moderátor
Chráněná krajinná oblast Brdy byla vyhlášena před šesti lety na místě bývalého Vojenského újezdu Jince. Po odchodu vojáků na dopadových plochách vznikla unikátní vřesoviště a zachovaly se zde také souvislé lesní porosty, které dnes tvoří převážně nepůvodní smrkové monokultury. Kromě smrkových lesů se v Brdech ovšem zachovaly unikátní fragmenty starého původního lesa.
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
Brdy jsou zajímavý tím, že jsou tam zbytky starých porostů. Starý porosty myslíme lesy, které mají víc než 140 let a takové lesy jsou na území České republiky vzácné. Je to díky historii hospodaření a díky intenzivnímu hospodaření v minulých desítkách let. A vlastně to je jeden z těch důvodů, proč tam vznikla chráněná krajinná oblast, protože vlastně cílem bylo chránit ty zbytky té hezké přírody, která tam zbyla po vojácích v tom vojenském prostoru. A ty hlasy jsou cenný z toho důvodu, za prvé, že je jich málo takhle starých lesů a za druhé, že tyhle starý lesy většinou podporují různý druhy organismů, který jsou vzácný a běžně se nevyskytují v běžných hospodářských lesích.
Mgr. Jeňýk Hofmeister, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Tady se nacházíme na okraji smíšeného porostu buku, smrku, jedle i dubu, ukazujícího nějaký přirozený potenciál Brd, tak jak by porosty tady v přírodním stavu zřejmě vypadaly. Nějaký přírodě blízký starý porost. Druhově strukturně variabilní a můžeme zcela porovnat ten kontrast s dosud převažujícími porosty v Brdech monokulturními, kdy na první pohled je zjevné, který ten porost má pro přírodu a pro život v lese větší potenciál. Tady z důvodu teda nedostatku světla a vlastně malé strukturní variability vidíme, že ani na zemi jako nic nežije, ty stromy nemají žádný potenciál pro život organismu tím, že by tam byly nějaké poškození, mohly tam růst houby, mohly tam žít nějaké druhy hmyzu.
moderátor
Ve zbylých částech starého lesa nedaleko zámečku Tři Trubky se doposud zachovali i jedle nebývalých rozměrů.
Mgr. Jeňýk Hofmeister, PH.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Takové jedle by tady podle mého názoru měly zůstat zachovány v plném počtu, protože jejich fyzický věk může být 400 až 500 let a budou samozřejmě postupně ubývat a začnou být právě cenné pro život lesních organismů. Tenhle strom je pořád v plné síle, pořád dokáže vzdorovat všem organismům, který by rádi už se přiživili na té biomase, kterou vytvořil, ovšem houbám a popřípadě hmyzu, ptákům, který by v něm chtěli udělat dutiny, tak zatím to dřevo je příliš odolné, ale to se v průběhu příštích desítek až stovek let bude měnit a ten strom bude pro přírodu velmi cenný, pokud ho zachováme.
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
Ten význam těch starých lesů není jenom z hlediska poutání biodiverzity, ale zároveň ty staré stromy v sobě obsahují ohromné množství uhlíku a zároveň mají další potenciál ten uhlík vázat. Jeden ten strom má zachyceno ve své biomase stejné množství uhlíku jako mladý les a pokácením toho stromu vlastně dochází relativně rychle k uvolnění toho uhlíku. I když rostou relativně pomalu, tak přirůstají na obrovské ploše, tzn., že ten jejich potenciál pro další poutání toho uhlíku je obrovský. Ta ochrana těch starých lesů je i řešení té naší klimatické krize.
Mgr. Jeňýk Hofmeister, PH.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
V tomto zbytku starého porostu nenajdeme jenom velké jedle, jedle mimořádných rozměrů, ale i v Brdech daleko nejhojnější dřevinu smrk mimořádných rozměrů a i tyto stromy i smrky těchto rozměrů by bylo velmi cenné v porostu zachovat. Proto si myslím, že by takový porost měl být zachován jako celek. Tady vidíme standardní přístup k obnově starých porostů, který ale v případě porostů takhle cenných v chráněné krajinné oblasti a uvědomení toho, co vše víme, není dneska podle mě namístě. Takhle cenné porosty je důležité zachovat tak, jak jsou s jejich hmotou, kterou vytvořily, kterou nechat lesním organismům k dispozici a nechat je jejich přirozenému potenciálu k obnově.
moderátor
Jenže i v tomto unikátním starém lese probíhá obnova porostů motorovou pilou. Vědcům se alespoň podařilo s Vojenskými lesy dohodnout umístění cedulek k nejvyšším stromům, aby nebyly pokáceny. Chtěli jsme vědět, jak je možné, že Správa Chráněné krajinné oblasti dopustila kácení unikátních zbytků původního lesa, ale vyjádření na kameru správa odmítla. Na otázky proto odpovídá ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny.
