V Příbramském deníku vyšel rozhovor s bývalým starostou Příbrami, panem Josefem Vackem, pod názvem „Vacek: Za snahami o zrušení vojenského újezdu může být nakonec těžařská lobby”.

Zaměřím se jen na několik, snad nejpodstatnějších momentů a pro změnu přidám fakta.

1) Ačkoli armáda tvrdí, že území újezdu nepotřebuje, prý si jej fakticky ponechává. Podle Bílé knihy o obraně mají být všechny vojenské újezdy prostorově redukovány (jsou pro potřeby naší armády naddimenzované) a jeden z nich má být zrušen bez náhrady. Experti MO a AČR podle řady kritérií vojenských, ekonomických, právních i dalších ke zrušení doporučili VÚ Brdy. Podle navrženého zákona, bude brdský újezd o rozloze 260 km2 zrušen. Armáda si v něm ponechá k disposici jen 56 km2 vseverovýchodní části území a specializované zařízení v údolí potoka Reserva. 13. dělostřelecký pluk v Jincích bude jako perspektivní složka AČR zachován a jeho dislokace se nezmění. Mj. i proto, že rušením nebo redislokací útvaru by došlo k negativním sociálním dopadům hlavně v Jincích, které jsou na soužití s vojenskou posádkou ekonomicky odkázané. Je tohle špatně? Nebo snad vadí, že armádní specialisté v rámci svého výcviku provádějí pyrotechnickou očistu Brd?

Na celém území zrušeného VÚ Brdy zůstane právo hospodaření pro podnik VLS,s.p., který je podobně jako LČR státní organizací, v tomto případě zřizovanou MO. 99% pozemků na území zrušeného újezdu zůstane dál v rukou státu jako jediného vlastníka. Toto opatření přinese významný efekt: Pozemky, na nichž hospodaří organizace, zřizovaná MO, podléhají stejně jako vojenské újezdy režimu ODOS (objektů důležitých pro obranu státu). Nelze je zcizit ani odejmout účelu, jemuž slouží. Je to pojistka proti případným pokusům zde stavět. Armáda si to území neponechává, režim ODOS však bude účinně bránit jeho komerčnímu zneužití. To, co všichni požadují.

Armáda si fakticky ponechává kontrolu pouze nad cca 1/5 území rušeného újezdu – a to z důvodu, který jsem již uvedl. 2) Proces schvalování zákona je prý netransparentní. Snad proto, že jej podpořily hned tři různé vlády – Nečasova, Rusnokova a nyní i Sobotkova? A tři ministři obrany – Vondra, Picek a nyní Stropnický? Že jej podporuje prezident republiky? Zákon prošel všemi stádii – od návrhu přes mezirezortní dohadovací proces, Legislativní radu vlády, schválení vládou a předložení parlamentu, kde se nyní nachází před třetím čtením. Jeho přijetí zdržují odpůrci rušení újezdu. Ti předkládají netransparentní důvody k jeho zamítnutí.

Ve veřejné diskusi údajně chybí relevantní informace ze strany ministerstva obrany. Opravdu? Proběhlo víc jak 200 schůzek a jednání zástupců MO s představiteli obcí, dotčených optimalizací vojenských újezdů, během nichž MO všem nejednou vysvětlilo jak důvody svého rozhodnutí, tak s nimi řešilo záležitosti, které se těch obcí budou týkat. (Pan Vacek v rozhovoru prohlašuje: „Vojenské újezdy jsou v gesci ministerstva obrany, které má výsostné právo rozhodovat o potřebnosti svého majetku a nikdo by do toho vojákům neměl mluvit.” Zlatá slova. Škoda, že se jimi sám neřídí).

3) Zaráží prý „neochota právně garantovat nezcizitelnost dotčených pozemků ve vlastnictví České republiky”. Standardně ze zákona se stanoví, za jakých konkrétních podmínek lze zcizit nemovitý majetek státu. To se týká i pozemků, které se nacházejí na území rušeného újezdu ve vlastnictví ČR. Návrh zákona nepřichází s žádnou výjimkou, nepočítáme­li ochotu státu bezúplatně převést do vlastnictví obcí vodní zdroje a zařízení k jejímu čerpání (v Brdech se jedná o 12 případů).

