Po úspěšném klíči k určování druhů dubů přišla na svět další příručka pro praktické lesníky, tentokrát zaměřená na určování domácích druhů bříz. Stejně jako ta minulá, i v tomto případě byla metodika vypracována na základě podnětu odborných pracovníků Lesů České republiky, s.p.

Stejně jako ta minulá, i v tomto případě byla metodika vypracována na základě podnětu odborných pracovníků Lesů České republiky, s.p.

Díky své srozumitelnosti a názornosti může posloužit lesním hospodářům, správcům a vlastníkům lesů, ale také například pedagogickým pracovníkům a studentům, lesním taxátorům a typologům i milovníkům přírody z řad veřejnosti.

Příručka je použitelná v terénu, bez hlubších botanických znalostí. „Evropské břízy však bohužel představují složitý komplex druhů, u nichž je správná identifikace složitá. Celkem byl na našem území zaznamenán výskyt sedmi druhů, z nichž lesnický význam mají jen tři (bříza bělokorá, bříza pýřitá, bříza karpatská). Metodické postupy k jejich determinaci, jsou pro úplnost doplněny i o popisy a rozlišovací znaky dalších domácích bříz," upřesňuje jeden z autorů metodiky Václav Buriánek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

Důležité je podle něj hlavně rozlišování běžně se vyskytující břízy bělokoré od břízy pýřité a břízy karpatské, které se od prvně jmenované ekologicky liší, a které jsou dobře adaptovány na extrémní stanovištní podmínky.

Bříza bělokorá (Betula pendula) má široké použití při zalesňování a ozeleňování různých nelesních půd, jako jsou výsypky a jiné plochy devastované těžbou, kde má značný význam rekultivační. Slouží také při zalesňování holin. Je tolerantní vůči znečištěnému ovzduší. Je třeba si ale dát pozor, aby nedocházelo k výsadbám nevhodného genetického i druhového původu, které trpí častými námrazami a nejsou odolné vůči hmyzu.

„V podmínkách ČR je třeba klást hlavní důraz především na správné rozlišování bříz pýřité a karpatské od nejhojnější břízy bělokoré, která přes velmi širokou ekologickou amplitudu není vhodná k výsadbě a pěstování na extrémních horských stanovištích, jak ukázaly četné negativní praktické zkušenosti i některé výzkumné práce v Krušných horách," říká Václav Buriánek.

Horské populace břízy karpatské (Betula carpatica) a pýřité (Betula pubescens) rostoucí na specifických stanovištích podmáčených a zrašeliněných půd jsou významné nejen z taxonomického hlediska, ale i z pohledu problematiky zachování genetických zdrojů. Adaptují se na drsné klimatické, půdní a ostatní stanovištní podmínky. Významná je též jejich velká mrazuvzdornost a odolnost vůči těžkému sněhu. Důležitá je i otázka zachování genetických zdrojů těchto cenných populací v průběhu předpokládaných klimatických změn. Byla ověřena jejich relativní odolnost vůči suchu, ale i tak se i v budoucnu předpokládá ohrožení konkurenčním tlakem klimaxových dřevin.

Celkové evidované zastoupení bříz na území ČR aktuálně dosahuje 2,8% (71 628 ha) (Zpráva o stavu lesa a LH 2014), přičemž z naprosté většiny jde o břízu bělokorou.

Praktická příručka je ke stažení na této stránce: http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/Metodiky/LP_3_2014.pdf

Kontakty:

RNDr. Václav Buriánek, Ing. Josef Frýdl, CSc., Ing. et Ing. Petr Novotný, Ph.D.

Útvar biologie a šlechtění lesních dřevin

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

Strnady 136

252 02 Jíloviště

tel.: +420 257 892 207

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

tel.: +420 257 892 271, 265, 267

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.