Česko bude mít novou přírodní rezervaci, která bude zasahovat také Rokycansko.

Rokycansko / Informační tabule, vyznačené stezky a možná i nějaké občerstvení. Tak by zanedlouho mohl vypadat výlet do jedné z nejzachovalejších přírodních lokalit známých jako střední Brdy.

Prostor mezi Hořovicemi, Rokycany a Příbramí je ale v současnosti stále přísně střeženým Vojenským újezdem Brdy. K odchodu armád, které zde cvičily od dob první republiky, ale mnoho nechybí. Ze cvičiště by se měla stát Chráněná krajinná oblast (CHKO).

Vyhlášení je blízko

„Zvažovalo se několik variant. Zvítězila CHKO, neboť má větší právní sílu než přírodní park či více malých chráněných území. Takto jsme to také vysvětlovali obcím i lidem,” říká ředitelka jednoho z odborů ministerstva životního prostředí Alena Vopálková.

Podle jejích slov je zatím proces přeměny vojenského prostoru v chráněnou lokalitu na dobré cestě. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR dokončila podrobnou dokumentaci. Podklady pro vyhlášení CHKO nyní kontroluje ministerstvo životního prostředí.

„Je to poměrně komplikované, protože resort může do několika týdnů vyslovit námitky. Pokud bude vše v pořádku, ještě letos na podzim se bude návrh na vyhlášení CHKO znovu projednávat a následně bude postoupen vládě,” vysvětluje Alena Vopálková.

Kabinet by měl dokumenty posoudit do konce června příštího roku. Jakmile bude nařízení účinné, bude se již čekat pouze na zrušení vojenského újezdu.

Přetahování o hranice

Zřízení rezervace s menšími výhradami vítají také ochránci přírody. „Jakákoli aktivita, která se týká ochrany přírody, je dobrá. Když ale někdo bude chtít najít cestu, jak nařízení obejít, tak si ji najde,” obává se narušení vzácného biotopu Pavel Moulis z Českého svazu ochránců přírody.

Podle něj byl vlastně vojenský prostor pro přírodu ideální variantou. Lidé totiž měli respekt před vojáky, kteří si lokalitu dobře hlídali. Také proto se v centrální části Brd usídlil třeba vzácný orel mořský.

„Nejlepší ochranou přírody je, když o takovýchto věcech lidé moc nevědí. Populace brdských orlů naštěstí sídlí ve velkých výškách,” dodává ochránce.

Pavel Moulis se s kolegy ve věci angažoval, když se začalo mluvit o zřízení chráněné lokality. Od dalších akcí se ale distancovali, protože se hledání nejlepšího řešení zvrtlo v politickou debatu.

Přetahování o územní dělení budoucí rezervace trvá. Před několika týdny se o hranice strhla ostrá diskuze mezi hejtmany středočeského a plzeňského kraje. Středočeský hejtman Josef Řihák požaduje, aby celá brdská oblast připadla jeho kraji. Nechce nic dělit. Je proti tomu, aby prostorem procházela krajská hranice. „Dosud byl vojenský újezd v mapách pod Středočeským krajem. Kdyby vám někdo bral kus zahrady, také by se vám to nelíbilo,” prohlašuje Řihák.

Fakt, že inkriminovaná část Brd patřila k plzeňskému území více než 600 let, Řihák nechápe jako rozhodující. Ani to, že obce, i ty středočeské, souhlasí s vládním návrhem a přáním hejtmana Milana Chovance -tedy že Plzeňskému kraji by připadlo 38 % území chráněné krajinné oblasti.

Bude se stavět?

O budoucnosti středních Brd již jednala zastupitelstva obcí, které leží na okraji vojenského újezdu. Třeba na samé západní výspě Hořovicka - v Zaječově.

„Naše obec podporuje vznik CHKO v podobě, v jaké ji navrhly příslušné orgány. Souhlasili jsme i s následným vznikem katastrů,” říká zaječovská starostka Marcela Kořánová.

Pro místní se podle ní zřízením CHKO příliš nezmění. Neočekává ani zvýšený nápor turistů. Obyvatelé Zaječova si mohou stejně jako lidé z dalších obcí na okraji Brd zažádat o povolení vstupu do vojenského prostoru. Stejně tak mají možnost vyjednat si průjezd napříč brdskými lesy směrem na Příbram. Problém vidí starostka v budoucím využití území, která připadnou jednotlivým obcím. „Rozhodnutí, zda na daném místě ponechají les, louku nebo tam třeba vznikne zástavba, bude na nich. CHKO výstavbě nezabrání,” míní Kořánová.

Munice musí zmizet

Po legislativním schválení vzniku CHKO ve středních Brdech bude ještě nutné vyčistit prostor od vojenského materiálu.

„Odminování a likvidace nevybuchlých dělostřeleckých granátů je záležitostí resortu obrany,” podotýká Alena Vopálková.

***

Výcvikový prostor Brdy Rozkládá se na ploše přibližně 260 čtverečních kilometrů. Armáda ho začala využívat jako dělostřeleckou střelnici v roce 1926. na území vojenského újezdu je možné identifikovat zbytky vesnic, které musely ustoupit vojenským účelům - např. Přední a Zadní Záběhlá, Kolvín, hrachoviště (pamětní kámen na snímku), Padrť, velcí a další. na dopadové ploše Jordán je pěchotní srub, který byl jedním z prototypů pohraničních pevností budovaných před druhou světovou válkou v pohraničí. v oblasti žijí vzácní živočichové jako orel mořský, rys, listonoh a tetřev hlušec na území spravovaném armádou se nacházejí vodní nádrže Pilská, lázská a octárna, významnou vodní plochou jsou Padrťské rybníky. několik vrcholů přesahuje 800 metrů - nejvyšší hora Tok (865), Praha (862) či Brdce (839).