Praha /ROZHOVOR/ – Říká se o něm, že je Klausův muž, který ekologii nerozumí. Tomáš Chalupa se po vynucené rezignaci Pavla Drobila skutečně stal poněkud překvapivým šéfem resortu životního prostředí.

Předtím byl starostou v Praze 6 a jako dlouholetý člen ODS se nijak „zeleně” neprojevoval. Koneckonců náš rozhovor začal úvahou, proč by měla symbolem ochrany přírody být zelená, když pro mnohé přímořské státy je jím nepochybně modrá. Chalupu v příštích týdnech čekají zásadní debaty – o Šumavě, ekologické superzakázce i emisních povolenkách. V tandemu s Petrem Nečasem v nich může tahat za delší konec provázku.

Přišel jste do vlády zlikvidovat ministerstvo životního prostředí?

Jak říká pan Bursík?

Ano, doslova uvedl, že „oba dva dosavadní ministři, tedy Drobil a Chalupa, tam přišli se zadáním oslabit pozici ministerstva, nebo ho dokonce zlikvidovat”.

Ne, nepřišel jsem ho zlikvidovat. Myslím, že se nedotknu svých předchůdců, když řeknu, že pro řadu lidí, kteří s ministerstvem životního prostředí přicházeli do styku, ať už z pozice drobných žadatelů nebo starostů měst a obcí kvůli kanalizaci, revitalizaci, ekologickým zátěžím, dopravním obchvatům, tak to byl úřad, kde nic nejde.

Není logické, že z pohledu ekologa Bursíka by z tohoto úřadu mělo znít hlavně ne?

Možná z pohledu pana Bursíka to tak je. Já dávám přednost hledání racionálního řešení, které zachrání přírodu tam, kde je co zachraňovat, a obtěžuje lidi jen tehdy, pokud je to nezbytně nutné. To je stejná pozice, jakou zastáváme v debatě o Národním parku Šumava (NPŠ), kdy říkám: Proboha, přece není nutné na každé cestičce v první zóně zakázat pohyb 365 dní v roce. Omezme ho jen v době, kdy toká tetřev, a to rozhodně není po celý rok.

Všichni se shodují, že je nutné přijmout zákon o Šumavě. Jaká ta pravidla budou?

Především by měla být tak pevná, že žádný příští ministr ani ředitel NPŠ nebude moci režim na Šumavě upravovat k obrazu svému. To nevnímám jako snahu o likvidaci ministerstva, ale o omezení svévolnosti rozhodování.

Exministr Bursík to vidí jinak. Cituji: „Vládne-li nám vláda, která ignoruje ochranu životního prostředí a umožní nekompetentnímu ministru Chalupovi resort úplně rozbít, pak si už mohu jen přát, aby tato vláda co nejdříve skončila.”

Děkuji pěkně za toto hodnocení v situaci, kdy se ještě po šesti měsících v úřadě potýkám s rozhodnutími svých předchůdců. Je moc pěkný program Zelená úsporám, ale jeho manažerské nezvládnutí je na pováženou. Jak se zacházelo s žadateli, jak se s nimi komunikovalo, jak byli někdy buzerováni, to by mohl vyprávět nejeden z 79 tisíc zapojených lidí. Nesedím ale v ministerské židli proto, abych známkoval bývalé ministry.

Vraťme se tedy k budoucnosti Šumavy. Kloníte se k tomu, aby se vyvíjela jako divoký prales, nebo byla přátelská hlavně k lidem v ní žijícím a návštěvníkům?

To jsou dvě limitní krajnosti. Šumava a národní park o 70 tisících hektarech je místo, kde najdete nádherné celky, které mají mít zvláštní ochranu.

Kolika procent výměry se to týká?

