JITKA ŠRÁMKOVÁ
Odlišné verdikty vynesl klatovský soudce Jan Kasal nad lidmi, kteří se při loňské blokádě na Šumavě dostali do střetu s policisty
KLATOVY Dvě obžaloby za napadení policistů byly výsledkem loňských rozmíšek u Ptačího potoka na Šumavě, kde se ekologičtí aktivisté přivazovali ke stromům a bránili kácení v nejvíce chráněné oblasti národního parku. Policisté přitom vycházeli z rozkazu, aby umožnili dřevorubcům kácení, na které měl národní park nárok.
Veřejnost se rozdělila na dva tábory. Jedni hovořili o tom, že kdyby se aktivisté ocitli ve stejné situaci například v Americe, policisté by byli mnohem tvrdší, druzí fandili aktivistům jako symbolu čistých myšlenek ochrany přírody.
Klatovský soudce Jan Kasal vyhodnotil dva útoky zcela odlišně. Verdikty padly v odstupu pouze jednoho týdne. Jeden 26. dubna a druhý 3. května.
Protagonistka prvního z případů, Slavka Málková, dostala podmíněný trest dvou měsíců vězení s ročním odkladem. Takže pokud se neodvolá, což se v tomto případě neočekává, bude mít záznam v trestním rejstříku, a tím i například ztíženou možnost získat práci.
Manželé Čápovi, kteří se také dostali do střetu s policií, spáchali podle soudce jen přestupek. I v tomto případě je rozsudek zatím nepravomocný.
Co konkrétně se loni na Šumavě stalo? Aktivisté blokovali kácení tím, že vbíhali za pásky vymezující zakázaný prostor. Policista Josef H. u soudu řekl, že Slavka Málková ten den porušovala nařízení opakovaně. „Upozornili jsme ji, že se dopouští protiprávního jednání. Dobrovolně s námi nechtěla jít k eskortní skupině, tak jsme se rozhodli, že ji k policejnímu vozu přeneseme. Když ji chtěla kolegyně chytit za nohy a sklonila se, obžalovaná ji kopla do hlavy,” popisoval Josef H.
„Situace na místě byla vyhrocená. Soud ale dospěl k tomu, že kopnutí bylo úmyslné. V souladu se zákony byl i postup policie. Obžalovanou zajišťovali, protože se dopustila jiného správního deliktu podle zákona o přestupcích. Neuposlechla totiž výzvy policie a byla v místě, na které neměla mít přístup,” vysvětlil soudce.
Málková si neuvědomovala, že policistce ublížila. „Policisté mě oslovili, když jsem nebyla na území, kde se těžilo. Když mi řekli, že jsem spáchala přestupek, ohradila jsem se. Policistka tvrdila, že jsem ji kopla. Já ale vůbec nic necítila, byla jsem z toho překvapená. Říkala jsem, že to není pravda. Položili mě do porostu, nasadili mi pouta a odvedli k autu,” popisovala soudu Málková. S policistkou se pak viděla na stanici v Sušici, žádného otoku kolem oka si nevšimla. „I přesto jsem se jí z lidské slušnosti omluvila,” líčila Málková, která je administrátorkou internetového obchodu ekologického Hnutí Duha. Později s advokátem připustili, že mohlo jít o mimovolný pohyb nohou, když ji policisté pokládali na zem, aby jí nasadili pouta.
A co se stalo manželům Čápovým? Dožadovali se toho, aby mohli doprovázet k výslechu svoji nezletilou dceru, zadrženou kvůli blokádě kácení. Policista pana Čápa chvatem knokautoval, pak ho povalil na zem a začal jej spoutávat. Přiběhla paní Čápová a křičela: „Co děláš?” Z jejích úst padl i neslušný výraz. Tak popsal Tomáš Bílek, jeden ze svědků, incident mezi manželi Čápovými a policistou Hugem Ch., který se udál na Ptačím potoce 3. srpna. „Obžalovaní neuposlechli příkazu, aby se nezdržovali v okolí eskorty, ale nebylo prokázáno násilí vůči úřední osobě,” uvedl soudce Kasal. S drobným pošťuchováním musí podle jeho slov policisté při podobných akcích počítat a vypořádat se s ním. Nikoliv hned používat chvaty a hmaty.
Na otázku, v čem je tedy případ Čápových jiný, Kasal odpověděl, že je diametrálně odlišný. „Výslechy svědků i fotografie korespondovaly v prvním případě s tím, co uváděli svědci, bylo zjištěno, že došlo ke kopnutí policistky. V případě Čápových není vidět žádné násilí, kterým by působili na výkon pravomoci úřední osoby,” konstatoval soudce. „Policista říkal, že mu pan Čáp sahal na ruce. To při zásahu v takovéto vyhrocené situaci musí policista předpokládat,” dodal soudce s tím, že násilí si představuje jinak.
***