Už jen dva a půl měsíce zbývají do chvíle, kdy se Brdy oficiálně promění v chráněnou oblast. Včera jejich přerod z vojenské zóny definitivně potvrdila vláda. Lidé se tak legálně do některých míst dostanou poprvé po devadesáti letech.
JINCE/PRAHA Patřil mezi ty, koho před čtyřmi lety „děsily" signály o odchodu armády z Brd. Nyní Josef Hála, starosta Jinců, mluví smířlivěji. „Nechtěli jsme zrušení vojenského újezdu, protože jsme se báli zničení vzácné brdské přírody. Vznik chráněné krajinné oblasti ji dokáže ochránit," vysvětluje Hála svůj obrat.
Těší jej ještě jedna věc. Správa CHKO, která začne fungovat od 1. ledna 2016, bude mít tři detašovaná pracoviště. Kromě Příbrami a Spáleného Poříčí bude jedno přímo i v Jincích. „V Příbrami se bude řešit především státní správa, v Jincích by měli sedět odborníci jako botanik, lesník či zemědělec, kteří spravují to území," přibližuje Bohumil Fišer, budoucí šéf CHKO Brdy.
Poslední krok ke schválení 26. české chráněné krajinné oblasti včera svým rozhodnutím udělala vláda. A ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) neskrýval po jednání kabinetu nadšení. I přesto, že se středočeské a plzeňské hejtmanství dlouho nemohly domluvit na katastrální podobě území, Brabec mluví o „naprosto modelovém příkladu spolupráce několika resortů a především také krajů".
Dvě naučné trasy
Všech 345 kilometrů čtverečních se neotevře hned v lednu. Do konce roku 2017 budou ženisté čistit území od nevybuchlé munice a dalších nebezpečných materiálů, které se tu nastřádaly od roku 1926, kdy zde československá vláda vyhlásila dělostřeleckou střelnici.
I tenhle historický kontext připomene jedna ze dvou naučných stezek. První s názvem „Po stopách československého dělostřelectva" zavede lidi k dopadovým plochám Tok a Jordán. Zhruba deset kilometrů dlouhá procházka zamíří i k pěchotnímu srubu Jordán. Vyrostl v roce 1936 a spojoval atributy různých typů pohraničních pevností, aby v něm českoslovenští vojáci trénovali před odchodem na hranice. V jeho střílnách se zkoušela i většina druhů zbraní, které se pak dostaly do sériových pevností. Bunkr by mohli historici vybavit nejen zevnitř. Některé vize mluví i o venkovní expozici vojenské techniky.
Další vzdělávací trasa přivede turisty k vyhlášeným Padrťským rybníkům. Povede podél obcí, které musely v minulosti ustoupit armádě. Lidé se po 25 kilometrů dlouhé cestě dostanou i k památkově chráněnému loveckému zámečku Tři Trubky. Vojenské lesy a statky u něj vybudují vzdělávací Dům přírody.
Obě stezky budou napojeny jak na turistické, tak na cyklistické trasy. Čistě pro bicykly bude v Brdech do konce roku 2017 připraveno 450 kilometrů. „Z 90 procent vedených po asfaltových nebo zpevněných komunikacích," počítá Bohumil Fišer.
Zámeček si armáda ponechá
I přesto, že většina bývalého vojenského újezdu se postupně otevře veřejnosti a dělostřelci z Jinců budou dál používat jen malé, 560hektarové cvičiště, do všech míst se výletníci nedostanou.
Armáda si kromě zámečku Tři Trubky, kde přespal Tomáš Garrigue Masaryk i Edvard Beneš, pro vlastní využití ponechá i dřevěnou restauraci s hotelem u zříceniny hradu Valdek. Chatu ve 30. letech postavil Klub českých turistů, o několik desetiletí později v jejím okolí vznikla vojenská základna s garážemi, mnoha nízkými baráky a kinosálem.
Většina ostatních klenotů – především přírodních – bude k dispozici návštěvníkům. Tedy až na zamořené dopadové plochy. Tam armáda v minulých letech prováděla ostré střelby z letadel i dělostřeleckých kanonů.
Podle ekologů jde o jedny z nejcennějších oblastí Brd. „Dopadové plochy jsou velmi zajímavé a přírodně cenné, nepoužívají se tam žádné pesticidy, herbicidy ani umělá hnojiva," objasnil už dřív Mojmír Vlašín, krajinný ekolog institutu Veronica. Výbuchy, detonace a požáry podle něj suplují přirozené disturbance, tedy pravidelné narušování, které z dnešní přírody takřka vymizely.
Jenže jak ozbrojené síly přestaly většinu újezdu v minulých letech používat, střelnice začaly zarůstat trávou a náletovými dřevinami, čímž rapidně klesá jejich vzácnost. Vlašín vidí cestu ve specializované péči. Uvádí příklad z Británie. Tamější armáda se dohodla s ochránci a do vytipovaných oblastí posílá ženisty, kteří tam likvidují nepotřebné staré miny.
České ministerstvo obrany zatím přemítá. Jednou z možností jsou pojezdy těžké techniky historických spolků.
