Z hlediska lesů lze Česko rozdělit na dvě samostatné části – na nižší polohy Moravskoslezského a Olomouckého kraje a zbytek republiky. Ta první má kvůli suchu posledních let velký problém. Je dlouhodobě sužována střídáním suchých období s prudkými dešti, které suchá půda není schopná pojmout. To se pak výrazně projevuje na chřadnutí lesů.
Ohroženy jsou především smrkové porosty v nižších nadmořských výškách. Oslabené stromy jsou pak napadány kůrovcem a houbou václavkou. A právě podíl smrku je tu vyšší než jinde v republice.
To lesy v přírodně podobných oblastech, jako je třeba jižní Morava či Polabí, se skládají převážně z borovic nebo listnáčů. I proto jsou těžby uschlých stromů na několika místech Moravy několikanásobně vyšší, než je běžné.
A vyhlídky do budoucna nejsou zrovna pozitivní. „Vzhledem k častému kolísání teplot a srážek a výskytu meteorologických extremit, včetně bezesrážkových období, lze zřejmě bohužel očekávat další nárůst těžeb," potvrzuje mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Podle ní jsou další výrazněji postiženou oblastí i nižší polohy jižních a západních Čech. Ze statistik lesníků vyplývá, že kromě Moravskoslezského a Olomouckého kraje je obrovský nárůst těžby usychajících stromů patrný především právě v jižních Čechách a pak ještě na Vysočině. „Jestliže v letech 2000 až 2006 bylo v celé zemi vytěženo od 240 tisíc do 1,3 milionu kubíků kůrovcového dříví za rok, od roku 2009 je patrná vzestupná tendence dosahující až 2,6 milionu kubíků," upřesňuje Petr Jelínek ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.
Miliony nových stromů
Lesníci musí v nejvíce zasažených místech vysazovat nové stromky v nebývalém množství. Jen státní podnik Lesy ČR vysadí přibližně 50 milionů sazenic ročně.
Soukromí vlastníci lesů pak více než 23 milionů, a to ještě pouze ve zmíněných oblastech, které museli vykácet primárně kvůli suchu. „Opětovné zalesnění této lesní půdy vychází na více než 200 milionů korun. Na severní Moravě je situace pro nestátní vlastníky již dnes prakticky neřešitelná bez pomoci státu, případně krajů," upozorňuje Jelínek. Dlužno dodat, že dříví z kalamit je jako méně kvalitní prodáváno za mnohem nižší ceny, a přitom je jeho těžba dražší.
Se suchem bojuje i armáda
Ve „vyprahlém" pásu střední a severní Moravy se nacházejí i lesy, které spravuje armáda. A pochopitelně ani tamnímu vojenskému újezdu Libavá, kde pořádně nezapršelo již od roku 2006, se extrémy nevyhýbají.
„Vlivem sucha jsme loni zlikvidovali jen na Libavé čtyřnásobek dříví, než je normální. Předpokládáme, že letos to bude ještě víc. Musíme v této oblasti vysadit 5,5 milionu nových stromů. Většinu budou tvořit listnáče, především buky a olše," doplňuje mluvčí podniku Vojenské lesy Jan Sotona.
Druhým ze šesti vojenských prostorů, kde hospodaří armáda a který má problémy s usychajícími lesy, je Březina na Vyškovsku. I proto právě sem míří velká část ze 100 milionů korun, které Vojenské lesy získaly od Evropské unie. Podnik zde chce vybudovat zhruba dvacet vodních děl, aby pomohla zadržet vodu po dešti. Ze stejného důvodu ve zmíněných újezdech obnovuje malé rybníky a tůně.
I tady chtějí lesníci sázet převážně listnaté stromy, aby rozbili dosavadní hegemonii smrků. Právě smíšené lesy totiž lépe odolávají výkyvům počasí. Méně odolné jehličnany dnes v českých lesích dominují – tvoří tři čtvrtiny porostů. To proto, že se v českých zemích na přelomu 19. a 20. století upřednostňovala právě výsadba smrků a borovic.
Musí být více buků a lip
Experti z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů přitom doporučují, aby byl tento poměr zhruba 60 ku 40 ve prospěch jehličnanů. Rovněž by se měl zvýšit počet jedlí, a to zejména na úkor smrků. Mezi listnáči by měly výrazně přibýt buky a lípy. Naopak méně bude bříz.
„Problém je, že lesy jsou dlouhověké a mají za nynější rychlou změnou klimatu zpoždění. Nicméně už teď můžeme vysazovat dřeviny, které jsou vyšším teplotám přizpůsobené," dodává Milan Chytrý z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně.
***
Kde jsou lesy nejvíce ohroženy 26 tisíc kilometrů čtverečních v Česku zabírají lesy
3,7 milionu metrů krychlových dřeva bylo vytěženo v souvislosti se suchem od roku 2015
135 čtverečních kilometrů bylo vykáceno hlavně kvůli suchu od roku 2015
236 tisíc metrů krychlových se těžilo před více než deseti lety
23 procent veškeré těžby v roce 2015 tvoří stromy zasažené suchem
5 milionů stromů muselo být skáceno
Pavel Švec
