Jiří Hrebenar
Brazílské bio za zničené pralesy, tak vypadá opravdová ekologie
Biopaliva jsou veškerým omylem. To slovo bio, to je naprostý omyl. Možná je to podobné jako u názvů některých států lidových a demokraktických. Demokracie a lidovost tam samozřejmě ani omylem není. Máme tady byznys o stovkách miliard korun, dolarů, který s ekologií a bio nemá absolutně nic společného. Pokaždé když slyším pojem bio, okamžitě ve skrytu paměti vidím záběry Deutsche Welle a obchodu s biopalivy v rovníkové Africe. Evropská a americká horečka po biotechnologiích zbytečně zvyšuje světové ceny potravin.
Celá civilizace je závislá na neobnovitelnách, snadno vyčerpatelných energiích. Ropa a zemní plyn nejsou bezednou surovinou, a tak svět hledá alternativy. Je směšné co všechno může být bio. Vykácíme deštné pralesy, zrušíme pole mísrních obyvatel. V místech pěstování bioplodin nebudou mít lidé co jíst, cenné stromy a výroba kyslíku bude zrušena, kdesi na rovníku díky chybějícím stromům vzniká mnohem více oxidu uhličitého, jen my Evropané, nebo Američané můžeme být šťastní z toho, že jsme bio.
Biopaliva a značka ochrany přírody skrýva tu krutou pravdu o drancování přírodního bohatství. Brazílie honosící se deštnými pralesy nyní uvažuje o tragickém plánu. Chce být bioetanolovou velmocí světa. Web Bloomberg uvádí přímo tragické statistiky. Nahradíme tropické deštné pralesy třtinovými plantážemi, pokácíme miliony stromů a přitom jen tak ekologicky povraždíme veškerou zvířenu. Těch 35,4 miliardy amerckých dolarů státních dotací přeci stojí za to, abychom celý projekt nazývali bio a ekologickým.
5,4 milionu hektarů nových třtinových plantáží místo nádherné zeleně hlubokých pralesů, to přeci lidstvo potřebuje. Ekologický benzín, akologický pohon, to je to co společnost potřebuje, Ty opice, tapíry, hady a nepopsané rostliny za nic nestojí. Už brazilský prezident Lula kdysi zahájil destrukci světového přírodního dědictví. Brailská vláda chce být bio a ekologická. Nový Zéland má ambice stát se zemí s nejmenším množstvím emisí na světě. Kdežto jak to zatím vypadá, Brazílie touží po něčem jiném. Ostatně, proč ne, že? Když v USA existují největší ranče světa spotřebovávající dva litry benzínu na jeden litr mléka.
Západ a zbytek rozvojového světa plýtvá tolik cennou surovinou jakou je ropa. Brazílie zapomene na turistický ruch, a raději vypálí miliony hektarů světového bohatství. Třitiné mlýnice běží jen na 65% výkon, a tak se vykašleme na matku přírodu, skryjeme se za ekologii. Však to také dělají Američané, Němci a další národy. Brazílie plánuje velmi vážné kroky ovlivňující klima na celém světě. Zajímalo by mne, co o tomto říkají ti ekologové tolik velebící biopaliva. Přibude nových 700 milionů mlýnic. Brazílie potom bude moci jezdit z 50 % na auta poháněná bioetanolem.
Je doufám všem jasné, že tímto plánem také Brazílie jako rozvojová země přispěje k obrovskému skoku cen potravin a to na celosvětové úrovni? V roce 2006 Institute of Science in Society vydalo článek o biopalivovém snažení brazilské vlády. Bývalý prezident Lula má na politickém svědomí první integrovaný závod na zpracování biopaliva. Ničení pralesů výrobou etanolu z cukrové třtiny a dieselu z olejnatých semen mohlo začít. Na prezidenta Lulu se v historických análech hledí jako na socialistického prezidenta, který se více přikláněl k řešení chudoby v brazilských ulicích.
Tenkrát se do výroby biopaliva investovalo ze státních prostředků Brazílie na 12,5 miliardy amerických dolarů. Každý den v daleké Brazílii zmizí statisíce čtverečních kilometrů pralesů a to také díky těm biopalivům. V roce 2005 bylo v Brazílii vyrobeno na 15,9 miliard litrů bioetanolu, což představuje celou třetinovou produkci bioetanolu na celém světě.
Brazílie se nyní po rozhodnutí federální vlády stane světovou supervelmocí ve světě biopaliv. Budou taková paliva opravdu bio, když pro takzvaně ekologický pohon budou zplundrovány mnohem cennější tropické pralesy?