Boj se suchem nabírá v Beskydech unikátní obrátky. Pod heslem „nemluvme, ale konejme" takříkajíc nakopl snažení uprostřed kalamitních holin na Velkém Javorníku lesník Ondřej Brož. Vybagrovanými jámami.
Stoupáme k úzké lesní cestě, která už z dálky působí nápadně: vidíme jakýsi „tankodrom", co dva metry zhutněný násep hlíny, mezi nimi šedesát centimetrů hluboké tůně. Přesněji řečeno 28 tůní. Ondřej Brož tady s podporou Biskupských lesů i Správy CHKO Beskydy vytvořil hluboké jámy ve starých přibližovacích linkách, aby dešťová voda neodtékala pryč, ale zůstala lesní krajině.
„Lesy schnou a nějak se začít musí. Těchto sedmdesát metrů trvalo asi hodinu a půl a není to nijak nákladné. Hlína se musí zhutnit, aby udržela i vodu při větších deštích. Nesteče to během týdne, ale třeba za měsíc. Jsou to právě cesty, které fungují jako drenáže a po kterých z lesa mizí nejvíce vody," popisuje Ondřej Brož z Bordovic opatření, které ve svahu zadrželo 150 000 litrů vody.
Na jeho snažení se přijel ze Slovenska podívat i Štefan Vaĺo, který je „duchovním otcem" systému příčného narušování nepotřebných lesních cest a propagátorem myšlenky, že kvůli zhutněným plochám po těžbě dřeva a cestami narušeným půdním pórům přicházíme o většinu vody v lesích. „Musí se začít od nejvyššího bodu cesty, velkým bagrem a postupně sestupovat dolů. Kdyby se cesta narušila i na této pasece, zachráníte ji před suchem celou, včetně lesa nad ní," komentoval pod vrcholem Velkého Javorníku Vaĺo, který podobné realizace včetně mokřadů a jezer již dekádu buduje na Slovensku i Ukrajině.
Na rozdíl od vyprahlých holin takto narušená cesta pomalu vodu vsakuje, zarůstá a stává se pak oázou vlhkosti, domovem mnoha obojživelníků, jichž v lesích ubývá, i hmyzu a dokáže zdárně ovlivnit lokální mikroklima. Jde o první přibližovací linku, kterou Brož díky podpoře Biskupských lesů a zejména zafinancování Správy CHKO Beskydy před několika dny vybagroval. Pak pořídil s fotografem působivé záběry a nestačil se divit, jaký ohlas aktivita vyvolala.
Celý článek najdete v LN.
