Michal KUBAL, moderátor
Nebývale nízké výkupní ceny dřeva trápí třeba šumavský Národní park. Ten teď prodává metr krychlový za míň než 800 Kč. Vydělávají naopak ti, kdo dřevem topí, paliva je dost a cena oproti roku 2009 klesla na polovinu.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Ještě na jaře prodávala správa parku metr krychlový dřeva asi za 1 000 Kč, teď cena o víc než 200 Kč níž.
Jan DVOŘÁK, mluvčí, Správa NP Šumava
Prodali jsme okolo 100 nebo 120 000 m3 dřeva, jestliže tam ta ztráta je 200 Kč, šlo to postupně, tak můžeme říct, že ten propad je určitě více než 10 000 000.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Odbyt vedení parku stále má, i když jsou pily v celém Česku i v sousedním Bavorsku přesycené kůrovcovým dřevem. Kvůli nízké ceně ale šumavský park prodělává i na samotné těžbě.
Petr KAHUDA, referent lesního provozu, Správa NP Šumava
Náklady na zpracování toho jednoho kubíků, to znamená těžba, odkorňování toho dřeva a jeho soustřeďování takhle na tu skládku, tak to stojí zhruba 900 Kč, takže my zhruba na jednom kubíku stovku tratíme.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Cena kůrovcem napadeného dřeva je teď dokonce 2× nižší, než po orkánu Kyrill a následné kalamitě v roce 2007. Oproti loňsku je výskyt kůrovce na Šumavě čtyřnásobně vyšší. Vytěžené dřevo tím ale na kvalitě výrazně neztrácí.
Petr KAHUDA, referent lesního provozu, Správa NP Šumava
Tohleto dřevo, tak je to nějaká kulatina, i když jako slabší dimenzí, takže to se dá použít prostě i v nábytkářském průmyslu na řezivo, na stavební řezivo, na trámy.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Klesající cenu naopak vítá třeba Ivan Vrága z Kvildy. Od parku kupuje dřevo na topení. Kolik toho dříví potřebujete na jednu zimu?
Ivan VRÁGA, obyvatel Kvildy
No tak jako kolikrát 100 metrů, no.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Před sedmi lety nebylo na Šumavě palivové dřevo skoro k dostání, všechny vytěžené stromy park prodal v aukcích k dalšímu zpracování. Ty nejmíň kvalitní šly třeba do papíren.
Petr ZDENĚK, vedoucí územního pracoviště Srní, NP Šumava
Zájem na trhu je pouze o to kulatinový dříví, a to ještě v omezené míře. A veškeré dříví zůstává buď k zetlení přímo v lese, a to, co se přece jen dostane na to odvozní místo, tak se pak prodává jako palivo.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Vysazovat nové smrky na místě těch vytěžených park neplánuje. V celé rezervaci jde totiž o nejpočetnější druh, který se rozmnožuje sám. Lesníci naopak chtějí posílit počet listnatých stromů vnějších oblastech. Zdeněk Mlnařík, Česká televize Šumava.
