Zuzana PETRŮ, moderátorka
--------------------
18 hodin máme pro vás aktuální zprávy z jižní a východní Moravy. Hezký podvečer. V dnešní relaci se budeme věnovat především problémům způsobeným suchem a způsoby, jak s ním bojují. Nejenom obce, ale i lesníci nebo správci městské zeleně. Nové metody boje se suchem hledají Jihomoravané. Pitnou vodou teď šetří obyvatelé Snovídek na Vyškovsku. V minulosti jim během léta několikrát přestala téct. Od dubna má pětina místních nové nádrže, sudy a čerpadla na zachycování dešťové vody na zalévání. Projekt vyšel na 240 tisíc korun. Polovinu zaplatila obec. Vědci z Drásova zase zkoumají, jaké druhy plodin vydrží i velká horka.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
--------------------
Zahrádka Janiny Vrátničkové. Opečovávaná, okopávaná, ale každý den extrémně suchá. Vody má ale vášnivá zahradnice zatím v zásobě dost. Díky vyčištěné studni a této nové nádrži.
Janina VRÁTNIČKOVÁ
--------------------
Jedna bouřka těch 600 litrů to udělá no. Takže, když nám tak naprší jednou za 14 dní, tak zaplať pánbůh za to. Čerpadlo, hadice a už, už můžu zalívat.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
--------------------
A šetří tím i peněženku. Před 2 lety ještě šetřila s vodou na zalévání, protože některým sousedům nekapalo ani z kohoutků.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
--------------------
A tam došla voda, úplně netekla z kohoutku?
Miloslav MASAŘÍK, starosta, Snovídky /nestr./
--------------------
Netekla, vůbec, záchod nespláchnete, neosprchujete se, nenapijete se jo. Takže já jsem prostě v ten den aspoň rozvážel tu balenou vodu. Teď to neřešíme.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
--------------------
Zatímco zahrádkářům nádrže a čerpadla na dešťovou vodu pomáhají, zemědělcům by nestačili. Teď se jim snaží pomoct vědci z Drásova a otestovali, jaké druhy obilí v extrémním suchu vydrží víc.
Klára PANZANOVÁ, vedoucí výzkumného centra, PSI
--------------------
Máme stanici, která vlastně ty rostliny každý den nebo při každém měření automaticky váží a zalívá.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
--------------------
A některé zalijete, a některé ne?
Klára PANZANOVÁ, vedoucí výzkumného centra, PSI
--------------------
Přesně tak. To je způsob, jakým jsme schopni indukovat stres. Suchem jsme schopni vlastně přesně kvantifikovat, popsat, jak která odrůda je schopná se s danými podmínky vyrovnat.
Karel KLEM, vědec, AV ČR, Ústav výzkumu globální změny
--------------------
Co se týče například jarního ječmene, tak tam se ukazuje, že ty nové odrůdy bohužel nejsou příliš odolné k suchu a naopak ty nové genetické zdroje mohou pomoci v tom šlechtění ve zlepšení odolnosti.
Veronika GECOVÁ, redaktorka
--------------------
Teď chtějí zkoumat ještě třeba kukuřici. Zemědělcům zatím radí vysazovat víc druhů a používat ty s hlubšími kořeny. A ke kořenům se vydají i lidi ze Snovídek. Zřejmě tady přibudou 2 nové vrty a budou hlubší. Veronika Gecová, Česká televize.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
--------------------
Sucho se v regionu projevuje taky na řekách. Na mapě teď vidíte dnešní údaje o průtocích. Ve srovnání s dlouhodobými čísly je ve Zlínském kraji v normálu jen Rožnovská Bečva ve Valašském Meři, Meziříčí. Většina řek sledovaných meteorology má podprůměrný průtok a na Olšavě v Uherském brodě je dokonce extrémní sucho. V Jihomoravském kraji panuje takový stav na Svratce v Židlochovicích a na Litavě v Brankovicích. Tam dokonce voda dosahuje jen jednoho procenta dlouhodobého průtoku. Normální nebo nadměrný průtok je jen na dvou místech v kraji. A třeba v okolí Blanska teď vyhlásili až do odvolání zákaz odběru vodu z potoků a řek. Takovou vodou lidé nesmějí třeba umývat auta, zalévat hřiště či trávníky nebo napouštět bazény.
Pavel KONEČNÝ, vedoucí, Odbor životního prostředí, MěÚ Blansko
--------------------
Toto je poprvé co já nevím během od roku 2003, kdy se tady ten zákaz vyhlásil a uvidíme, jak bude dlouho trvat. Obdobný zákaz mají ode dneška i vyhlášený i v obci s rozšířenou působností v Boskovicích.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
--------------------
A hostem našeho vysílání je teď Radek Pokorný z Mendlovy univerzity. Dobrý večer.