První, nejpřísnější zóna dnes zabírá třináct procent NPŠ, ale je rozložená zhruba na 130 ostrůvcích, což znemožňuje jak účinnou ochranu okolí, tak ostrůvků samých. Naše představa je, že zhruba čtvrtina šumavského parku by měla být v první zóně spojené do několika větších celků. Stabilita spočívá v tom, že vše bude napsané v zákoně.

Vy věříte, že se na detailním popisu těch 25 procent shodnete napříč politickým spektrem?

Proto nerad mluvím o procentech, ty nejsou cílem. Cílem je smysluplný kompromis. Měl by obsahovat ustavení, že část Šumavy podmínky jakési bezzásahovosti splňuje už teď, to bude první zóna, o něco větší, než je teď. Fakt nebazíruju na tom, jestli to bude o procento vlevo či vpravo. Podstatné je, aby se na výsledku dohodli starostové, kraje i vědecká obec.

Podaří se ho vtěsnat do zákona?

Od toho máme pracovní skupinu, která má mapy, čísly označené lokality a vede debatu nad tím, jestli tohle ano, tohle ne, tamto hned a tamto později.

Chcete říct, že zákon o NPŠ bude obsahovat mapy, kóty a další detaily?

Jistě, bude obsahovat i přesně vyznačené cesty. Právě proto, aby se zabránilo svévoli příštích ministrů a správců Šumavy.

Kdy se podle vás shodnete?

Druhé kolo kulatého stolu je 19. září. Mojí ambicí je navodit při schůzce atmosféru konkláve, abychom neodešli dříve, dokud se neshodneme aspoň na základních parametrech. Zatím největší zádrhel spatřuji v definici zásahu. Zásah totiž může být proti kůrovci, ale může jím být i údržba cest, sečení luk na tradičním šumavském bezlesí či výsadba stromů.

Jednání se účastní lidé z protilehlých táborů, zástupci šumavských obcí i ekologických hnutí. Opravdu věříte v dohodu?

Myslím, že základní míru shody nalezneme. Pak zůstane množinka toho, kde zůstane rozpor. Tam bude muset přijít ministr, který má politickou odpovědnost, musí nakonec přijít do vlády a před poslance s nějakým závěrem.

Máte termín?

Na podzim by měl zákon odejít do legislativního procesu.

Nerozhodne se nakonec o budoucnosti Šumavy úplně jinde? Už příští úterý má zastupitelstvo Jihočeského kraje schválit územní plán, který povolí výstavbu lanovky na Hraničník. Jaký je váš postoj?

Slyšel jsem spoustu argumentů pro i proti. Mezi těmi pro byly dokonce i ekologické, které poukazují na to, kolik kilometrů jinak auta projedou šumavskou krajinou, než se dostanou na rakouskou stranu. I tom se bude diskutovat u kulatého stolu.

Vy si o tom nic nemyslíte?

Netvrdím, že jsem prošel celou Šumavu, ale za těch sedm měsíců jsem prošlapal její notný kus. Nekloním se k výstavbě nějakých gigantických areálů. Najít ale řešení, které by zkrátilo cestu za lyžováním, je možné. Jestli konkrétní projekt lanovky na Hraničník splňuje všechny podmínky, zda ho lze pojmout šetrněji nebo rozsáhleji, to zatím říct neumím.

Nicméně lanovka jako taková vám nevadí?

Jsme připraveni o tom diskutovat.

KLAUSE NELZE VTĚSNAT DO NOVINOVÝCH TITULKŮ

Tak se mi zdá, že vaším největším handicapem je vaše propojení s Václavem Klausem, známým to odpůrcem všeho zeleného. Jak moc vás dnes ovlivňují názory člověka, jemuž jste kdysi dělal mluvčího a který je dnes prezidentem?

S Václavem Klausem jsem dlouhá léta spolupracoval. V něčem jsme si názorově bližší, občas se rozcházíme. To je normální.

