Brno 14. ledna (ČTK) - Brno jako největší vlastník městských lesů v Česku chce postupně vytvořit až 400 hektarů bezzásahových ploch. Zatím v tomto režimu funguje rezervace Slunná v údolí Maršovského potoka, kde rostou staleté lípy. Snaha vytvořit divočinu souvisí s obecnou snahu mít v české přírodě více míst, kde lidé najdou přírodu bez zásahů člověka, řekl na tiskové konferenci na brněnských veletrzích cestovního ruchu náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ).
Brno má na starosti 8200 hektarů lesů a rozlohu postupně ještě zvětšuje. Jen nepatrný zlomek je však na území města. Velká část lesů je na Tišnovsku a pak sahají od severu Brna až k Blansku. "Směřujeme k tomu, že bez zásahů bude pět procent našich lesů. Samozřejmě nejde, aby to byla velká souvislá území," poznamenal Ander.
Bezzásahová území, o kterých se může hovořit jako o divočině, jsou turisty čím dál více vyhledávaná. Podle Hnutí Duha je ekoturistika celosvětově na vzestupu. Hnutí mimo jiné také pořádá výlety do divočiny, a to i několikadenní. "Jmenuje se to Týden pro divočinu a během několika dní se lidé do divočiny nejen dostanou, ale zároveň jí aktivně pomáhají," řekla Eliška Vozníková z Hnutí Duha.
V současnosti je pouze 0,3 procenta území Česka divočinou a vedou se diskuse o zařazení dalších ploch. Například v Německu a v Rakousku je podle Vozníkové snaha vyčlenit dvě procenta území státu jako bezzásahové zóny.
Podle Andera se Brno snaží rozvíjet turistický potenciál unikátních městských lesů, protože pro hospodářské využití funguje 6000 hektarů, což jsou zhruba tři čtvrtiny celkové plochy. Brno získalo rozsáhlé lesy v 17. a 18. století. Lesy mají kromě hospodářského a rekreačního účelu i vzdělávací. U Babího lomu vznikl například Tree House, tedy chata v koruně stromu, kde si lidé mohou rezervovat ubytování. Poblíž Řečkovic se za 5,4 milion dokončilo ekologicko-výchovné centrum, kam chodí školy a děti se vzdělávají o přírodě v přírodě.
