Ani po třech desítkách let od vzniku Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Železné hory nejsou vztahy mezi její správou a obyvateli přírodně cenného území vždy idylické. Spory vznikají například kvůli snahám rozšířit zastavěná území obcí nebo vzhledu novostaveb. Na druhé straně se správě díky novému rozdělení zón podařilo najít kompromis mezi ochranou přírody a způsobem hospodaření v lesích a na zemědělské půdě.
Názor na CHKO se u obcí často odvíjí od ovlivňování výstavby a tvorby územních plánů. Správa tuto oblast reguluje a stanovuje mantinely, jak mají domy vypadat a v jakých místech je možné je postavit. Postupně se ale sporům obrousily hrany. "Mohli nás dříve vnímat jako blok rozvoje, lidé se třeba nakonec rozhodli, že si postaví svůj dům snů jinde než v CHKO, když musí projekt přizpůsobit regulativům pro výstavbu. S odstupem času jsou ale starostové většinou rádi, že výstavbu vedeme k určitému jednotícímu charakteru, který vychází z místních tradičních forem," řekl ČTK vedoucí Správy CHKO Vlastimil Peřina.
Jako příklad uvádí výstavbu rodinných domů v Rabštejnské Lhotě poblíž Chrudimi, která je pro mnoho lidí atraktivní lokalitou. Nejdříve vznikla nová čtvrť v severní části, v posledních letech se staví na jižním konci. "Zatímco dřív nám lidé vyčítali, že jim něco nechceme povolit, teď se na nás občas zlobí, že jsme povolili až moc moderní stavby a že regulace není dostatečná," uvedl Peřina. Podle něj jsou nyní vztahy s většinou obcí korektní.
Od roku 2016 platí nové rozdělení území CHKO do čtyř zón ochrany. Předtím používané vymezení neodpovídalo tomu, v jakém stavu je dnes příroda a krajina Železných hor. „Se změnou zonace se například hodně zmenšila plocha druhé zóny v lesích. Počet segmentů nejvíce chráněné první zóny se zmenšil a jednotlivé současné segmenty jsou spíše větší. Přesně víme, kde jsou ta nejcennější místa, těm se věnujeme a v jiných oblastech činnost hospodářů a vlastníků tolik neregulujeme,“ uvedl Peřina.
Podle něj byly v průběhu existence CHKO převedeny velké plochy orné půdy na louky s šetrnějším hospodařením. V dobré stavu je také síť maloplošných zvláště chráněných území, rozšířily se třeba populace vzácných divokých gladiol mečíků střechovitých. Na území také nevznikla žádná fotovoltaická elektrárna na zemědělské půdě nebo větrná elektrárna. Díky dohodě s podnikem Lesy České republiky o bezzásahovém režimu vzniká postupně v roklích kolem hradu Lichnice unikátní prales.
Problémem zůstává intenzivní velkoplošné zemědělství s negativními dopady zejména na populace hmyzu a drobných živočichů. CHKO se také musí stále bránit rostoucím tlakům na další výstavbu chat. Velkou výzvou v dalších letech bude obnova lesních porostů po nynější kůrovcové kalamitě a zadržení vody v krajině co možná nejpřirozenějšími postupy.
ČTK
