Česko by se podle prezidenta Miloše Zemana mělo vyvázat ze Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Zeman ji ve svém dnešním vánočním poselství zařadil mezi trojici nebezpečí, kvůli kterým letošek nebyl dobrým rokem. Dohoda je podle něj výsledkem toho, že se z ekologie stalo náboženství. Považuje ji za hlavní příčinu růstu cen energií v Česku.
Zeman uvedl, že prudký nárůst cen elektrické energie či zemního plynu bude pokračovat. „Máme-li tento nárůst alespoň zmírnit, musíme se vyvázat z tzv. Zeleného údělu pro Evropu, který je podle mého názoru hlavní příčinou nárůstu cen energií,“ řekl. Odstavování funkčních elektráren podle něj snižuje nabídku energií. „A při konstantní, nebo dokonce rostoucí poptávce, je přirozeným důsledkem růst její ceny,“ dodal.
Naštěstí je však energetická politika v pravomoci národních vlád a parlamentů, míní. „A není nám naštěstí diktována Bruselem, což se týká i jaderné energie, kterou vřele podporuji. A pokládám za chybu, jestliže o podpoře jádra sice mluvíme, ale neudělali jsme v posledních letech téměř nic konkrétního, abychom začali stavět nové jaderné zdroje,“ řekl. Týká se to podle něj všech minulých vlád.
Zelená dohoda je podle Zemana důsledkem toho, že se z ekologie stalo náboženství. „A jako každé náboženství, i toto má své proroky,“ řekl v narážce na švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dohoda podle něj přikazuje přestat v roce 2030 topit zemním plynem a v roce 2035 nejezdit v automobilech se spalovacími motory. „Toto vše by podlomilo naši energetiku tím, že by vedlo k energetické chudobě,“ uvedl. Hrozil by podle něj pokles životní úrovně i výkonu ekonomiky.
Unijní exekutiva se v rámci strategie Zelená dohoda pro Evropu snaží nasměrovat členské země EU ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států včetně českého premiéra dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století neprodukovat emise žádné nebo je vyvážit například technologickými opatřeními.
Zemanem zmiňovaná opatření jsou většinou ve fázi návrhů unijní exekutivy. V případě zemního plynu návrh počítá s o deset let pozdějším termínem, v případě vozidel je rok 2035 možným koncem prodeje nových automobilů se spalovacím motorem. Vládní politici v té souvislosti zmiňují, že se Zeman dopustil nepřesností, šíření fám či dezinformací. „Některé fámy kolem Green Dealu, třeba zákaz topení plynem, je nutno uvést na pravou míru. Nic takového neplatí,“ uvedl šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný.
Evropská komise (EK) v červenci navrhla, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. Komise počítá s průměrnou životností automobilu 15 let, takže v roce 2050 by podle jejích představ neměla v Evropě jezdit prakticky žádná auta s klasickými spalovacími motory.
V praxi to znamená, že nové automobily registrované od roku 2035 by měly podle EK mít nulové emise. Návrh zároveň počítá s rozšířením kapacit pro napájení těchto automobilů na hlavních silničních tazích: každých 60 kilometrů v případě elektrického nabíjení a každých 150 kilometrů v případě vodíkových paliv.
V prosinci pak EK představila soubor dalších návrhů, například chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.
Evropská komise uvádí, že cílem jejího prosincového návrhu je usnadnit renovace obytných domů, škol, nemocnic kanceláří a dalších budov v EU, aby se snížily emise skleníkových plynů i účty za energie. Výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans uvedl, že podpora renovací obytných budov a dalších budov pomůže ekonomice a vytvoří nová pracovní místa. Zároveň poznamenal, že investice do energetické renovace se vyplatí, jelikož povedou ke snížení nákladů.
Návrh Evropské komise na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035 označil před týdnem za nepřijatelný premiér Petr Fiala (ODS). „To by ohrozilo existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu,“ řekl Fiala.
ČTK
