Cena kvalitního palivového dříví roste, prodejci v těchto dnech nestíhají. Zájem o naštípané dřevo je obrovský. Kalamit, které jeho cenu obvykle snižují, ubylo. V uklizených lesích také vlastníci omezují takzvanou samovýrobu, která byla pro majitele domů nejlevnější.
I když je se dřevem nejvíc práce, topí jím Miroslav Šťovíček nejraději. Říká, že ve srovnání s plynem a elektřinou ušetří přes deset tisíc korun ročně. Rozdíl je ale každý rok menší. Spočítal, že za posledních deset let dřevo kupuje zhruba o 70 procent dráž. „Když už lidi nebudou mít možnost si to sami udělat samovýrobou, tak za chvilku, myslím, začnou topit plynem a elektřinou," konstatuje obyvatel Bochova Miroslav Šťovíček.
Povolení k tomu, aby si lidé sami za drobný poplatek z lesa odvezli polámané nebo suché stromy, majitelé lesů rok od roku zpřísňují. Rostou nároky na bezpečnost. Prořezávky proto majitelé lesů raději svěřují zkušeným dřevorubcům. Dřevo totiž musí dostat dělníci i z těžko přístupného terénu.
Nejrůznějších kalamit ubývá a to má na cenu dřeva také velký vliv. „Naše oblast kůrovcem nebyla postižena téměř vůbec a dnešní sortimenty, které se vyrábějí, jsou vesměs kulatinové a toho odpadu je opravdu minimum," vysvětluje vedoucí výroby Loketských městských lesů Jaroslav Adámek.
„Co se týče krouhaných kulatin, tak je to lepší artikl než palivové dříví," říká Otakar Švec z Loketských městských lesů. To vyrábí firmy hlavně z listnatých stromů.
„Dříví vhodné na topení je dub a buk a cena se neustále škrábe se zvyšující se poptávkou a se zdražováním energií," míní Otakar Švec z Loketských městských lesů. I přesto mají lesníci pořadníky a leckde si lidé na štípané dříví musí počkat i tři týdny.V Česku je více než dvojnásobek lesů oproti první republice
Hmota dřeva v lesních porostech Česku obecně dlouhodobě roste. V současnosti je zalesněno 34 procent plochy republiky, přičemž od roku 1990 kromě let 2006 a 2007 - po likvidaci škod po orkánu Kyril - byl vždy vyšší přírůstek než těžba. Proti období první republiky vzrostla hmota stromů na dvojnásobek, uvedl ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL) v Brandýse nad Labem Jaromír Vašíček. Loni bylo v České republice v lesích 693 milionů metrů krychlových dřeva.
Podle ministerstva zemědělství se polovina českého vytěženého dříví vyveze do zahraničí na další zpracování. To by se ale podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohlo zpracovávat více v Česku, což by mělo dopad na zaměstnanost i odvody do státního rozpočtu. Ministerstvo aktuálně také podpořilo necelými 840 tisíci korunami informační projekt Dřevo je cesta. Ten chce osvětou informovat veřejnost o tom, že českého dřeva je v lesích dost a že by mohla být i větší domácí poptávka po něm.
Vašíček vidí budoucnost například ve stavebnictví, když se podle něho například v zemích severní Evropy staví až trojpodlažní domy ze dřeva.
Loni se nahodilá těžba dřeva v tuzemsku meziročně skoro zdvojnásobila. Podle údajů ze zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství se nahodile vytěžilo 8,15 milionu metrů krychlových dřeva. Vzrostla těžba dříví poškozeného kůrovcem.
Celkem, i s plánovanou těžbou, se v českých lesích vytěžilo 16,16 milionu metrů krychlových surového dříví, což ve srovnání s předchozím rokem znamená nárůst o 0,68 milionu kubických metrů. V loňském roce podle Vašíčka činil dřevozpracující průmysl a navazující činnosti 2,5 procenta českého HDP. Na daních se z tohoto sektoru podle něj ročně odvede kolem tří miliard korun.
