Na české lesy dopadá kůrovcová kalamita, o práce v nich není mezi lidmi zájem, ke všemu lesy nejsou v optimálním zdravotním stavu a pily jsou zahlceny kůrovcovým nebo jinak poškozeným dřívím. Kde se stala chyba v našem lesnictví a navazujícím dřevozpracujícím průmyslu? Je možné mluvit již o krizi nebo o pouhém dočasném vychýlení trhu?
A pokud je to krize, kdy skončí? Nestane se aktuální stav na dlouhou dobu standardem? A jaké kroky by se měly provést ke zvládnutí problematické situace? Tyto a mnoho dalších otázek se může nabízet při vnímání aktuálních problémů v lesnicko-dřevařském sektoru. I proto se vynořují hlasy o urychlené potřebě novelizovat lesní zákon a provést řadu dalších nutných reforem, které by pružně odolaly krizovým situacím, jako je ta stávají.
Globální změna klimatu
Vlivem klimatických změn roste teplota, a tím se postupně mění i růstové podmínky lesního prostředí, kvůli kterým jsou lesní porosty oslabené. I proto české lesy s neodpovídající druhovou skladbou a nestabilní strukturou lesa s dominancí smrku podléhají působení negativních činitelů jako nikdy dříve. Vytvořily se totiž ideální podmínky pro sekundární škůdce smrku - především kůrovce. Následné extrémně vysoké kůrovcové těžby dopadají na trh se dřívím a samotné dřevozpracovatele. Kritickou situaci ještě zhoršil letošní srpnový vítr, jenž pobořil v České republice, Bavorsku, Rakousku a Polsku okolo 23 mil. m3 dřevní hmoty a nyní je jasné, že bouře Herwart (na konci října) poškodila dalších pár milionů metrů krychlových dřeva. V této souvislosti se dostává na středoevropský trh dříví snížené kvality, jehož je nadbytek, a trh je přesycen. Byť se lesníci snaží poškozené dřevo rychle odvézt z lesa a prodat, aby nedošlo k jeho znehodnocení, tak zpracovatelé už nemají kapacitu na pořez ani skladovací prostory. Ke krizi zřejmě přispělo i to, že lesnicko-dřevařský sektor není řešen komplexně jako v minulosti, kdy spadal pod jedno ministerstvo. Zatímco nyní lesy a lesní hospodářství spadají pod Ministerstvo zemědělství, tak dřevozpracovatelský průmysl patří do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu.
Na základě zjištěného špatného stavu lesů se v už minulosti podařilo vydat vládním usnesením Národní lesnický program II. 2007-2013. Tento dokument obsahoval velmi propracovaný a vyvážený soubor opatření, která mohla mnohé problémy dnešní krize alespoň zmírnit. Jeho konečná verze byla přijata velkou většinou zainteresovaných zájmových skupin. Bohužel, výrazně se nepromítl do žádného legislativního rámce, lesnických strategických dokumentů a ani do strategických dokumentů státních lesů. Nereflektování požadavků tehdejší vládní politiky se odráží na stále přemnožené zvěři nebo na podílu nahodilé těžby, která každým rokem stoupá, a za poslední rok 2016 převyšuje plánované těžby už o 54 %,
Ekologičtí aktivisté, ale i řada lesnických odborníků mluví o fatálních dopadech změny klimatu, které lze zmírnit jen za předpokladu, že se urychleně přistoupí k plošné přeměně druhového a strukturálního složení smrkových porostů s nepřetržitou výchovou porostů, důraznou péčí o kvalitní koruny jednotlivých stromů. To by zajistilo odolnější lesy a zároveň i vyšší stabilitu dřevařského sektoru. Faktem je, že obdobně postupují již řadu let například Bavorské nebo Saské státní lesy. Tedy postačí, pokud budeme chtít integrovat adaptační opatření do našeho způsobu obhospodařování lesů, abychom nahlédli k našim sousedům. Ovšem na tuto budoucí změnu druhové skladby se musejí postupně připravovat i dřevozpracovatelé, jejichž průmysl je postaven především na jehličnatém dříví.
Klimatická změna se sice skloňuje čím dál častěji a nejen v lesnickém oboru, ale v mnohých oblastech, například na severní Moravě a ve Slezsku, je zřejmé, že smrkové porosty jsou z velké části už odsouzeny k zániku.
