Vláda dala vedení státního podniku Lesy České republiky jasné zadání: má bojovat proti nezaměstnanosti. Firma tak hledá nové podnikatelé příležitosti.
PRAHA Na trhu se rýsuje ideální příležitost pro vznik závodu na zpracování listnatých dřevin, soudí ředitel Lesů České republiky Daniel Szórád. „Mohlo by jít o výstavbu pily, celulózky nebo jakéhokoli jiného závodu na zpracování listového dřeva. Ale i koupě by mohla být alternativa. Přinese to zaměstnanost, dřevo se nebude vyvážet, ale zpracovávat tady a na vývoz půjde až hotový výrobek," říká Szórád.
* Co vás vede k úvahám o výstavbě závodu na zpracování dřeva? Proč je ideální doba?
Na trhu je s určitými dřevinami problém, který bude sílit. Při dodržování zákonných ustanovení a při chřadnutí smrku na střední Moravě kvůli klimatickým změnám se může stát, že dojde k posunu druhové skladby v lesích. Rozšíří se dřeviny, které jsou dnes obtížně obchodovatelné, na trhu nemají pevné místo a jejich nabídka by mohla převyšovat poptávku. Je proto třeba zvážit, zda bychom nemohli vstoupit se zajímavým projektem na jejich zpracování.
* O které dřeviny jde?
Je zde třeba poměrně hodně buku. Je to meliorační dřevina a v budoucnu by mohl fungovat jako náhrada za chřadnoucí smrkové porosty. Velmi potentní bukovou oblastí jsou Bílé Karpaty, hranice se Slovenskem, ale také Chřiby, Buchlovicko. Podnik by měl zároveň vyrůst na území, které splňuje kritéria sociálně slabšího regionu, a přispět tak k růstu zaměstnanosti.
* Kdy by mohl závod stát?
Vše je zatím opravdu ve fázi úvah. Pokud by vůbec nějaký podobný projekt vznikl, jedině s vědomím a podporou dozorčí rady a zakladatele, tedy ministerstva zemědělství. Určitě je to otázka několika let.
* Od ledna se těží podle výsledků pětiletých lesnických tendrů, které zároveň byly jakýmsi testem. Jak jste s jejich výsledkem spokojen?
Na přípravu tendrů bylo velice málo času, na druhou stranu myslím, že jsme zvládli poměrně hodně věcí. O dvě třetiny jsme zvýšili počet těžebních jednotek, připravili oddělenou zakázku na pěstební činnost a samotnou těžbu. Bylo to děláno s cílem, aby do soutěže měl přístup co největší přístup uchazečů. V tom je potřeba pokračovat. Jestli se však všechna opatření osvědčí, to je po prvním měsíci ještě příliš brzy hodnotit.
* Jednou z novinek bylo, že jste smlouvu podepisovali pouze s vítězi.
Hned od začátku jsme proklamovali, že nebudeme dávat nikomu možnost, aby beztrestně ze soutěže utekl. Uchazečům jsme proto řekli, že nebude možné postupovat zakázky na další firmy v pořadí a že musí nabídnout korektní ceny. Kdo odmítne podepsat smlouvu, tomu propadne jistina. To se v jednom případě stalo, jistina činila 2,75 milionu korun. V opačném případě by vznikla situace, kdy by se subjekty mohly mezi sebou domluvit. Rozdíl v saldu mezi prvním a třetím uchazečem v pětiletém období může být třeba i 50 milionů korun. Raději budu proto vysvětlovat, zda jsme náhodnou neakceptovali dumping. Je to daleko přijatelnější pozice, než že bychom akceptováním nabídek ze druhého nebo třetího místa Českou republiku připravili o nějaké prostředky.
* Smlouvu odmítla podepsat společnost Uniles ze skupiny Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Proč?
Jednalo se o územní jednotku Buchlovice. Zřejmě si to ekonomicky špatně vyhodnotili a zapomněli kalkulovat s předpokládaným vývojem listnatých cen. My jsme danou nabídku nehodnotili jako zřetelně dumpingovou, takže jsme nabídli vítězi podpis smlouvy. To však bylo odmítnuto. Snažíme se i tímto přístupem dumpingu předcházet. V tomto ohledu jsme naprosto striktní. Pokud však dotyčný bude pracovat s dumpingem, tak je to za cenu jeho vlastních ztrát.
* Uniles přesto zvítězil na nejvíce jednotkách, což vyvolalo spekulace, že Andrej Babiš mohl ze své pozice tendry ovlivnit. Nebyly na vás vyvíjeny tlaky?