RNDr. František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
Habitatový stromy to je předmětem dohody dobrovolné. My to neumíme vynutit jo. Pakliže tam není nějaký chráněný druh, /nesrozumitelné/, to je předmětem dohody, které už jsme uzavřeli s předchozím ředitelem Vojenských lesů a ty habitatový stromy v podstatě jsou vyznačovaný a je na jejich dobré vůli, že je nekácejí. Takže je to spíš krok dobrým směrem, ale my to neumíme vymáhat, a to je první věc. Co se týká těch jedlí, ten stav je takový samozřejmě, jak to popisujete, a takový skupiny známe, je smutný stav, že tam jsou prostě fragmenty nějakého přírodního prostředí hodnotnější. Čili tam je jako k diskuzi jedině, že ty nejhodnotnější místa by mohly být jaksi vyhlášeny jako přírodní památky nějakého malého rozsahu, anebo dohodou s vlastníkem, jinak, anebo respektive lesním hospodářem, protože tady vlastník je stát. Takže to si myslím, že je jediná cesta.
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
To hospodaření vypadá relativně normálně, tzn. bohužel, na mnoha lokalitách byste nepoznali, že jste v chráněné krajinné oblasti. A hospodaří se tam dost podobně jako vedle v hospodářským lese, což podle našeho názoru není úplně dobře a vlastně i díky tomu, že tam ta chráněná krajinná oblast je i díky tomu, že to je státní majetek, tak si myslíme, že ty starý porosty by si zasluhovaly větší pozornost. A určitě by se v nich nemělo tak intenzivně těžit, minimálně část z nich by mohla být ponechána úplně bez zásahu. A v těch ostatních by podstatná část těch stromů po těch mýtních těžbách měla na těch lokalitách zůstávat, aby vlastně zajistila kontinuitu toho starého lesa a pokračování toho biotopu, aby se třeba i ty starý stromy přirozeně obnovily a vlastně mohly dál sloužit jako biotop těm různým druhům organismů.
RNDr. František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
Ta chráněná krajinná oblast, aby jsme byli poctiví, jako není moc stará, abychom byli taky poctiví, ti vojáci a Vojenské lesy prostě tam neměli v minulosti žádného partnera, který by něco nasměřovával a říkal a ty začáteční roky po vyhlášení toho byly jaksi dokladem, že prostě to hledání těch vztahů nebylo jednoduché a není dodneška, protože prostě ochrana přírody má poněkud jako jinou vizi než zejména historické Vojenské lesy. Já jsem přesvědčen, budu na to koukat pozitivně, že se to změní, a že se to někam posune a jestli tam budou nějaký místa, tak mu jako samozřejmě dám úkol prostě vytipovat nějaký tyhle fragmenty, který by měly přispět k ochraně těch posledních kousků a pokud možno vyhlášením buď nějakou přírodní památkou v případě nějakou dohodou. To je možný, ale prostě zřejmě to nebude nikdy stoprocentní.
Jan Sotona, mluvčí Vojenských lesů a statků ČR
Záleží samozřejmě na návrhu, s jakým orgány ochrany přírody přijdou, my je samozřejmě zvážíme.
moderátor
Snad to nebude pro zachování starého lesa příliš pozdě. Během našeho natáčení jsme v chráněné krajinné oblasti objevili také obrovské holiny, které se nacházejí mezi obcemi Mirošov a Nepomuk. Gigantický rozsah holin zaskočil i vědce z Lesnické fakulty.
Mgr. Jeňýk Hofmeister, PH.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Promítnu-li si představu, která je formulovaná v koncepčních materiálech ochrany přírody a lesního hospodářství, tak si myslím, že zásahy, které se provádějí v těch nejcennějších přírodě blízkých porostech, které by měly zůstat úplně chráněné bez lesnického hospodaření, který jsme navštívili, tak by se měly dělat tady zásahy té jemnosti s ohledem na ponechávání biologického dědictví. A takové zásahy by neměly v chráněné krajinné oblasti mít místo.
