Brazilská federální policie za posledních šest let provedla jen sedm razií týkajících se kácení veřejných lesů v Amazonii, přestože zločinci za tu dobu zničili porosty na ploše odpovídající téměř rozloze Moravy. Uvádí to nová zpráva výzkumného ústavu Igarapé, který analyzoval práci policistů v letech 2016 až 2021. Nedostatečnou aktivitu strážců zákona analytici spojují se slabou právní ochranou daného typu půdy.
Zpráva, o níž dnes informuje agentura AP, se zabývá „nepřiřazenými“ lesy pod správou státní nebo federální vlády, které nemají určené využití na rozdíl od národních parků nebo území přidělených komunitám původních obyvatel. Oficiální data ukazují, že v brazilské Amazonii spadá do této kategorie na 580 000 kilometrů čtverečních. Tyto veřejné lesy jsou podle AP hlavním terčem zločinců, kteří nelegálně zabírají půdu.
Ústav Igarapé ovšem při analýze 302 zásahů federální policie proti „environmentální“ kriminalitě z uplynulých šesti let dospěl k závěru, že jen dvě procenta z nich cílily na osoby zapojené do zabírání státem spravovaných lesů. Zpráva za pravděpodobnou příčinu označuje stejný faktor, který přitahuje kriminální skupiny, tedy slabou ochranu daného typu lesů v zákoně.
Aktivisté bojující za ochranu životního prostředí dlouho apelují na federální vládu, aby z „nepřiřazených“ porostů v Amazonii učinila chráněné oblasti. Brazilský prezident Jair Bolsonaro ovšem opakovaně vyjadřuje názor, že Brazílie má chráněných oblastí příliš mnoho. Nenavazuje tak na své předchůdce, kteří v posledních desetiletích razili rozšiřování chráněných lesů, které aktuálně pokrývají 47 procent Amazonie.
Odlesňování oblasti spojené s těžbou dřeva a zemědělstvím mezitím pokračuje ve vysokém tempu. Pokud jde o nechráněné státní lesy, za uplynulých šest let jich bylo nelegálně vykáceno asi 18 500 čtverečních kilometrů, uvádí na základě oficiálních dat brazilský Institut pro výzkum Amazonie (IPAM). Ničení lesů v této kategorii při tom loni tvořilo 36 procent celkového odlesňování. Jen za letošní duben pak byly vymýceny lesy na 1012,5 kilometru čtverečního, což znamenalo další maximum pro daný měsíc po rekordech v lednu i únoru.
Úbytek zalesněné půdy je tak dramatický, že brazilská Amazonie podle loňského článku publikovaného časopisem Nature přestává v součtu pohlcovat oxid uhličitý a stává se z ní zdroj skleníkového plynu pohánějícího změny klimatu. Prezident Bolsonaro, který je označován za příčinu aktuálního trendu, svůj přístup hájí tím, že rozšiřování zemědělství a těžby v Amazonii pomáhá v regionu snižovat chudobu.
ČTK
