Na výstavu Expo 2015 v Miláně se za měsíc přesune kousek typického českého lesa.
Tým odborníků jej nyní připravuje na záhonech botanické zahrady na Albertově.
Včera některé rostliny putovaly do skleníku, aby stihly dorůst.
NOVÉ MĚSTO Šumění větví, lehký vánek a k tomu vůně vlhkého mechu, spadaného listí a hub. Návštěvníci letošní výstavy Expo 2015 v italském Miláně budou mít výjimečnou příležitost procházet se typickým českým lesem. A díky technice, která napodobí třeba zvuky tuzemských ptáků se všemi detaily.
Na přípravě expozice pracuje už deset měsíců tým odborníků z několika oborů. Jsou v něm architekti, botanici a zahradníci. Ti všichni teď lesní porost připravují v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V březnu jej pak chtějí převézt do Itálie.
Projekt s názvem Laboratoř ticha vznikl předminulý rok, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo soutěž, které se mohli zúčastnit studenti všech vysokých technických škol v zemi.
„S nápadem přišli architekti David Sivý a Jan Tůma, kteří studují na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického," popisuje zrod projektu zahradní architektka a členka realizačního týmu Pavlína Dvořáková. Ta se společně s kolegyní Martinou Rubačovou podílela na botanické expertize.
„Půl roku jsme řešili jen koncepci. Hráli jsme si s myšlenkou toho, co je vlastně typický český les, co má vyjadřovat a jestli je vůbec možné něco takového pěstovat v interiéru, případně jak zajistit vhodné podmínky," vzpomíná Dvořáková s tím, že botanická zahrada na Albertově jim poskytla vyhřívaný prostor i chráněné rostliny, které by bylo problematické koupit.
Jak dodává, je to vůbec poprvé, kdy se někdo pokouší pěstovat komplexní biotop smíšeného lesa v umělém prostředí.
Pravý český les je listnatý, žádné smrky Plánovaná expozice má představovat takzvanou hercynskou dubohabřinu, tedy smíšený listnatý les, kde jsou zastoupeny duby, lípy a habry.
Dále jsou v něm lísky, kapradiny a z bylin například konvalinky, plicníky, sasanky a jahodníky. V České republice je hercynská dubohabřina jeden z nejčastějších typů lesů. Vyskytuje se na rozloze přibližně 98 500 hektarů. Ještě běžnější je květnatá bučina. Ta však není tolik rozmanitá, a proto tým zvolil právě první variantu.
V tomto období jsou u nás rostliny v zimním spánku. Jejich růst se musí kvůli blížící se výstavě urychlit. Proto je tým botaniků včera přenesl z venkovních pařenišť do speciálního temperovaného skleníku. „Museli jsme je dát do teplejšího místa, aby to pro ně v Miláně nebyl takový šok. Rostliny si tak uvědomí, že je čas rašit a pučet," vysvětluje Dvořáková.
V březnu se pak celý biotop převeze do českého pavilonu na Expo 2015. Součástí expozice bude obraz lesa promítaný na plátno, v prostoru pak má být umístěný obrovský květináč o dvanácti metrech čtverečních. Tým musí tedy do Itálie převézt nejen čtyři stovky rostlin, ale také skoro pět kubických metrů substrátu s rašelinou a kromě toho i hrabanku, kterou se zasype půda. S listím se do lesa dostanou i housenky, stonožky, hlemýždi a pavouci. Vše se poveze v klimatizované dodávce.
V českém pavilonu bude pro les připravený speciální kontejner – jakási buňka s umělým osvětlením, potřebnou vlhkostí a cirkulací vzduchu. To vše řízené počítačem.
Zatím není jasné, co bude s českým lesem po skončení výstavy. „Máme několik nabídek. Zájem projevil například Botanický ústav Akademie věd v Průhonicích, kde mají sklepní prostor a mohli by tak pokračovat v expozici," nastínila Dvořáková.
Fakta Co je typický český les * Typickým českým lesem je podle odborníků hercynská dubohabřina, tedy les, kde převládá habr a dub, které často doplňuje lípa. V keřovém patře se vyskytuje svída, líska a zimolez. Mezi bylinami jsou zastoupeny například jaterník, sasanka, jestřábník, lecha nebo jahodník. * Hercynské dubohabřiny jsou nejčastějším typem přirozené lesní vegetace. Vidět je můžeme například v okolí Prahy, Českém středohoří, na Mostecku, v podhůří Orlických hor, Českém krasu, na Křivoklátsku, okraji Železných hor, ale i v mnoha dalších oblastech republiky.
