Věra Štechrová, moderátorka
Česko má zřejmě za sebou vrchol letošního prvního kůrovcového rojení. Lesníci v Beskydech i jižních Čechách jsou mírně optimističtí. Kůrovcová kalamita by nemusela být podle nich tak silná jako v minulých letech. Už loni klesl objem poškození lesů kůrovcem a dalším hmyzem, podle lesní ochranné služby zhruba o třetinu na necelých 14 000 000 m3. Situace ale může zhoršit půdní sucho, které oslabuje obranyschopnost stromů. My si o tom řekneme víc Janem Příhodou předsedou sdružení Czech Forest, dobrý den.
Ing. Jan Příhoda, předseda spolku CZECH FOREST think tank
Dobrý den.
Věra Štechrová, moderátorka
Když aktuální kůrovcová výstraha uvádí, že 20. května došlo k překročení teplot odpovídajících vrcholu rojení. Co to přesně znamená?
Ing. Jan Příhoda, předseda spolku CZECH FOREST think tank
To je informace o tom, že v těchto dnech na většině našeho území dochází k napadení stromů. Tzn. že lýkožrout smrkový vyhledává potravu, napadá stromy a je to impuls k tomu, aby došlo k aktivnímu vyhledávání těchto napadených stromů již těžbě, asanaci a aby nedocházelo k dalšímu napadení porostů a ty objemy se dále snižovaly.
Věra Štechrová, moderátorka
Tu aktuální situace tedy hodnotíte, jak? Jak silné je to rojení už jsou informace?
Ing. Jan Příhoda, předseda spolku CZECH FOREST think tank
Jarní rojení stále probíhá. Ono je dočasně přerušováno deštěm, poklesly teplot, na který lýkožrout smrkový reaguje, tzn. na nějaké jasné hodnocení je asi zatím brzo. Ten konec rojení odborníci na ochranu lesa očekávají na konci června. A pak si myslím, že bude možného objektivněji zhodnotit. Nicméně již v tuhle chvíli víme, že stále to riziko je poměrně vysoké. Ten objem napadených porostů i v loňském roce byl sice nižší oproti tomu roku předchozímu, nicméně stále se jedná o obrovské objemy a o poměrně vysoké riziko šíření kůrovcové kalamity.
Věra Štechrová, moderátorka
A co tahle informace tedy, že jsme za vrcholem letošního kůrovcového rojení znamená pro majitele a správce lesů? Co je teď potřeba dělat, aby ta kůrovcová kalamita byla co nejmenší?
Ing. Jan Příhoda, předseda spolku CZECH FOREST think tank
Tak určitě je třeba se naplno věnovat ochraně lesa, což v tom kontextu kůrovce znamená pokusit se chytat rojícího kůrovce do lapačů nebo lapáků a současně s tím je potřeba vyhledávat ty napadené stromy, kácet je, asanovat. A pokud možno co nejrychleji je odvážet ke zpracování. Ta vhodná doba pro to je zhruba 10 dní, právě po vrcholu rojení, když jsou ty stromy takzvaně nejlépe vidět. Oni jsou sice stále zelené ale na kúře bývají velmi dobře patrné tzv. drtinky, což jsou pilinky, které vychází z těch otvorů, kterými se lýkožrout smrkový zavrtává do kůry, takže to vyhledávání a případně odchytávání kůrovce do lapačů lapáků je teď klíčovou disciplínou správců a majitelů lesů.
Věra Štechrová, moderátorka
No, a pokud už strom je napadený, tak jak dlouhou nebo do, kdy by měl být zlikvidován? Dokdy by měl mít být pokácen?
Ing. Jan Příhoda, předseda spolku CZECH FOREST think tank
Opět je to trochu závislé na vývoj počasí, kdy, řekněme, to i extrémní tepla, mohou znamenat zrychlení vývoje, letošní rok zatím v tomto ohledu není nějak extrémní. Tzn. že se bavíme o zhruba 1,5 až dvou měsících od náletů, kdy je ten časový prostor ten strom najít, pokácet, asanovat, dopravit ke zpracování.
Věra Štechrová, moderátorka
Právě tohle byl v minulosti velký problém. Ty napadené stromy se likvidovali příliš pomalu a kůrovec se tak šířil. Už se tohle daří řešit?
Ing. Jan Příhoda, předseda spolku CZECH FOREST think tank
Já si myslím, že většinově ano, ty kapacity pro boj s kůrovcem vzrostly oproti stavu před kůrovcovou kalamitou téměř na dvojnásobek. Přišlo, vzniklo mnoho nových metod, postupů, technologií pro boj s kůrovcovou kalamitou, takže v tomto ohledu bych byl relativním optimistou, že kapacity pro boj s kůrovcovou kalamitou máme rozhodně lepší než před několika lety a dávají nám šanci s tou kalamitou lépe bojovat.
Věra Štechrová, moderátorka
Vlastníci si nicméně stěžují, že třeba stát, kterému patří polovina lesů u nás není schopen reagovat rychle, protože ta těžba je formou veřejných zakázek a jejích vysoutěžení trvá i několik měsíců, jak by se to dalo, případně změnit?
Ing. Jan Příhoda, předseda spolku CZECH FOREST think tank
Tohle je komplikovaná otázka z pohledu toho, že státní lesy se musí řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek. Oni nedostali žádnou výjimku. Na druhou stranu v drtivé většině dnes platných zakázek je problematika kůrovcových těžeb ošetřena a nezpůsobuje zásadní prodlení, takže si myslím, že uvidíme s odstupem času, ale troufnu si tvrdit, že dneska již státní lesy nejsou těmi, kde by byl, řekněme, ten boj s kůrovcovou kalamitou nějak výrazně odlišný od jiných vlastníků.
Věra Štechrová, moderátorka
Mimochodem, jen jednu krátkou odpověď na závěr. Napadá kůrovec jen smrky? Někteří lidé tvrdí, že viděli napadené borovice?
Ing. Jan Příhoda, předseda spolku CZECH FOREST think tank
Známe v České republice možná desítky druhů kůrovců, tzn. u těch napadených borovic se pravděpodobně jedná i o jiné druhy. Nicméně v situace, kdy se ten brouk skutečně lýkožrout smrkový kalamitní přemnoží, typicky Vysočina, tak ano, byly pozorovány případy, že lýkožrout smrkový napadá jiné dřeviny. Ve většině případů, ale není schopen reprodukce.
Věra Štechrová, moderátorka
Říká Jiří příhoda, předseda Sdružení Czech Forest. Díky, na slyšenou.
Ing. Jan Příhoda, předseda spolku CZECH FOREST think tank
Na slyšenou.
