PRAHA Zásoby povrchových i podzemních vod jsou nyní na počátku května výrazně podprůměrné ve srovnání s předchozími lety.
A podle nejnovější dlouhodobé předpovědi počasí nás podle meteorologů čeká krásné léto. Jenže krásné, to znamená také suché.
Tedy další suchý rok s nedostatkem vody ve studnách, řekách i půdě. Experti proto oprašují dávné plány, jak v přírodě zadržet daleko více vody než dnes. V Krkonoších či na Šumavě by tak mohly vzniknout nové přehrady, dravé potůčky nebo nádrže.
Je to zdánlivá malá akce v pozadí zájmu veřejnosti. Správa největšího českého národního parku – Šumavy – spolu s ekologickými hnutími hledá dobrovolníky, kteří půjdou do rašelinišť. S jediným cílem: zrušit odvodňovací drenáže, přehradit potůčky a z rašelinišť zase udělat podmáčené plochy nacucané vodou.
„Odvodňovací kanály které vznikaly v minulosti kvůli těžbám, se zahrabou, obnovují se meandry potoků, dělají různá přehrazení a obnovují se údolní přehrady sroubené ze dřeva, takzvané klauzy," vyjmenovává mluvčí šumavského parku Jan Dvořák. Na Šumavě už takto revitalizovali stovky hektarů ploch. Proto, že v přírodě ubývá vody.
A že jí bude dramaticky méně i letos, potvrzují aktuální čísla meteorologů a jejich odhad srážek a vývoje počasí v nadcházejícím měsíci. Už loňská zima byla srážkově suchá, ale ta letošní, třebaže ji meteorologové označují za průměrnou, deficit srážek v přírodě nesnížila. „Došlo k doplnění vody v půdě, ale míra ohrožení půdním suchem ve vrstvě do čtyřiceti centimetrů je přibližně stejná jako před rokem. Většina území je tak v nízké až středně velké míře ohrožení. Výchozí podmínky stavu zásob povrchových a podzemních vod jsou k počátku května výrazně podprůměrné," píší meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu ve své nové zprávě.
Rozhodující přitom bude, kolik srážek spadne od května do července.
Meteorologové však příliš deštivé období nepředpovídají, naopak na tento týden odhadují teploty mezi 20 až 24 stupni Celsia. A až do 5. června by počasí mělo být srážkově pouze průměrné. Občasný déšť předpovídají jen na poslední týden v květnu.
To je špatná zpráva pro všechny majitele vrtů a studní, kteří už nyní zjišťují, že v nich mají málo vody. Pro lepší představu, kolik vody v přírodě chybí: zatímco loni na konci dubna hlásili hydrogeologové, že jen 65 procent vrtů je na běžné hladině, letos je to jen 44 procent a více než třetina vrtů je na mimořádně podnormální hranici. Tedy na úrovni z let například 1982 až 1984, kdy bylo víceleté sucho. O pětinu přitom klesly nyní i průtoky v řekách v porovnání s loňským rokem. Například zatímco Labem v Brandýse protékalo loni v tuto dobu průměrně 70,2 kubíku za vteřinu, dnes je to jen 51,7. Nižší je i hladina Vltavy v Praze, kterou loni teklo přes 98 kubíků za vteřinu a nyní jen 66.
„Vysychání přírody samozřejmě jde na vrub toho, že se otepluje. Dokud nedokážeme rozčlenit velké lány polí na drobnější, s různými mezemi, mokřady, potůčky, rybníčky či nádržemi a dokud bude krajina jen fabrikou na dotace, tak se její retenční schopnost nezmění," říká přírodovědec a geolog z České geologické služby Jakub Hruška.
A to, že vody bude málo a i letošní léto podobně parné jako to loňské, už přimělo i jednotlivá ministerstva uvažovat, jak se na nedostatek vody v půdě připravit. Například ministerstvo životního prostředí už zpracovává posouzení vlivu jednotlivých projektů, jako jsou jezírka, poldry či nádrže, na přírodu a ministerstvo zemědělství zase oprašuje plány na stavby nových přehrad po celé zemi. Třeba úvahy ze začátku devadesátých let, kdy se chystala stavba přehrady u Prášil na Šumavě, která by zatopila kaňon řeky Křemelné a sloužila právě jako zásobárna vody. Paralelně s tím tak nastává střet mezi ochranáři přírody a vodohospodáři. „Drobné, ale celoplošné úpravy mají pro zadržení vody větší efekt než stavby přehrad. Může to být obnovení záplavových území v nivách řek, snížení odtoku vody z krajiny a podobně," komentuje ekologický aktivista z Hnutí Duha Jaromír Bláha.
Jedno je však nesporné. Otepluje se, zimy jsou mírnější a přechod ze zimního počasí rovnou v jarní s vyššími teplotami daleko rychlejší než dříve. Ukazuje to například čtyřicetileté sledování meteorologů z Bavorska, kteří je nyní porovnávají s daty z Čech.
„Od roku 1978 došlo prokazatelně k navýšení letních teplot o dva stupně," čte ze své dlouhodobé statistiky počasí podél česko-bavorské hranice Burkhard Beudert ze správy Bavorského lesa.
