jezera v údolí Jihlavy. Podle Jonáka by se v následujících dvou letech měla rozšířit také síť zvláště chráněných území. Přírodní památkou by se měla stát lokalita Pod Trojanem a Dašovský potok, dále pak V Kučerkách a Vápenky u Zvole. Na ochranu v kategorii přírodní rezervace jsou pak navrženy lokality Staré Duby a Výrova skála – Klobouček.
Území vhodných k začlenění do zvláště chráněných území má kraj ale vytipováno mnohem víc. Podle takzvané „Strategie zvláštní územní ochrany přírody Kraje Vysočina", což je dokument, který se zaměřuje na ochranu přírody s výhledem do roku 2030, se jedná o 50 lokalit. Mezi nimi je například Rančířovský tankodrom, Smrčenský potok, Jezdovický rybník, Hlávkovský kopec a další místa.