Máme k dispozici řadu modelů a prognóz popisujících vývoj změny klimatu, o které může orgán státní správy lesů, ale i jiní správci či vlastníci lesů opřít svá lesnicko-hospodářská opatření, kterými by se škody na lesích eliminovaly. Vůči vlastníkům soukromých lesů však nelze nic vymáhat direktivně, spíše motivačně.
Neuspokojivý zdravotní stav
Přes veškeré znalosti aplikovaného výzkumu se odolnost a zdravotní stav českých lesů, a to včetně státních, nezlepšily. Lze to vyčíst ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství. Zdravotní stav lesů je ovlivněn především změnou růstových podmínek ve spojitosti s prognózovanou změnou klimatu a následným chřadnutím smrku, jehož postupné odumírání se však dlouhodobě předpokládalo. Vinni nejsou ochránci přírody, těžařské firmy a už vůbec ne dnešní lesníci, ale pouze to, že se neaplikovaly ekologické znalosti do lesního hospodářství v období od 70. let minulého století. Lesníci činí nyní vše proto, aby dosáhli změny v lesním hospodaření. I když vždy se dají najít rezervy, a to především ve způsobu hospodaření využívajícím moderních metod inklinujících k šetrnějším a tedy přírodě bližším způsobům pěstování lesů. Co ale nelze akceptovat, je postup některých státních institucí, které prezentují zdravotní stav českých lesů zejména podle rostoucí rozlohy nebo zvětšující se zásoby dřeva. Oba parametry dlouhodobě rostou, a tím u laické veřejnosti budí dojem, že v ČR jsou lesy v dobrém stavu a vše je v naprostém pořádku. Tlm se ale zakrývají zmiňované problémy, které nejsou adekvátně a dlouhodobě řešeny.
Ministerstvo zemědělství (MZe) hájí své kroky zjara roku 2016 k vyřešení kalamitní situace jako adekvátní. Snaha se jistě nedá upřít MZe ani nižším orgánům státní správy lesů. Co ale dělat dál, stačí to, když se situace stále nelepší? Možné problémy s kůrovcem tkví také v tom, že většina vlastníků lesů malých výměr vůbec neví, že vypukla kůrovcová kalamita. Natož aby včas sami kontrolovali svůj les a v případně napadnutí stromů kůrovcem jej včas sanovali. Zde asi pochybila lesnická osvěta, která by motivovala každého vlastníka lesa k větší odpovědnosti za jeho lesní majetek.
Ohodnocení práce
Aktuální rozměry krize mají novodobá specifika, která budou zřejmě dlouhodobého charakteru s neurčitým koncem a za nevídaných materiálových, a hlavně finančních rozměrů. Situaci ilustruje projednávaný návrh MZe na plošný zákaz mýtních úmyslných těžeb pro smrk a borovici na všechny lesy bez rozdílu vlastnictví, ovšem bez jakýchkoliv kompenzací soukromým a obecním vlastníkům lesů.
Díky poklesu cen dříví se otevřel prostor pro ukončení komplexních zakázek dohodou ze strany Lesů ČR, které svou dominancí na trhu výrazně promlouvají do současného stavu v lesnictví. Přesto se územní jednotky opět soutěží téměř stejným způsobem. Bude zajímavé pozorovat, zda se i v příštím roce, kdy bude situace s kalamitním dřívím zřejmě obdobná, ne-li horší, budou vypovídat letos uzavřené pětileté smlouvy na komplexní a těžební činnosti. Ono je také otázkou, zda vůbec stávající nejlepší nabídnuté ceny reflektují nejen aktuální krizový stav, ale i budoucí vývoj trhu. Vysoutěžené zakázky za nabídnuté ceny mohou být pro Lesy ČR neakceptovatelné, a proto může dojít k tomu, že některé, ne-li všechny zakázky se budou soutěžit znovu. Zřejmým dopadem zavedeného soutěžního systému u Lesů ČR, který daná situace vyostřuje na maximální míru, je nejistota práce u manuálních profesí a především u živnostníků. Tu umocňuje fakt, že práce v lese a v lesnictví komplexně není adekvátně finančně ohodnocena tak, aby dělníkům a živnostníkům zajistila slušné životní příjmy a jejich stabilitu. Proto je trendem dlouhodobý odliv pracovních sil z lesnictví.