Kolem hlavy státu je nyní rušněji než jsme zvyklí. Jeho rozmíšky s šéfem diplomacie mají silné grády. Karel Schwarzenberg soudí, že si Klaus kypří půdu pro vznik nacionální euroskeptické strany. Co o tom soudíte?

Myslím, že Václav Klaus je všechno, jen ne člověk, který by nepřekvapil. Nemyslím, že by se jeho uvažování dalo lehce definovat v novinových titulcích. Podle mne udělá něco, co dnes nikdo neočekává.

Je vedle ODS a TOP 09 místo pro nějakou pravicově nacionální stranu?

Nedovedu to identifikovat. Politologové ještě nedávno tvrdili, že tu žádný prostor není, ale on tu najednou vznikl. A když se nějaký vyjevil, ukázalo se, že má jepičí život..

To máte na mysli vašeho koaličního partnera Věci veřejné?

To jste řekla vy.

Je Petr Nečas podle vás silným předsedou ODS?

Myslím, že ano. Někdy platí staré české přísloví, že ten, kdo nejvíc křičí, není nejmoudřejší v sále. Petr Nečas je extrémně pracovitý člověk, který má vizi a předává ji dál. Tahle vláda pracuje, snaží se reformovat naši zem a plnit program v rámci možností a střetávání se tří politických koaličních stran.

Daří se ODS vymítat kmotrovství?

Naše partaj je čitelná, je do ní vidět. Každý pozorovatel vidí, co se v ní děje, kdo se snaží, či nesnaží. ODS je podle mne srozumitelnější, než byla dřív. Navíc já jsem nikdy nebyl příznivec nějakého nálepkování, že tamten je kmotr a tenhle zase není. Často platí, že kdo poukazuje na druhé, jak jsou špatní, má sám máslo na hlavě. Dovolím si použít bonmot Mirka Kalouska: Kdo jsem já, abych mohl soudit ostatní?

EKOLOGICKOU SUPERZAKÁZKU RADĚJI NE

Ptám se proto, že nastává čas, kdy můžete očekávat nálety lobbistů. Ve vládě se například bude rozhodovat o ekologické superzakázce za desítky miliard korun. Jaký je váš postoj?

Ministerstvo životního prostředí nebude uzavírat smlouvy, to je odpovědnost resortu financí. Naše pozice je posoudit, zda ta či ona lokalita splňuje kritéria pro zařazení do smlouvy, a vyjádřit se k procesu a způsobu odstranění škod.

Mne ale zajímá podstata. Premiér Nečas minulý rok řekl, že si dost dobře nedovede představit, že pod jeho vedením kabinet zakázku takového rozsahu odklepne.

Postoji pana premiéra rozumím. Odpovědností této vlády bude přinést, schválit a před veřejností obhájit řešení, které bude průhledné, vysvětlitelné a pro daňové poplatníky nejlevnější.

To jest kolik?

Částku říct neumím. Čeká nás složitý měsíc, během něhož se tyto debaty povedou.

Nečas se kloní k rozdrobení tendrů na odstranění starých ekologických zátěží. Nebylo by to úspornější?

Vnímám jeho pozici jako velmi rozumnou.

Rozmyslet byste si to měli pořádně, abyste se nedostali do stavu  jako při likvidaci ostravských lagun, kde firma Geosan, respektive Čistá Ostrava, neplní podmínky kontraktu za 2,6 miliardy korun.

Tuhle nepříjemnou situaci řeší Inspekce životního prostředí, která je naprosto nezávislým orgánem. Stejně jako koná na Šumavě, kde řekne - tohle se smí a tohle ne, tak posuzuje legálnost meziskladů a dalších postupů při čištění lagun na Ostravsku. Jak známo, inspekce je velmi přísná a neváhá rozdat i vysoké pokuty.

JSEM OPTIMISTA, VĚŘÍM, ŽE LIMITY SE PROLAMOVAT NEBUDOU

Šéfem Teplárenského sdružení se stal bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek. Jistě bude velmi naléhavým přímluvcem. Například za prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí. Jaké to bude stát mu tváří v tvář?

