Spor o to, jak bojovat s lýkožroutem, rozděluje vědeckou obec. Zatímco profesoři lesnické fakulty prosazují kácení, přírodovědci z Univerzity Karlovy podporují blokádu

Vědci jsou s námi. Hnutí Duha včera dopoledne uspořádalo debatu, na které představilo odborníky, již aktivisty podporují v boji o Šumavu.

Ředitel Ústavu pro životní prostředí Jan Frouz a profesor ekologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavel Kindlmann při té příležitosti odsoudili masivní kácení u Ptačího potoka nedaleko Modravy. Právě kvůli němu už přes dva týdny probíhá na místě blokáda ekologických aktivistů.

„Je otázkou, proč chceme mít národní parky. Ředitel šumavského parku Jan Stráský jej chce uměle vytvořit, ale takový park se spíše bude podobat Stromovce a měl by jen minimální ochranářskou hodnotu,” řekl Kindlmann.

Jenže už odpoledne vytáhlo vedení správy parku podobnou kartu a před novináře postavilo „své” vědce - autora vysokoškolských učebnic o ekologii a pěstování lesů Stanislava Vacka a děkana Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity Viléma Podrázského. „Blokáda je bezprecedentní a nejsou k ní žádné důvody. Proti kůrovci se musí zasahovat, lokalitu dobře znám a tam je potřeba stabilizovat les. Kdyby se nezasáhlo, tak z každého stromu napadne kůrovec dalších deset. Většina ploch na Šumavě je kulturních, nikoliv pralesů,” oponoval na dálku vědcům z Karlovy univerzity Vacek.

Na Šumavě mezitím dál hořel boj o lesy Na Ztraceném, kde teče Ptačí potok. Ekologičtí aktivisté se stále snaží zabránit kácení tím, že se poutají ke stromům nebo vylézají do jejich korun. Dřevorubci i tak už pokáceli zhruba dva tisíce stromů, tedy polovinu z plánované těžby.

Přírodovědci vs. lesníci

Pro laika je téměř nemožné vyznat se v zamotaném sporu o to, jak správně vyřešit kůrovcovou kalamitu na Šumavě. Ta strana, která veřejnost přesvědčí, že za ní stojí badatelé a vědci, tedy získá výhodu. Jak se však v jejich protichůdných vyjádřeních orientovat?

Zjednodušeně lze říct, že většina akademiků přírodovědeckého zaměření - biologů, botaniků, entomologů, ornitologů či vědců věnujících se ekologii a biodiverzitě - s kácením u Modravy nesouhlasí.

„Nejde o to, zda kácet, či nikoli, ale kde a jak kácet. V této lokalitě vzniká les, který je svým složením podobný tomu, který byl pro Šumavu typický před tisíci lety. Proto není správné do tohoto procesu zasahovat,” míní například Frouz.

Za Stráským naopak stojí většina vědců, kteří se zabývají lesnictvím. Podle nich není les u Modravy nijak zvlášť vzácný a kácení napadených smrků je nejúčinnější cesta, jak šíření kůrovce zastavit. „Lesníci” získali v zimě jasnou převahu v radě národního parku, která je poradním orgánem ředitele Stráského.

„Pan Vacek je určitě uznávaný odborník, ale patří ke konzervativnímu křídlu lesnické fakulty. Mladší vědci-lesníci se už na celý problém dívají jinak. Vidí, že zásahem u Ptačího potoka se bez jakýchkoli debat poškodí unikátní ekosystém. Jsou ale v menšině,” upozorňuje profesor Univerzity Karlovy a bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

Ten má dnes vystoupit na tiskové konferenci TOP 09, jejímž je členem. Politici se kvůli šumavské otázce začínají rozdělovat stejně jako vědci. Zvlášť je to vidět u ČSSD. Jihočeský hejtman Jiří Zimola podporuje Stráského. „Odsuzuji trapné námezdní herce, jejich amatérské výkony nepomohou ani jim, ani Šumavě,” vyjádřil se včera na adresu těch, kteří přijeli na místo blokády a vyjádřili jí podporu. Zda za „námezdní herce” považuje i své spolustraníky poslance Robina Böhnische, senátora Miroslava Krejču a expředsedu Vladimíra Špidlu, kteří právě to učinili o víkendu, již neupřesnil.