Náznaky snah o změnu?
Protože změna klimatu se v ČR již nějakou dobu razantně projevuje, naše vláda po veškerých peripetiích na začátku roku 2017 schválila Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Ale ještě dnes není zcela jasné, zda alespoň státní lesy budou tento dokument reflektovat a implementovat do svého stylu hospodaření. Alespoň že některé nestátní majetky přistupují daleko aktivněji k přípravě lesních porostů se vší vážností vůči následným generacím a zavádějí adaptační opatření.
Kalamita již od začátku tisíciletí
Kůrovcová kalamita na severní Moravě a ve Slezsku se vyskytuje s menšími přestávkami již od roku 2000. Přestože nejen státní správa lesů přistupovala k tíživé situaci zodpovědně v rámci legislativních možností, k zamezení či zastavení kalamity to ale nevedlo a zřejmě ani nepovede, protože kůrovec se dál šíři a objevuje i na místech, kde původně ani příliš neškodil. A to se v kůrovcem nejvíce zasažených oblastech instalovala obranná opatření v podobě feromonových lapačů a lapáků na všechny způsoby, včetně jiných finančně náročných opatření i nad rámec vyhláškou požadovaných zásahů.
Je to opravdu smutný pohled a především znehodnocená práce našich předků, když se podíváme na lesy, které po přelétnutí kůrovcem připomínají spíše měsíční krajinu. Nemohlo se ale již tehdy alespoň začít s urychlenou přeměnou lesních porostů v Moravskoslezském kraji a hlavně ve zbytku republiky, když byl dostatečný prostor se připravit nebo uzpůsobit včas legislativu pro efektivnější vypořádání se se změnou klimatu a především s kůrovcem? V okolních státech, hned za hranicemi naší republiky, kde měli a mají obdobné problémy, tak učinili.
Je možné tedy ještě mluvit o stabilním lesnickém sektoru a o trhu se dřívím, jenž je patrným pozůstatkem z doby „dobré" transformace státních lesů i reorganizace státní správy lesů? Jejím produktem je z dnešního pohledu zavedený obchodní model Lesů ČR a struktura orgánů státní správy lesů. Přičemž za této krizové situace oba modely viditelně selhávají a přispívají spíše k samotné krizi v lesnicko-dřevařském sektoru. Ke všemu lesnictví i dřevařství stále chybí jasný politický směr opírající se o racionální a dlouhodobou vizi na několik desítek let dopředu. Dvojnásob to platí pro státní podnik Lesy ČR Není tedy doba na lesnické reformy, které by postupnými kroky vedry k stanovenému cíli, tedy ke stabilnímu prostředí lesnicko dřevařského odvětví a ke klidným a prosperujícím dodavatelskoodběratelským vztahům, která by dávala oboustranné dlouhodobé jistoty? Možná by se tím snížil i vývoz surové kulatiny, který aktuálně tvoří ročně asi 6 mil. m3 bez jakékoliv přidané hodnoty, což nás v rámci exportu dříví řadí v Evropě na první místo.
Celková odolnost lesnického sektoru neleží jen na robustním a efektivním systému řízení státní správy lesů a státních lesů, na přípravě stabilnějších lesů, ale taktéž na zatraktivnění lesnických profesí, aby se do lesů vrátili kvalifikovaní pracovníci.
Kromě toho musí dojít i k rapidnímu snížení stavů zvěře, čímž by se umožnila efektivnější a méně nákladná příprava porostů před plošným rozpadem smrkových monokultur. A pokud již došlo k rozpadu smrkových porostů, využijme při obnově lesa v maximální míře přirozených sil přírody - přípravných (krátkověkých) dřevin, jako jsou bříza či osika, pro vytvoření podmínek těm dlouhověkým, například buku, jedli či javoru, což by vytvořilo dostatečný časový prostor pro napěstování požadovaného množství sazenic školkaři. Berme tuto krizovou situaci spíše jako výzvu a pokusme se neopakovat chyby z minulosti. Pro dřevozpracující průmysl je pak nutné vytvoření dostatečných výrobních diverzifikovaných kapacit, skladovacích ploch, mokrých skladů a nových metod na zpracování zatím méně častých dřevin a také kvalitní a dostatečně funkční silniční a vlakové dopravní sítě.
Ing. Aleš Erber
lesnický analytik a odborný lesní hospodář