Tak nebude to poprvé a ani naposled. To jsem si zažil mnohokrát. Pozice ministerstva je v tomto směru srozumitelná. Stojíme za programovým prohlášením vlády, které praví, že by se limity prolamovat neměly. Na druhé straně je jasné, že české teplárenství musí mít zajištěnou budoucnost. Proto se bavíme třeba o emisních povolenkách, neboť teplárenství musí dostat šanci na rozvoj. Například Ostravsko je region s jedním z nejvyšších procentem domácností napojitelných na centrální zdroje tepla. Přesto tam je problém s lokálními topeništi, kde se pálí nejrůznější sajrajt. A je otázka, zda jsou teplárny schopny lidem nabídnout  přijatelnou cenu a obstát v konkurenci s nechtěným neekologickým spalováním.

Vy osobně jste pro prolomení limitů?

Stále jsem optimista a doufám, že toho nebude potřeba.

Tváří v tvář budete stát nejen proti Topolánkovi jako lobbistovi, ale i proti kolegovi z vlády, ministru financí Kalouskovi. Ten totiž nechce, aby energetické firmy dostaly zadarmo emisní povolenky zhruba v ceně 46 miliard korun, z toho ČEZ 30 miliard.

Ono je to trochu jinak. V letech 2013 až 2020 bude mít ČR k dispozici zhruba 638 milionů povolenek.  Z toho 39 procent přiděluje průmyslu zdarma. To je standardní režim. Navíc dohoda říká, že je možné určitou část, která představuje 108 milionů povolenek, tedy 17 procent z celého balíku, směřovat do podpory energetického průmyslu. V podmínkách je, že buď si firmy budou povolenky kupovat v aukcích, nebo je dostanou tzv. zdarma.

Takzvaně znamená, že se musejí zavázat k investicím do ekologické výroby.

Ano, musejí tímto směrem vylepšit technologii výroby, a to v režimu, který je přísnější než současné normy.

A co námitka ekologů, že je to velkorysý dárek energetikům, kteří by stejně museli tímto směrem do výroby investovat, právě kvůli normám EU?

Ne v takovém rozsahu. A kdyby to šlo jinou cestou, firmy peníze na investice neušetří na platu pana ředitele, ale promítnou je do vyšších cen pro koncového spotřebitele. Rozdávání povolenek je nastavené tak, že za každou korunu oni musejí vynaložit dvě.

Jak to budete kontrolovat?

Zcela jednoduše. Povolenky dostanou až zpětně, tedy poté, co budou jejich závazky převedeny do praxe. To bude rozumná podpora českého teplárenství a energetiky a zároveň ho dostane na ekologickou úroveň vyšší než je teď, dokonce lepší, než stanovují normy. Proto dávám přednost tomuto řešení.

KDO JE MGR. TOMÁŠ CHALUPA

-           Narodil 3. července 1974 v Praze.

-           Studoval tři fakulty pražské Univerzity Karlovy: Fakultu sociálních věd, katedru žurnalistiky a masové komunikace Filozofickou fakultu, obor politologie a historie (1993-1996); Právnickou fakultu (1994-2002).

-           Pracoval jako redaktor ve Večerníku Praha a v Denním Telegrafu, byl vedoucím tiskového oddělení na Úřadu vlády ČR (1997-1998) a zaměstnancem hlavní kanceláře ODS (1998).

-           Od roku 1992 je členem Občanské demokratické strany.

-           Od r. 2002 do počátku roku 2011 byl starostou Městské části Praha 6.

-           Ve volbách roku 2010 byl zvolen do sněmovny.

-           Dne 17. ledna 2011 prezident Václav Klaus jmenoval Tomáše Chalupu ministrem životního prostředí.

-           Je ženatý a má rok a půl starého syna Davida.