Mocná zemědělská lobby a místní ekologové se střetli na půdě brazilského parlamentu při jednání o novele zákona zmírňujícího ochranu Amazonie.

„Hrozí nám, že legalizujeme ekologickou katastrofu této země,” varoval poslanec zelených Aluízio dos Santos Júnior ve finále více než roční debaty.Odlesňování neklesá

Zákon z roku 1965 omezuje využívání půdy pro zemědělství povinností vlastníka zachovat část pralesa nedotčenou: v Amazonii se to vztahuje až na 80 procent pozemku. Reguluje také využití břehů řek, vrcholků kopců či strání.

Amazonie, jeden z druhově nejbohatších ekosystémů, hraje klíčovou úlohu v koloběhu uhlíku a vody a také v regulaci skleníkových plynů. Zelené „plíce planety” o rozloze 5,3 miliónu kilometrů čtverečních ovlivňují globální klima.

Desetiletí byl amazonský prales vystaven rozsáhlému kácení a vypalování. Vláda exprezidenta Luly da Silvy tvrdila, že chmurná perspektiva pralesa se vzdaluje a loni mělo tempo odlesňování klesnout na nejnižší hodnoty za 22 let. Zmizelo „jen” 6470 km2 místo děsivých 27 tisíc v nejhorším roce 2004. Jenže poslední měsíce trend obrátily – podle satelitních snímků je kácení letos šestkrát horší než loni.

Za dva jarní měsíce zmizelo 593 km2 pralesa v Mato Grosso, zatímco před rokem to bylo jen 103 km2. V celostátním měřítku se ukázal 27procentní nárůst.„Musíme nakrmit Brazilce i svět”

Nejúčinnějším argumentem pro snížení ochrany je nabídka práce a potravin.

„Musíme zákon změnit, abychom pokračovali v produkci potravin pro Brazilce i ostatní svět,” tvrdí poslanec Luis Carlos Heinze, člen parlamentní skupiny, která obhajuje zájmy pozemkových vlastníků.

Loni Brazílie dosáhla rekordní úrody sóji a vyvezla zemědělské produkty za 80 miliard dolarů. Spektakulární výsledky před měsícem zastínily i skandál dvou státních bank – půjčily 16 miliónů dolarů (258 mil. Kč) firmám, jež nesplňovaly podmínky ekologické výroby.

V posledních letech úřady legalizovaly nebo daly k dispozici menší pozemky v pralese asi 300 tisícům rodin bezzemků. Kontrolovat, zda dodržují stanovené zásady ochrany okolní divoké přírody a území, vyčleněných pro indiány, bude obtížné.

Ani kompromisní vládní doplněk zákona, jenž ukládá opětovné zalesnění půdy, ekology neuspokojuje. „Text je průkazkou k odlesňování a výjimka (z povinnosti zpět zalesnit část vykácené plochy) pro malé zemědělce znamená, že 150 až 300 tisíc km2 pralesů nebude obnoveno,” upozornil veterán hnutí Greenpeace Paulo Adário.