ČESKÝ RÁJ / Cesty v Českém ráji chátrají dvě desetiletí. Jejich většinový vlastník Lesy ČR je neudržují proto, že by mohly připadnout dědicům šlechtického rodu. Přesto „ze šlechtického” kácí dřevo. „Jsou to tisíce kubíků dřeva, které každoročně odvezou,” říká starosta Hrubé Skály Jan Houška. Těžba aktuálně probíhá na Radči u Valdštejna. Starostovi nevadí, že státní podnik v lesích hospodaří, ale že tu neinvestuje žádné prostředky do údržby cest, kterými ročně projdou desetitisíce turistů. Dokonce ani do těch, které jsou obecní nebo soukromé a těžba je poškodila. Přitom opakovaným důvodem, proč se o cesty nemohou starat, jsou nedořešené restituce.

„Osm let se s Lesy snažím domluvit, ale vždycky jakékoli dohody vyšuměly. Přitom nechceme investice do nových cest, ale jen aby se nedevastovalo to stávající,” ohlíží se za letitým jednáním se státním podnikem Houška.

Jenže to vypadá, že návštěvníci Českého ráje hned tak po udržovaných cestách chodit nebudou. „Podle posledních informací ze Státního pozemkového úřadu by měl příslušný soud rozhodovat v září letošního roku,” říká Zbyněk Boublík, mluvčí Lesů ČR k šlechtickým žádostem.

Podle mluvčího státního dřevařského podniku Zbyňka Boublíka omezuje případná restituce Lesy ČR podobně, jako obce, které nemohou plánovat svůj rozvoj. A dokud soud nerozhodne, žádné větší investice do turisticky atraktivní oblasti nepřijdou.

„Stav lesních cest na Hruboskalsku není v havarijním stavu. Vykazuje jen prvky běžného opotřebení,” tvrdí o lesních cestách Boublík.

Většinu cest, které dnes vedou v lesích Hruboskalska, před třiceti lety zakládal Zdeněk Brožek, jako místní lesní správce. Dnes ho mrzí pohled na stezky plné výmolů.

„Nikdo to neřeší, nikdo si toho nevšimne. Vytěží, nechají téct vodu po cestě a za dva roky je to úplně vymleté,” ukazuje Brožek na stezku u Kořenského pramene, jen pár stovek metrů od bývalých lázní.

Vymleté a obnažené cesty až na „dřeň”

Tady si eroze vyhloubila asi třiceticentimetrovou rýhu. A kousek dál podemlela mostek. Nebo trasa do Pelešan za sedmihorským kempem je dávno obnažená na nejhrubší kamenitý povrch a krajnice se propadají. Dokud však potomci Aehrenthalů žalobu nestáhnou, cesty se nezlepší. Turnovan Josef Kunetka se restitučními nároky šlechtických rodů zabývá takřka čtvrtstoletí a nevěří, že by Aehrenthalové mohli dostat zpět nemovitosti a pozemky, o které žádají.

„Zkoušejí to, žádají, ale majetkově to nemohou získat, jako většina šlechtických rodů. Nebo je to minimálně velmi nepravděpodobné,” říká o nárocích potomků šlechtického rodu Kunetka, který začal restituce sledovat na počátku 90. let, kdy v Turnově byl místostarostou. Dokonce tvrdí, že Aehrentalové už byli odškodnění Německem, jako tehdejší starorakouští občané.

Majetek rodu byl zkonfiskován na základě takzvaných Benešových dekretů v roce 1945.

Johan Aehrenthal měl být během války občanem Německé říše a po válce mu bylo jako Starorakušanovi vráceno rakouské občanství.

První žádost Aehrenthalů: už před dvaadvaceti lety

Už v roce 1992 požádala rodina žijící v Rakousku o vydání zámku Hrubá Skála, hradu Valdštejna, Lázní Sedmihorky a dva tisíce hektarů lesních pozemků, které zabírají podstatnou část Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Na počátku roku 2008 přichází také úplný soupis majetku, o který šlechtici žádají, včetně zámku Hrubá Skála, nebo Lázní Sedmihorky.

124 let vlastnili Hrubou Skálu Aehrenthalové (1821 - 1945)