Radek POKORNÝ
--------------------
Dobrý večer.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
--------------------
Mendlova univerzita je třetím největším vlastníkem lesů v Česku. Jak na tyto lesy dopadají aktuální změny klimatu sucha?
Radek POKORNÝ, vedoucí, Ústav zakládání a pěstění lesů
--------------------
Největším vlastníkem lesů.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
--------------------
Třetím největším.
Radek POKORNÝ, vedoucí, Ústav zakládání a pěstění lesů
--------------------
Třetím ani třetím. Máme jenom kolem deseti tisíc hektarů. Ale sucho, lesní dřeviny reagují obdobně jako každá jiná rostlina. To znamená, že suchem trpí nedostatkem vody. Přizpůsobují se jaksi nebo reagují na tento stres, využijí svoje zásoby. Snaží se třeba eliminovat výpadnou plochu, upadává listí. No a pokud sucho pokračuje, tak odumřou, odumírají. Pokud se týká lesů jako takových, tak nejvíce náchylné jsou samozřejmě dřeviny, které mají mělký kořenový systém. To znamená smrky, smrkové porosty. Ale pokud ta sucha jsou extrémní nebo se opakují několikrát za sebou jako to máme teď v poslední době vlastně rok 2015-2017, 2018 ten letošní, tak vyčerpají veškeré své zásoby a odumírají tím rychleji. A pokud dojde k tak rychlému nebo razantnímu poklesu té hladiny spodní vody, tak dokonce i takové odolné dřeviny jako je borovice lesní na to nestačí reagovat a odumírají také.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
--------------------
Takže dá se říct, jaké procento vlastně lesů třeba už odumřelo následkem toho sucha?
Radek POKORNÝ, vedoucí, Ústav zakládání a pěstění lesů
--------------------
To můžete sledovat ze zpráv a z samozřejmě informací na webech různých je spoustu. A vidíte, že lesníci bojují s kalamitami, protože to sucho oslabí lesní porosty, oslabí právě ty mělce kořenící monokultury smrku. No a ten kůrovec dokonce i cítí, že ten strom je oslaben suchem a proto se takhle manifestuje a proto ty problémy máme. A co se týče zhruba vždycky dostáváte informace asi v objemu, to znamená v kubících dřeva, tak co jeden kubík dřeva, tak to jeden strom. Takže, když slyšíte nějakých já nevím 1 a půl milionu kubíků, tak je to 1 a půl milionu stromu, který vlastně uschly. Dáme, dejme tomu, protože to prvotní je sucho a až potom je to ten kůrovec.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
--------------------
Dá se tedy očekávat, že kůrovec bude ještě vlastně stromům ubližovat daleko více v těch příštích letech? A třeba nejenom kůrovec, ale i nějací další škůdci?
Radek POKORNÝ, vedoucí, Ústav zakládání a pěstění lesů
--------------------
Vypadá to, že ano, protože to co nazýváme globální změna klimatu nebo změna klimatu, tak to není jenom sucho, jsou to další extrémy. Zvyšují se nám teploty z rozšiřuje se nám vlastně délka vegetační sezony. Kdyby se sečetly například nejnovější zprávy z biskupských lesů z Lipníků nad Bečvou nebo z Olomouce, tak by jste slyšeli, že nebo se dozvěděli, že kůrovec už se vyrojil 15. dubna. Což nikdy takhle brzo nebylo. I zemědělci vám řeknou, že ten letošní rok je extrémní v tom, že opravdu to máme urychleno o 2 až 3 týdny. A ten kůrovec se nevyvine jenom jednou, dvakrát za ten rok, ale dokonce třikrát. To znamená má 3 generace. Takže to potenciální napadení dalších stromů je mnohem větší.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
--------------------
A dá se tomu nějak bránit? Nebo se máme připravit na to, že lesů bude ubývat?
Radek POKORNÝ, vedoucí, Ústav zakládání a pěstění lesů
--------------------
Bránit se tomu dá, já se domnívám, a věřím, že lesů ubývat nebude a budem si akorát muset vzni, zvyknout pardon na to, že to bude trošku jiné co se týče druhového složení, věkové složení. Ta struktura našich lesů se změní.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
--------------------
Jak se změní?