RNDr. František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
V Brdech to, co je předmětem jaksi častých polemik, že jsou tam velký zásahy do těch smrkových porostů, což samozřejmě opticky je pravda a chtěl bych zdůraznit, že Brdy v drtivé míře mají třetí zónu, prostě ať se to líbí nebo ne, tak to je, ono to odráží tu historickou jaksi preferenci k smrkovým monokulturám, a proto tam v podstatě ty instrumenty jsou velmi omezeny. Abych neříkal jenom všechno negativní, tak samozřejmě jaksi snaha toto změnit a prostě existují nějaký před dohody nebo prostě společné projekty, které iniciujeme, aby prostě v lesích v Brdech došlo k postupné obnově těch smrkových porostů na přírodě bližší formace. A pokud možno ne na těch velkých plachtách, který prostě samozřejmě hrozí. Ale protože jaksi zákon nám neumožňuje tam dávat limity v těch třetích zónách, tak prostě může to někde vypadat jako opticky sporně.
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
Bohužel to vlastně ukazuje ten negativní trend, který započal v souvislosti s tou kůrovcovou kalamitou, kde se ministerstvo životního prostředí a agentuře vlastně nepodařilo nastavit dostatečně přísné podmínky pro asanační těžby ve druhých a třetích zónách chráněné krajinné oblasti. Zase, my si myslíme, že by se tam vlastně ten management měl dělat jinak, že by tam část těch stromů a porostů měla zůstávat stát, protože vlastně ten suchý strom má obrovský význam z hlediska biodiverzity, z hlediska uhlíku, ale zároveň i z hlediska ochrany toho nového lesa, který tam bude vznikat. A ten nový les se pod těmi suchými stromy vyvíjí úplně jinak, než na těch obrovských holinách.
Jan Sotona, mluvčí Vojenských lesů a statků ČR
Vojenské lesy a statky hospodaří v Brdech zcela odlišným způsobem než v běžných hospodářských lesích. My jsme v Brdech přešli na přírodě blízký způsob hospodaření. Vytvořili jsme jakousi koncepci, dlouhodobou strategickou koncepci přírodě blízkého způsobu hospodaření, kdy nebudeme hospodařit takzvaně mýtním způsobem, budeme hospodařit v lesích, které budou druhově, výškově i věkově rozmanité a budeme hospodařit výběrovým způsobem. Tato koncepce získala podporu Evropské unie v rámci projektu Life a my tento projekt v současné době v Brdech realizujeme.
moderátor
Jenže přírodě blízké hospodaření v Brdech vidět není. Naopak přibývají holiny, které podle Vojenských lesů vznikly jako kalamitní zásahy proti kůrovci. Vytváření obrovských holin bez ponechání starých stromů a tlejícího dřeva je přitom v rozporu i se státní koncepcí lesnické politiky. Gigantické holiny jsou také v rozporu se strategií Evropské unie na ochranu biodiverzity.
Mgr. Jeňýk Hofmeister, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Nevím nic o průběhu té kůrovcové kalamity tady, ale je pravděpodobné, že v tomhle rozsahu nebyly káceny vždy čerstvé kůrovcem napadené stromy, ale že tady byly i nějaké souše, které by v tom porostu mohly zůstat minimálně teda v ležícím stavu, který už nepředstavují nebezpečí z hlediska šíření kůrovce. Je to prostě jenom dřevo, který je teda ponechaný v porostu a není zpeněženo. To tady prostě jsme neviděli.
Jan Sotona, mluvčí Vojenských lesů a statků ČR
Na těch holinách samozřejmě zůstávají staré stromy, které nejsou ohroženy kůrovcovou kalamitou.
moderátor
Takže tam nebyly vlastně žádné suché stromy?
Jan Sotona, mluvčí Vojenských lesů a statků ČR
Ano, ano. Ten postup vlastně náš proti kůrovcové kalamitě byl tak rychlý, že jsme opravdu vytěžovali všechny ty stromy tak, jak šly, tak jak se má v tom čase, kdy byly napadány.
moderátor
Stejné zásahy kritizovali vědci v nedávné minulosti i v dalších našich chráněných územích, například v Jeseníkách, Kokořínsku či v Jizerských horách.
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
Ten trend se nepodařilo zastavit a pokračuje i za současné vlády i za současné ministryni, což si myslím, že je velká škoda. Je to vlastně v rozporu s prohlášením vlády, kdy vlastně vláda se zavázala, že změní ten způsob hospodaření v našich lesích, a že vlastně bude respektovat i ochranu přírody a takovéto velké zásahy a vytváření obrovských holin v chráněných krajinných oblastech je v zásadě v rozporu s tím, co vláda tvrdila.
moderátor
Vládní prohlášení říká. Ve státních lesích zásadně upřednostníme v rámci jejich hospodaření mimoprodukční funkce lesa. Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Jak tedy ministerstva dodržují programové prohlášení vlády?
Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D., náměstek, sekce ochrany přírody a krajiny, Ministerstvo životního prostředí
Domnívám se, že to je skutečně otázka spíš na kolegy z ministerstva zemědělství, než na náš rezort. Měl bych tedy odpovědět za náš rezort, tak musím se cítit zodpovědný za naplňování této teze tohoto úkolu lesích národních parků a tam jsem stoprocentně přesvědčen, že bychom v konfrontaci plnění tohoto úkolu uspěli.
Jan Sotona, mluvčí Vojenských lesů a statků ČR
My samozřejmě. už sám přechod na ten přírodě blízký způsob hospodaření je naplněním této koncepce. Vedle toho také počítáme s daleko větším rozvojem těch rekreačních funkcí těch lesů.
moderátor
Ochraně lesů u nás brání také systém vyplácení újem za omezení hospodaření v lesích ve prospěch ochrany přírody. Ministerstvo životního prostředí totiž musí podle zákona platit majitelům za nekácení přírodně cenných lesů či za ponechání uschlých stromů a dřevní biomasy, které jsou klíčové pro biodiverzitu. Vyplácet újmy musí ministerstvo paradoxně i státním podnikům, které spravují státní majetek, což v případě Brd jsou Vojenské lesy.
Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D., náměstek, sekce ochrany přírody a krajiny, Ministerstvo životního prostředí
Bylo by asi dobré, kdyby si dotyční vědci přepočítali, kolik by ta újma dělala, kdybychom aplikovali ta omezení hospodaření vůči státním lesům, ale i všem ostatním vlastníkům. Nešlo by o menší stovky milionů, ale o desítky miliard v rámci České republiky. To je prostě zásadní limit.
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
Je obrovská škoda, že vlastně dvě státní organizace se nedokážou domluvit tak, aby z toho měl prospěch náš občan, protože ten ekonomický prospěch, které z toho mají ty státní organizace, je podle našeho názoru krátkodobý a krátkozraký, protože, dobře, ty dva státní podniky vydělají několik desítek milionů, možná stovek milionů, pošlou něco do státního rozpočtu, ale vlastně naše společnost tím přichází o cenné lokality, kde by se ta příroda dala chránit, a kde by jsme vlastně ten management mohli dělat jinak a mohl by respektovat ty naše současné poznatky a mohlo by to být pro naši společnost mnohem prospěšnější.
moderátor
Na chybný zákon opakovaně upozorňují vědci i ekologické organizace. Zajímalo nás, zda ministerstvo životního prostředí pod novou ministryní navrhne zrušení léta kritizovaných plateb, kdy stát platí státu.
Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D., náměstek, sekce ochrany přírody a krajiny, Ministerstvo životního prostředí
Znám-li aktuální stav plánů legislativních prací, současné vedení neuvažuje s takovou změnou, která by znamenala zastavení plateb podle § 58 /nesrozumitelné/.
moderátor
Podle strategie ochrany biodiverzity Evropské unie, kterou schválila i Česká republika, má u nás dojít do roku 2030 k navýšení rozlohy přísně chráněných území ze stávajících dvou procent na 10 %, a právě pozůstatky starých lesů v majetku státu by mohla být místy, kam přísně chráněná území rozšířit.
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
Chráněná krajinná oblast je obrovská příležitost k naplňování vlastně nových strategií, které si schválila Evropská unie a ke které jsme se přihlásili i my. A jedna z těch součástí té strategie je právě ochrana starých lesů a zvyšování podílu bezzásahových území. A vlastně ty Brdy jsou pro to ideální příležitost, protože to je relativně rozsáhlá zalesněná oblast. Nejsou tam žádná významná lidská sídla, to znamená, že tam nemůže docházet k žádným zásadním konfliktům vlastně s místními občany a z toho důvodu je vlastně velká škoda, že se v rámci té chráněné krajinné oblasti nevěnovala větší pozornost právě ochraně těch starých lesů, vyhlašování dalších větších rezervací a vlastně naplňování tady těch cílů, které ty lesy mají plnit, je to i ochrana biodiverzity, případně poutání uhlíku. No a ty Brdy jsou další promarněná příležitost, kdy vlastně se dalo udělat mnohem víc právě na ochranu těch starých porostů, které tam zbyly po tom, co ten vojenský újezd byl zrušen.
ČT 2
