KRKONOŠE S plánovaným rozšiřováním přísněji chráněných zón v Krkonošském národním parku vznikají mezi majiteli horských chat a hotelů rozepře. Nejeden provozovatel závidí například kolegovi z Friesových bud, že ač veškeré jeho okolí se přesune ze třetí do druhé přísněji chráněné zóny, tak území Friesových bud u Strážného zůstane ve třetí. Na mapě tak vytvoří samostatný ostrůvek v mnohem přísněji chráněné oblasti.

„Každý se nad tím podivuje. Podnikají stejně jako my, tak proč by měli být takhle vyjmutí, to bije do očí,” myslí si jeden ze starousedlíků v okolí, který si nepřeje být jmenován. Podle něj zůstanou Friesovy boudy ve třetí zóně proto, že se tam hodně investovalo.

Takový důvod ale odmítá vedení národního parku, ochránci přírody podle jejich mluvčího přihlížejí pouze k přírodním aspektům a berou zřetel na výskyt vzácných druhů nebo druhovou pestrost na jednotlivých územích.

„Hlavní důvod, proč Friesovy boudy zůstanou ve třetí zóně, je, že v okolí této enklávy nejsou přírodní hodnoty natolik cenné, aby je bylo potřeba zařadit do druhé zóny. Je tam přítomný třeba šťovík alpský, takže do budoucna nevylučujeme, že se do druhé zóny taky dostanou. Ale rozhodně se rozdělení zón neorientuje podle toho, kolik bylo do kterých bud investováno,” říká náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.

Překvapený byl včera hlavně provozovatel Friesových bud, když ho redakce oslovila. O tom, že nedávno luxusně zrekonstruovaný hotel s nově postaveným penzionem zůstane na ostrůvku s jistými výhodami, prý vůbec neví.

„Vůbec netuším, že zůstaneme ve třetí zóně a nijak jsem se o to nepřičinil. A že jsem trnem v oku ostatním provozovatelům, jsem taky nevěděl, to mě popravdě dost mrzí,” reagoval Karel Polívka, provozovatel Friesových bud.

„Je to vyvolený podnik, který získal hodně dotací od kraje. Celé rozdělení do zón je dělané účelově a nemáme tak rovné podmínky k podnikání,” myslí si další horal, který provozuje boudu v Krkonoších desítky let. Jeho jméno redakce zná, ale i on chtěl zůstat v anonymitě. „Moc do toho raději nešťourám, jinak vám dá KRNAP hned přes prsty. Kdysi dávno jsem se příliš zajímal a chtěl jsem s ochranáři diskutovat jako s rovnocenným partnerem a do týdne jsem měl na boudě všechny kontroly,” vysvětluje majitel boudy, proč nechce zveřejnit své jméno.

První zóna národního parku se má rozšířit ze současných 4,5 tisíc hektarů na téměř 7 tisíc. Druhá se má rozrůst z 3,4 tisíc na necelých 10 tisíc hektarů, zatímco třetí se má zmenšit z nynějších 28 tisíc na 19 tisíc hektarů. Celková rozloha parku se tak nezmění. O návrhu Správy KRNAP nyní rozhoduje ministerstvo životního prostředí.

Pokud návrh projde, nastane absurdní situace. Hosté Friesových bud budou potřebovat povolení na průjezd přísněji chráněnou zónou, aby se k hotelu vůbec dostali. Provozovatelům a majitelům krkonošských chat se přesunem do vyšší zóny parku zpřísní pravidla, potýkat se musí například s omezenou možností rekonstrukce, v první zóně vůbec nemůžou stavět.

„Problém by vznikl třeba s parkovacími plochami a přístupem klientů. Už takhle to je dost těžké, my ve druhé zóně nemůžeme skoro nic, zatímco ti ve třetí zóně si můžou vyskakovat. A kdybychom se dostali do první zóny, přišli bychom i o těch pět parkovacích míst, co teď máme,” říká jeden z nich.

„Přesun do první zóny by pro nás byl víceméně likvidační,” dodává.

Ochránci přírody ale s vlastníky jednali a někteří majitelé si vydobyli výjimky. Například Vosecká bouda v západní části Krkonoš.

„Vosecká bouda měla být podle našeho původního návrhu v první zóně, ale vyšli jsme vstříc názoru provozovatele a vlastníka, to znamená Klubu českých turistů, takže bouda a její bezprostřední okolí zůstanou ve druhé zóně. Z přírodovědného hlediska není důvod, aby byly v první zóně parku,” potvrzuje Kašpar.

Turistů se nové rozdělení zón nijak zásadně nedotkne

Podle mapy, ve které jsou navrhované změny takzvané zonace zakreslené, nastane podobná situace i v okolí Petrovy boudy či chat v Obřím dole.

Turistů se podle ochranářů nové rozdělení zón nijak zásadně nedotkne. Na územích, která přejdou z nejméně střežené třetí zóny do druhé, budou moci i nadále sbírat houby nebo lesní plody. V první zóně už ale nesmějí opouštět značené stezky.

„V nové části první zóny, nynější druhé zóny, bude povolen pohyb pouze po značených cestách, ovšem vzhledem k hustotě značených cest v Krkonoších to pro 99 procent lidí nebude znamenat žádné omezení,” myslí si Kašpar.