Právní úprava, založená zák.č. 222/1999 Sb. (o zajišťování obrany státu), zák.č.114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny), navrhovaným zákonem o optimalizaci vojenských újezdů a navrženým statutem a bližšími ochrannými podmínkami připravované CHKO Brdy, jde v tomto případě dokonce ještě dál. Pozemky na území zrušeného újezdu nezůstanou pouze vlastnictvím státu, ale navíc si podrží i režim ODOS, což jejich zcizitelnost, ale dokonce i užívání k jinému než stanovenému účelu, dále mimořádně komplikuje.

I my se domníváme, že cca 80% území újezdu, návrhem zařazených do III. zóny ochrany CHKO je mnoho. Také si myslíme, že rozlohy I. a II. zón budoucí CHKO Brdy, jak je navrhuje AOPK ČR jsou příliš malé. (Na posledním jednání v Příbrami zástupce AOPK uvedl, že je tomu tak na základě požadavku VLS,s.p., které chtějí být při svém hospodaření co nejméně omezovány). Zařazení do III. zóny prý umožní běžné hospodářské využívání, včetně případné výstavby. V zásadě je to pravda, ale opět je tu ona zvláštnost: Výstavbě (a využití pozemků k jiným než stanoveným účelům) bude bránit režim ODOS (v jiných CHKO ani NP toto není). Omezit, resp. zakázat to může i územně plánovací dokumentace obcí, které příslušné pozemky (katastry) dostanou do správy a také tomu upravené ZÚR příslušného kraje. A jsou tu i regule CHKO. Její Správa se závazně vyjadřuje ke stavebním záměrům,pokud nejde o IV. zónu (zastavěná a zastavitelná území obcí).

4) Zaniklé obce v Brdech prý budou obnoveny jako rezidenční sídla pro „vyvolené”. Předně – obce Padrť, Kolvín, Záběhlá, Hrachoviště a Velcí zanikly. Neexistují. Soud pravomocně odmítl i restituční nároky Svazu vyhnanců z Brd a stížnost proti těmto rozsudkům zamítl v roce 2007 i Ústavní soud. Můžeme si myslet cokoli o tom, zda bylo vypořádání vlastníků nemovitostí ve zrušených obcích spravedlivé, či nikoli. Ale v každém případě je tato záležitost definitivně uzavřena. Ty pozemky náleží státu a tak to i zůstane. Podstatné je, že ty obce už neexistují. Na jejich místě nelze vybudovat nová sídla. Tomu bude bránit zákon – již zmíněný zák.č. 222/1999 Sb. (konkrétně § 29 odst.2 písm.a), podle něhož jsou a zůstanou ta území v režimu ODOS),ale také§26odst.1 písm.f) zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle něho je na CELÉM území CHKO zakázáno stavět nové sídelní útvary. Budování nějakých „rezidenčních oblastí pro vyvolené” bude na celém území budoucí CHKO Brdy vyloučeno.

Pokud jde o v rozhovoru zmiňované Padrťsko, byla zde prozatím vyhlášena jen stejnojmenná EVL (evropsky významná lokalita) – s pouhou „smluvní ochranou”. Návrh CHKO ale předpokládá zařazení tohoto území do I. a II. zóny ochrany a budoucí vyhlášení MZCHÚ (maloplošným zvláště chráněným územím podle § 14 zák.č. 114/1992 Sb.) – v kategorii přírodní rezervace nebo památka, vyloučena není ani národní přírodní rezervace či památka. V takovém případě by jakákoli nová výstavba byla na tomto území vyloučena i podle příslušných ustanovení zmíněného zákona, která upravují režim MZCHÚ.

5) A jak je tomu s lobby „zlatokopů”?

