Sněmovna v úterý schválila nová pravidla pro národní parky. Novela zákona o ochraně přírody by měla začít platit už od 1. června. Jak jí vidí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO)? „Všem nám jde určitě o stejné principy," řekl Právu.
* Novela vymezuje čtyři zóny ochrany, dosud byly tři. Nejcennější příroda bude v tzv. klidových územích, ta budou část roku pro turisty nepřístupná. Kam se tedy návštěvníci dostanou?
Lidé změny zaznamenají, až bude stanovena nová zonace a klidová území. To jsou ty klíčové momenty, kdy se ve všech národních parcích budou moci dostat na místa, kam dneska nemohou. Dnes jsou první zóny plošně uzavřené s výjimkou značených cest. Klidová území, kde bude pohyb nějak omezený, budou zacílena daleko přesněji podle potřeb ochrany konkrétních druhů. Důležité je, že klidové území bude část roku otevřeno a část zavřeno. Bude přesně reagovat na realitu, kde a kdy je co chránit, ne proto, že to je nakresleno čárou na mapě bez ohledu na to, jestli to má smysl, nebo ne.
* Které lokality se konkrétně zpřístupní?
Třeba Dvorský les na Rýchorách v KRNAP. Turisté získají větší volnost pohybu, tu lze teď už předpokládat v povodích říček Vydry a Křemelné na Šumavě, na místech jako Pokličky a Tyrolská jeskyně v Národním parku České Švýcarsko. V Podyjí se otevřou části vřesovišť v jihovýchodní části národního parku nebo údolní louka pod Šobesem. Ale uvědomme si, že dojednání nové zonace a klidových území může být až několikaletý proces.
* Co se změní hned?
Okamžitě začnou platit změny u základních a bližších ochranných podmínek. Tam byly dodnes některé nesmyslné zákazy, třeba zákaz vjezdu mimo značené cesty a silnice v obcích a zastavěných územích nebo zákaz rozdělávání ohňů a stanování v obcích ležících v národních parcích. To se ruší. Nově např. začne platit zákaz používání zábavní pyrotechniky a ohňostrojů na celém území parku nebo zákaz přeletů dronů nad celým územím národního parku.
* Proti novele se staví někteří šumavští starostové. Možná jednání zablokují...
Zonace jako taková bude dlouhý proces, možná několikaletý. V zákoně se počítá s tím, že projednávání musí začít do dvou let od jeho účinnosti. Jsme optimističtí, všem nám jde určitě o stejné principy: o zachování krásné šumavské přírody, rozvoj šetrné turistiky a regionu i o spokojený život místních obyvatel. Věřím, že se dohodneme.
* Proč jste nevyhověli návrhu ekologů, kteří chtěli do zákona konkrétní termín, kdy se dosáhne ochrany divoké přírody na polovině území parků?
Nechceme ani experimentovat, ani dělat v parcích přírodní inženýrství. Příroda má neuvěřitelnou sílu, tak ji nechme, ať ji projeví. Za 15 let se podíváme, co se změnilo, jak přírodní děje probíhají, jak se bude projevovat klimatická změna, a jestli tedy nastal čas rozšířit procenta přírodních zón, jejichž cílem je ponechat území samovolnému vývoji.
* Zásady péče se vyhlásí opatřením obecné povahy, to ale obce mohou napadnout u soudů. Například NP Šumava má už sedm let neplatný plán péče, takže de facto žádný plán nemá. Jde přitom o mezinárodně uznávaný dokument, podle něhož se rozdělují i evropské dotace. Nemůže to přísun peněz z EU zablokovat?
Problém s chybějícím plánem péče je pravda, ale jen u OPŽP. Správě se ho daří překlenovat jinými dotačními tituly, a dotace tak zablokované naštěstí nejsou. Chybějící plán péče je zrovna příkladná ukázka toho, jak obce v národních parcích hrají významnou roli. Plán péče byl projednáván řadu let a opakovaně ze strany obcí napadán, proto stále není na Šumavě hotov.
* Šumavské obce se obávají ekonomických dopadů. Jak je odškodňuje stát?
Obce v národních parcích mají speciální dotační titul MŽP určený jen pro jejich potřeby. Letos v něm mají možnost získat 50 miliónů korun na de facto jakékoliv projekty, které budou přínosem pro životní prostředí a udržitelný rozvoj obcí. Jsou také zvýhodněné při podávání žádostí do OPŽP a pobírají také kompenzace za ušlou daň z lesů, což je ročně 5,6 mil. Kč. Mezi další patří tzv. újmy, tedy náhrady za ztížené hospodaření v lesích, což třeba u Kašperských Hor dělá 17 mil. Kč ročně. To je typ kompenzace, které třeba dostávají i obce v CHKO nebo v jiných státem chráněných územích.
* V Česku jsou čtyři národní parky, kdy vyhlásíte pátý, NP Křivoklátsko?
Vždycky jsem říkal, že nebudeme vyhlašovat jakýkoliv nový národní park, pokud po něm nebude poptávka v regionu. A to platí. Není kam spěchat.
