Smrky i borovice kvůli suchu strádají. Ničí je postupné oteplování naší krajiny. A lesníci přemýšlejí čím tyto jehličnaté stromy nahradit. Zamýšlí se nad tím Ing. Pavel Starý, jednatel společnosti Diecézní lesy Hradec Králové, která obhospodařuje šest tisíc hektarů lesů v regionu východních Čech.
Sucho velmi výrazným způsobem ovlivňuje smrk, který pak napadají hlavně kůrovci a ničí náš nejvýnosnější jehličnatý strom. „Fenoménem ve východních Čechách, v podstatě v celém Polabí, je usychání borovice. Je to také v důsledku sucha. Borovice poté napadají různé houby a dochází k masivnímu úhynu. Borovici, která roste v nížinných oblastech a na velmi chudých půdách, je těžké nahradit. V úvahu připadá snad jen bříza nebo dub," konstatuje Pavel Starý. Na severní Moravě je změna opravdu rychlá. Dochází k velmi prudkému úbytku smrků. Během posledních deseti patnácti let došlo k poklesu z šedesáti na třicet pět procent celkového počtu smrků, což je obrovská změna. Lesníci jsou proto nuceni měnit druhovou skladbu lesů. A je to už vidět.Proč smrky mizí z našich lesůSmrk se u nás začal hojně vysazovat od devatenáctého století na základě teorie čistého výnosu z lesa. Smrk se stal ekonomicky nejvýhodnější dřevinou. „Do dneška je smrk dominantní dřevinou našich lesů. Výhledově to ale bude jinak. Dnes smrkové porosty zaujímají přes padesát procent plochy. Výhledově to bude do čtyřiceti procent maximálně," odhaduje Pavel Starý.Smrk může nahradit douglaska a jedlePlnohodnotnou dřevinou, která by smrk mohla nahradit, je douglaska z čeledi borovicovitých. Ale je to cizokrajný strom a jeho výsadba závisí na státní lesnické politice a na dohodě s orgány ochrany přírody.Náhradou by mohla být i jedle. Ta ale není tak žádaná. Podobně je na tom modřín, který ale také není původní dřevinou. Smrk by mohly nahradit i listnaté dřeviny. Je sice pravda, že listnatý les nedá tolik dřeva jako jehličnatý, ale na druhou stranu listnaté dřeviny mohou lesy stabilizovat.Buky a duby mají budoucnostTaké buk by mohl být do budoucna perspektivním stromem. Ovšem pozor na klimatické změny. Možná i pro buk to u nás bude za pár let těžko snesitelné. Zatím je ale dřevinou, která si se současnými podmínkami umí poradit. Stabilizuje les.Dub je na tom z hlediska odolnosti a stability také velmi dobře. Je popsaný dokonce fenomén v odborné literatuře, kdy právě dub nahrazuje borovici.Omlazovat les je nutnéPřirozená obnova lesa je podle Pavla Starého nejlepší. Dělá se to tak, že se vykácí paseka, trochu se naruší půda a na pasece se nechá jen pár původních borovic. Říká se jim výstavky. Z těchto ponechaných stromů začnou nalétávat semínka. Nálet mladých stromečků je velmi hustý. Ale když trochu povyrostou, pustí se do nich houby, které nálet proředí. Člověk do toho nemusí skoro zasahovat. Les se tak obnovuje přirozeně, vlastními silami.Umělá obnovaPokud nelze dosáhnout přirozené obnovy, stromky se vysazují. Buď na holou plochu, která se chrání, nebo se dělají podsadby, což napodobuje přirozené procesy v lese. Les se prosvětlí a pod clonu dospělého lesa se vysazují mladé stromky. Dělá se to u jedlí nebo u buků. Teď je doba sázení. Sází se hlavně tzv. obalovaná sadba. Stromky s kořenovým balem se lépe ujímají.
