Lyžařský areál v Brdech vzdálený po dálnici jen 50 kilometrů od Prahy! Pro mnohé sen, pro jiné zase horor.

Zatím je to jenom fikce, ale podle podbrdských starostů je to reálný scénář, který může nastat za několik málo let. Možnosti, které skýtá opouštěný vojenský prostor Jince, totiž nenechá dlouho chladným podnikavé investory.

Vládní úřady již začaly chystat změnu zákona, který by z újezdu vytvořil chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Brdy, i když by armáda měla prostor opustit až v roce 2016.

Podle mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Michaely Jendekové navrhují udělat chráněnou oblast z újezdu a neobydlených částí přírodního parku Brdy a Třemšín.

Proti tomuto kroku se ale postavily okolní obce. Snaží se o vznik pouze přírodního parku. Nejsilnějším argumentem starostů není jen strach z přísnějšího režimu CHKO, ale obavy, že jim za vesnicemi vyrostou lyžařská centra a hotely.

„Když vidím na Šumavě, jak se v národním parku bude stavět lanovka, tak už v CHKO ochranu nevidím,” řekl Právu starosta Jinců Josef Hála.

Chráněnou oblast zřizuje ministerstvo životního prostředí. V jeho gesci je i povolování výstavby v této oblasti. A to je podle starostů kámen úrazu, protože jim nikdo nezaručí, že ministerstvo nebude vydávat výjimky. Navrhují proto vznik přírodního parku, který má sice menší možnosti ochrany, ale je řízen krajem a o stavebních povoleních rozhoduje kolektivně. „V CHKO rozhoduje pouze jeden ředitel, a když selže, tak stavbě sjezdovky nikdo nezabrání. Zastupitelstvo je vícehlavé a není to pouze o jediném člověku,” řekl Právu předseda Svazku obcí Podbrdsko Martin Matuna.

 

Hazard jak ve Vesci

 

S tím souhlasí i starosta Podlesí u Příbrami Milan Kříž. „Košile je bližší než kabát, stejně je nám bližší kraj než MŽP. Stále více se totiž ukazuje, že státní správa o obce vůbec nedbá,” řekl Právu Kříž. Nad jeho obcí na vrchu Třemošná by totiž mohla v budoucnosti vyrůst lanovka.

Podle Kříže se o tuto možnost zajímalo již několik skupin podnikatelů. Sám považuje takovou investici za diskutabilní, protože osm set metrů nadmořské výšky neposkytuje záruku sněhu. „Byl by to hazard jako mistrovství světa v lyžování ve Vesci,” připomněl starosta nechvalně známé klání v obci na Liberecku položené 400 metrů nad mořem.

Dodal, že největší obavu mají ze znečištění vodních zdrojů. „My jsme na vodě z lesních nádrží závislí, protože Příbram v důsledku horní činnosti o svou vodu přišla,” dodal Kříž.

Podle starosty Jinců Hály se o zrušení újezdu a jeho komerčním využití mluvilo již dříve. „Již tehdy se řešilo zbudování hotelů a sjezdovek v Podlesí a na Třemošné. A lidé, kteří se okolo toho motali a vyzývali obce, aby tlačili na ministerstvo, aby zrušilo újezd, v tom figurují zas,” řekl Právu Hála.

Dodal, že riziko vidí v nekontrolovaném pohybu návštěvníků. „My se nebráníme normální turistice, ale nechceme, aby sem najížděly davy lidí na jeden den. Který Pražák bude spát dva dny v Brdech, když to má padesát kilometrů?” podotkl Hála.

Za zachování neporušené přírody se přimlouvá například geolog Václav Cílek. Podle něj nejsou Brdy cenné přírodovědně, ale proto, že se uprostřed Čech zachovala nedotčená krajina. „Nemusí to být CHKO, ale jakékoli řešení, které zaručí, že se ta krajina nezastaví.”

Podle zástupce ministerstva obrany Vladimíra Kazatele, který má rušení újezdu na starosti, jsou obavy starostů bezpředmětné. „Pokud bude CHKO a lesy zůstanou v majetku ministerstva obrany, tak k nájezdům developerů nedojde,” řekl Právu Kazatel.