Tady se opět topíme v polopravdách, spekulacích a konspiračních teoriích. Zlatonosné ložisko u Vacíkova na tzv. Petráškově hoře má podle všeho skutečně své pokračování na severozápad na Jahodovou horu (726m) a snad až do oblasti Padrtě. Podrobnější průzkum proveden nebyl. Potud je to pravda. Není tu však žádná souvislost pokusů o prospekci zlata v okolí Vacíkova se záměrem MO zrušit VVP Brdy. Když se podíváme na mapu a najdeme si Vacíkov a vrch Na Skalách (651m) – onu „Petráškovu horu”, zjistíme, že je to víc jak 8 km už mimo vojenský újezd. Kdo se o tuto problematiku zajímá, ví, že aktivita prospektorů se vázala k jednáním o novele báňského zákona, kde se těžařská lobby pokusila prolomit zákaz těžby zlata metodou kyanidového loužení. Také se to netýkalo pouze zde zmiňované lokality, ale třeba i Kašperských Hor nebo Mokrska, které také nemají s VÚ Brdy nic společného. (Mimochodem, aby se zabránilo pokusům dobývat zlato u Vacíkova, byl svého času vyhlášen Přírodní park Třemšín, který pomohl tomu, aby se tyto pokusy zastavily. Aby ani v budoucnu nebylo tak snadné těžbu zlata prosadit, měl by pomoci i režim CHKO, která bude zahrnovat i toto území.)

6)K ochraně přírody v Brdech, jak je nyní realizována. Nebudu se k tomu raději podrobně vyjadřovat – bylo by to dlouhé a smutné čtení. Ktomu snad jen tolik: Ochrana přírody nespočívá jen v zákazech a ve zdržení se nějaké činnosti, ale také ve způsobu,jakým jsou různé činnosti realizovány, jak jsou odstraňovány negativní průvodní jevy s nimi spojené a také s aktivní péčí o přírodu, aby (ve zvláště chráněných územích) postupně přešla od kulturní a člověkem regulované krajiny ke krajině blízké přirozenému stavu. Je to úkolem tzv. managementu přírody. Ten se plánovitě uskutečňuje jen ve zvláště chráněných územích. Instituce, které se tím zabývají, jsou k tomu personálně, materiálně i kompetenčně vybaveny. Nic z toho však není a nefunguje ve Vojenském újezdu Brdy. Podle toho také situace v újezdu vypadá a od devadesátých let se stále zhoršuje.

Abychom si rozuměli–nejde o to tam zastavit těžbu dřeva a další hospodářské činnosti. Jde o to, aby ta těžba (atd.) probíhala k přírodě šetrným způsobem, aby byly odstraňovány a napravovány vedlejší škody, které při ní vznikají, aby byla postupně a přirozeně zlepšována retenční schopnost krajiny (a ne naopak, jak je tomu dnes). Aby se příroda v Brdech postupně přiblížila svému přirozenému stavu. To však nemůže současný režim vojenského újezdu splnit a zajistit. VLS,s.p. na to nemají prostředky, kompetence – a ani vůli. O to spíš to nemůže zajistit ani armáda. V režimu CHKO, která zde vznikne, pokud bude újezd zrušen, tomu tak ale bude.

Proto považujeme snahu zabránit zrušení VÚ Brdy za krajně nezodpovědné jednání, které by už v blízké budoucnosti způsobilo tomuto regionu, lidem, kteří v něm žijí a také zdejší stále ještě pěkné přírodě, obrovské a nenahraditelné škody.

7) Qui bono?

Rozhovor je postaven na spekulacích, polopravdách a dezinformacích a vyhýbá se prokázaným a ověřitelným skutečnostem. Dokonce i k němu připojená mapa navrhované CHKO Brdy neodpovídá platné oficiální verzi návrhu, zpracovanému AOPKČR. Toje ale známo jen poměrně úzkému okruhu osob, které se problematikou zabývají. Zveřejněním v novinách byl vyvolán dojem serióznosti, který může běžného čtenáře uvést v omyl. Kde je tedy smysl toho článku, komu a čemu vlastně slouží? Nabízí se jediná odpověď: Účelem je zřejmě poskytnout „munici” odpůrcům rušení újezdu v parlamentu, kde bude ve třetím čtení 5. prosince projednáván návrh zákona o optimalizaci vojenských újezdů. Odpůrci rušení brdského újezdu, nejviditelněji reprezentovaní předsedou PS, panem Janem Hamáčkem, (který lobbuje za zrušení újezdu Boletice), se snaží zpochybňovat cokoli ze zákona i z důvodů, které k němu vedly. I nepravdivé informace, spekulace a polopravdy jsou jim proto dobré.

A na závěr si dovolím také spekulaci: Pan Vacek rád spřádá nejrůznější konspirační teorie. Posloužím mu námětem: Zda za odporem proti zrušení újezdu a následným vyhlášením CHKO také nestojí nějaká těžařská lobby? Co takhle lobby těžařů dřeva, spojených se starosty některých podbrdských obcí?