Radek POKORNÝ, vedoucí, Ústav zakládání a pěstění lesů
--------------------
Jak se změní? Tak jak jste slyšeli a většinou se toho bojí dřevozpracující průmysl, že bude ubývat smrků, bude ubývat smrků opravdu. Kdyby jste se koukli, kdybych se dotkl jižní Moravy odkud teda tady jsme, tak na jižní Moravě se to tak moc týkat nebude. Protože smrků tady máme málo. Ale i jiný dřeviny budou ohroženy suchem a jsou ohroženy suchem. No ale více to bude týkat právě těch oblastí horských, kdy teda i tam ty smrky strádají a Českomoravské vrchoviny. Kdyby jste se koukla na nějakých predikcí, jak to bude vypadat do budoucnosti, jak to bude vypadat se srážkami z jejich množství příliš neubude. Dokonce přibudou srážky zhruba o 2-3 procenta. Ale jejich rozložení v roce se změní. Což je pro lesníky zásadní. Máme, nemáme srážky moc přes zimu, ze sněhem se tady na jižní Moravě zřejmě rozloučíme. Za 20 let ho tady uvidíme jenom na horách. Takže máme málo vody v půdě na začátku roku, kdy se vysazují stromy na jaře. Což je jeden velký problém pro lesníky. No a potom i v průběhu roku vidíte, že to rozložení, prostě ty srážky spadnou během několika dnů, když je nějaká bouřka nebo přívalový déšť. A to je nedostačující.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
--------------------
O vlivu sucha na lesy v regionu jsme si povídali s Radkem Pokorným z Mendlovy univerzity. Díky, že jste přišel.
Radek POKORNÝ, vedoucí, Ústav zakládání a pěstění lesů
--------------------
Prosím.
Zuzana PETRŮ, moderátorka
--------------------
Se suchem bojují taky správci zeleně ve městech. Třeba v Brně se s nedostatkem srážek potýkají už pátým rokem. Ačkoli tam teploty letos nejsou tak extrémní jako loni, půda je čím dál vyschlejší. Pracovníci veřejné zeleně tak zkoušejí nové způsoby, jak rostliny v parném létě chránit. Na mnoha místech jim práce komplikují uzavírky ulic.
Ondřej ŠIMEČEK, redaktor
--------------------
Ani šedesát kubíků vody tedy 6 hasičských cisteren denně tady nestačí. Ačkoliv zahradníci s hadicemi po parcích běhají od rána, zejména starší stromy se zachránit nedaří.
Jozef KASALA, ředitel, Veřejná zeleň města Brna
--------------------
Shazují větve nebo, nebo zcela usychají. Není v naších silách a nebo možnostech je zcela, zcela uzalívat. My zalíváme mladé výsadby, a některé vybrané starší stromy.
Ondřej ŠIMEČEK, redaktor
--------------------
Na to zatím voda z řádu stačí. Na příští rok už ale chystají 130 metrů hluboký vrt v Lužánkách. I z něj by potom mohli brát zásoby třeba do nových průsakových vaků, které zkouší u stromu v ulicích.
Tomáš HÁJEK, technický pracovník, Veřejná zeleň města Brna
--------------------
Za nějakých 4-5 hodin v podstatě vykapou dolu do toho podzemního valu. A strom vlastně si postupně může tu vodu sám brát podle svoji potřeby. Se nám nerozteče nikde do okolí.
Ondřej ŠIMEČEK, redaktor
--------------------
Některá brněnská stromořadí kromě sucha navíc přes léto trápí také opravy ulic. A proto je třeba stromy před bagry více chránit.
Tomáš TRNKA, stavební koordinátor, Veřejná zeleň města Brna
--------------------
V případě takového suchého počasí je důležité, aby byly kořeny, obnažené kořeny kryty vlhčenou geotextilií. Dochází k velkému výparu a ty kořeny často odumírají.
Ondřej ŠIMEČEK, redaktor
--------------------
A odumřít potom můžou i samotné stromy. To, že jim v Brně chybí voda, dokazují už druhým rokem i výsledky výzkumu odborníků z Mendlovy univerzity. Čidly měří třeba v půdě svahů pod Špilberkem.
Jaroslav ROŽNOVSKÝ, odborník, Ústav zahradnických rostlin
--------------------
Zde máme vlhkosti do té hloubky 20-30 centimetrů kolem 12 objemových procent hlouběji 15 procent. Vzhledem k tomu, že ten limit bod vadnutí je tady 9 procent, tak ten profil je suchý.
Ondřej ŠIMEČEK, redaktor
--------------------
Stromy obklopené dlažbou jsou na tom ale ještě hůř. I jim by výsledky měření v příštích letech mohli pomoci. Z grafu by totiž mělo vzejít i doporučení pro systém závlah. Ondřej Šimeček, Česká televize