Nebyl jsem ze strany ředitele Uniles Petra Jelínka, kterého dlouho znám, ani ze strany pana ministra financí, kterého znám pouze z médií, nikdy kontaktován. Ani já, ani mí kolegové jsme nebyli vystaveni žádnému tlaku. Můžu to naprosto kategoricky vyloučit, naprosto jednoznačně můžeme dokázat, že celý proces proběhl zcela standardně.
* Jaký je podíl Unilesu na celkové těžbě?
Firmy skupiny Agrofert, což je kromě Unilesu firma Wotan, se historicky vždy účastnily zakázek Lesů ČR. Nejvyšší počet zakázek měly v roce 2005, tenkrát to bylo 37, letos je jich dvaadvacet. Měřeno objemem těžby, získaly nejvíce v roce 2006, kdy překročily hranici 1,2 milionu kubíků dřeva. V roce 2015 se očekává hranice jednoho milionu kubíků. Mohu vyloučit spekulace, že by skupina Agrofert najednou získala velké množství zakázek. Tyto objemy zde platily historicky. Za poslední tři roky jsou poměrně srovnatelné, spíše jde o mírný pokles. (Agrofert koupil obě firmy v roce 2011; pozn. red.)
* Stěžovaly si konkurenční firmy na výsledek?
Dva případy ze 33 byly napadeny. Jednou to byl právě Uniles v Buchlovicích. Je však otázka, zda napadení nebylo učiněno se zájmem, abychom firmu buď vyřadili, nebo ji požádali o zdůvodnění nabídky. Všechno se totiž dá nejen zdůvodnit, ale také nezdůvodnit. Kdyby firma chtěla, může napsat nesmysly a být vyřazena, aniž by jí propadla jistina.
* A druhý případ?
Šlo o námitku na opačné straně republiky v západních Čechách. Byla napadena firma, která kdysi na té jednotce pracovala a v pozdější době ji vystřídala jiná firma. Nyní původní firma uspěla a vrací se. Už před několika lety tam proběhlo napadení, to se nyní opakovalo, takže šlo možná o obstrukce. Každopádně obě nabídky byly vypořádány jak námi, tak Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
* Zisk Lesů ČR byl loni opět rekordní. Můžete ho vyčíslit?
Čísla ještě nejsou auditovaná, mohu ale říct, že předběžný neauditovaný výsledek je 5,95 miliardy korun. Je ale potřeba vědět, že po rozpuštění rezervy z pěstební činnosti ve výši 1,9 miliardy bude účetní výsledek 7,8 miliardy korun. Pouze část je vytvořena hospodařením firmy, což hodnotím jako velmi dobrý výsledek, protože těžba nepřekročila osm milionů kubíků. Je vidět, že zisk nejde na úkor přetěžování lesních porostů.
* V průběhu roku jste však optimistou nebyl. Kvůli kalamitám spojeným s přebytkem dřeva na trhu jste očekával horší čísla.
V té době na Slovensku spadly tři miliony kubíků dřeva a hrozilo, že by to mohlo výrazně ovlivnit trh se dřevem. Na Slovensku byli ale hodně aktivní zpracovatelé z Německa, kteří přes ohromné dopravní náklady dokázali dřevo nakoupit a použít. Pesimismus se tedy nenaplnil v takové míře.
* V létě jste odhadoval, že v možnostech lesů bude poslat státu do rozpočtu zhruba šest miliard korun. Ministerstvo zemědělství však počítá s téměř devíti miliardami. Nemůže to podniku uškodit?
V současné době jsme ještě v situaci, že z minulosti máme vytvořeny rezervy. Dozorčí radou byla schválena finanční koncepce, v níž jsme se shodli, že Lesy ČR by nadále měly zůstat finančně nezávislé, aby nemusely v případě neočekávané situace či kalamitního stavu žádat stát o podporu. Byla schválena minimální výše rezerv ve výši čtyř miliard korun, která by měla být nepřekročitelná. O všem, co je nad tuto hranici, rozhodne stát, jakým způsobem a kdy to odčerpá.
Profil Daniel Szórád (43) * Lesy České republiky vede od loňského dubna. Generálním ředitelem se stal po rok a půl trvajícím období, kdy byla pozice neobsazena. V Lesích ČR pracoval už v devadesátých letech jako referent. * Mezitím řídil výstavbu nového výrobního dřevozpracujícího závodu IKEA Industry v Polsku, působil rovněž jako ředitel divize obchodu a logistiky společnosti CE WOOD. Má doktorát z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
Jan Brož
