Zatímco se o budoucí podobě zemědělství v ČR a EU a dopadech Zelené dohody (Green Deal) diskutuje v politických kruzích i v médiích velmi intenzivně, budoucí podoba lesnictví, a zejména strategie využití dřevní hmoty, stojí poněkud ve stínu produkce a vývoje cen zemědělských komodit.
Zatímco ale rámec Společné zemědělské politiky EU (SZP) je v současné době již víceméně pevně stanoven, oblast lesnictví stanovení takového rámce teprve čeká. Přijetí základních zásad a regulací tak spadá, i podle dosavadních vyjádření Evropské komise, do období českého předsednictví, a aktivity ČR v této oblasti by neměly v konkurenci s dalšími evropskými tématy, které bude naše země ve druhé polovině letošního roku na evropské úrovni moderovat, zapadnout. Mimo jiné i proto, že se po ČR ujme předsednictví EU Švédsko, se kterým lze najít v lesnictví mnoho společných přístupů (například v kritice reformy lesnictví v EU prezentované Evropskou komisí se obě země shodují), byť jinak jsou priority ČR a Švédska od sebe dost vzdálené. V lesnictví je to ale jinak, už proto, že Švédsko patří v rámci EU, stejně jako ČR, a to i po kůrovcové kalamitě, k nejvíce zalesněným zemím EU.
Je proto logické, že se v dubnu letošního roku obrátilo na Evropskou komisi Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) s žádostí, „aby prosazovala vyváženější přístup uplatňující dobrovolnější a flexibilnější systémy ochrany půdy, které jsou snadno dostupné a chrání biologickou rozmanitost, zmírňují klimatické změny a zároveň posilují bezpečnost a rozvoj biohospodářství v Evropě“.
Vlastníci lesů v této souvislosti poukazují mimo jiné na skutečnost, že klimatické, geografické i biologické podmínky jsou v rámci EU velmi rozdílné, a Brusel by tak neměl podporovat plošné řešení, zejména z hlediska regulací lesního hospodaření. Zásadní je, pak podle SVOL skutečnost, že lesy jsou kromě zajištění mimoprodukčních funkcí také zdrojem strategické suroviny - dřeva, jehož vhodné využití se může významně podílet na zajištění cíle ukládání uhlíku. To by ovšem bylo obtížně splnitelné, ne-li nemožné, pokud by měl být naplněn cíl naprosté bezzásadovosti v 10 % lesních porostů. Počátkem května letošního roku také došlo napříč rozhodujícím spektrem nestátních i státních vlastníků lesů a organizací působících v oblasti lesnictví k dohodě o vytvoření koncepce surovinové politiky dřeva ČR, kterou má po shodě zúčastněných stran zaštiťovat Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
Cílem koncepce by měl být přitom jednak „rozvoj lesnictví, lesnicko-dřevařského sektoru, zpracovatelských kapacit a využití dřeva jako ekologické a obnovitelné suroviny pro další generace, ale i rámec pro pěstování druhově a věkově pestrých lesů, včetně pěstování smrku na vhodných lokalitách, zajišťujících udržitelnou produkci, poskytování mimoprodukčních funkce lesa a prosperitu dřevařského průmyslu". Česká republika přitom výrazně zaostává ve zvyšování přidané hodnoty českého dřeva, a naopak se řadí mezi největší exportéry surového dříví na světě v přepočtu na obyvatele.
V ČR bohužel není zvykem, jako tomu je v západních a severských státech Evropy nebo v USA a Kanadě, že se staví výškové budovy ze dřeva. Největšími zadavateli dřevostaveb je v tamních zemích stát, který jde ekologickým stavbám a řadou předností před betonovými a ocelovými stavbami naproti. Tento přístup se začíná v poslední době prosazovat i u nás. „V loňském roce jsme vydali metodiku pro využití dřeva ve veřejných zakázkách, uspořádali seminář a workshop pro kolegy z veřejné správy a seznámili je s možností požadovat při stavbách použití alespoň minimálního podílu obnovitelné suroviny - dřeva. Společně s kolegy z Ministerstva průmyslu a obchodu například usilujeme o změnu požárních norem pro výškové budovy, aby se zjednodušila výstavba dřevěných vícepodlažních budov,“ uvádí některé příklady náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář.
K intenzivnější výstavbě dřevostaveb nebo staveb s vysokým podílem komponentů ze dřeva je přitom vhodný nejen městský, ale zejména venkovský prostor a objekty nějakým způsobem spojené se zemědělstvím. Inspiraci k tomu se snaží prezentovat nadace Dřevo pro život, která také již po řadu let organizuje soutěž „Dřevěná stavba roku“. Do zatím posledního, 12. ročníku soutěže se přitom přihlásilo 73 dřevěných staveb a interiérů, veřejného hlasování se účastnilo 15 000 lidí. Katalog staveb, ale i mnohé zajímavé informace o dřevu jako stavebním materiálu lze najít na webové stránce uvedené nadace, na www.drevoprozivot.cz. Najít tam lze i podmínky a důvody pro účast ve studentské soutěži Stavby s vůní dřeva, které má uzávěrku 7. července 2022.
Inspirativní stavby navíc vznikají ve spojení se zemědělstvím již nyní - příkladem může být třeba nově otevřené obchodní centrum v Jahodárně Vraňany, které zahájilo provoz v letošním posledním dubnovém dnu.
Za přípravu k diskusi o budoucnosti lesnictví lze také nepochybně považovat květnovou konferenci Fórum pro budoucnost zemědělství s mezinárodní účastí v prostorech Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Organizátorem fóra, jehož součástí byla také výměna zkušeností z oblasti lesnictví, byla Evropská organizace vlastníků půdy (ELO) ve spolupráci se SVOL.
Zformulovat základní zásadní a realistické principy udržitelného, ale také hospodářsky úspěšného budoucího rozvoje lesnictví na úrovni EU, a skloubit je s koncepcí využitelnosti dřeva v národním strategickém dokumentu je nepochybně nejdůležitější aktuální výzvou pro obor, který po několik posledních let bojoval na našem území s kůrovcovou kalamitou. Předsednictví EU k tomu dává docela dobrou šanci.
Využití dřevostaveb v zemědělství se logicky nabízí, a proto v praxi také stále častěji realizuje.
AGRObase zpravodaj
