Letošní horké léto s nedostatkem srážek se negativně projevilo na stavu lesů. Došlo k rychlému rozšíření kůrovce na jehličnatých porostech, což si podle odborníků žádá přijmout na podzim a v zimě nezbytná opatření. Totéž říká i lesní zákon.
„S podzimem a nastávající zimou dochází k útlumu aktivity kůrovce a právě v tuto dobu je vhodné udělat nezbytná opatření k zamezení jeho dalšího šíření. Pokud nebudou napadené stromy včas odstraněny, lze jaře předpokládat pokračování a?další nárůst kůrovcové kalamity," upozornil vlastníky lesů Jakub Sedlák z odboru životního prostředí Městského úřadu Světlá nad Sázavou.
Podle Jiřího Svobody, ředitele Lesního družstva obcí Přibyslav, by vlastník lesa měl provádět pravidelnou kontrolu porostů v intervalu deseti až čtrnácti dnů.
„Postup žíru kůrovců je překvapivě rychlý a čím vyšší teplota, tím je vývoj hmyzu rychlejší," upozornil ředitel Svoboda s tím, že dříví napadené kůrovcem je tedy nutno rychle vytěžit a co nejdřív odvézt z lesa.
„Je dobré zlikvidovat také klest, neboť v silnějších větvích často dochází k vývoji menších druhů kůrovce. Je třeba počítat s faktem, že se na stejném místě po krátkém čase objeví další, a to za několik málo dnů," upozornil Svoboda.
Napadení stromu kůrovcem se pozná snadno. Strom je zelený, kůra se neloupe, ale na kořenových nábězích jsou vidět hnědé piliny. Ve výšce očí a??výše jsou otvory o velikosti špendlíkové hlavičky. Jehličí napadených stromů začíná především od vrchní části koruny šednout a následně reznout a opadávat. Začíná se loupat také kůra, nejdříve ve výšce, kde začínají větve.
Podle lesního zákona, jak upozornil ředitel Jiří Svoboda, jsou vlastníci povinni kůrovcem napadené stromy zpracovat do konce března.
„Zkušenost mi však říká, že je třeba nečekat na jaro a udělat v lese pořádek co nejdříve. Důvody jsou dva. Prvním je samo období podzimu a zimy, kdy na polích nejsou plodiny a pole lze využít k přibližování a skládkování dříví. Druhým je pak vysoká pravděpodobnost poklesu cen dřeva. Troufnu si tvrdit, že v období měsíců května a června příštího roku bude kůrovcové dříví velmi těžko prodejné," konstatoval ředitel Svoboda.
Zpracování dřeva
„V případě, že vlastník lesa zjistí napadení stromů kůrovcem, je nutné, aby okamžitě konal a kontaktoval svého odborného lesního hospodáře, který mu vyznačí stromy, které musí bezodkladně vytěžit, ?a vytěžené dřevo ihned zpracovat," zdůraznil Sedlák.
Pouhé pokácení napadeného stromu kůrovce nezahubí. „Proto je nutno napadené dřevo odvézt dostatečně daleko od lesa, zbavit ho kůry či ošetřit insekticidem. Stejně tak je nutné zpracovat dřevo atraktivní pro kůrovcové škůdce, to znamená vývraty, polomy, či jinak oslabené a zasychající dřeviny. Pokud vlastník lesa neučiní nutná a včasná opatření k zamezení šíření těchto škůdců lesa, může očekávat například uložení sankce ze strany orgánu státní správy lesů nebo České inspekce životního prostředí," upozornil Sedlák.
Po provedené větší těžbě je třeba také provést preventivní opatření, například v podobě vyvěšení odchytového lapače. Vlastník, který vytěžil jen pár kůrovcových stromů, lapač pořizovat nemusí. Komu však těžbou vznikla holina o ploše několika arů, měl by ho nainstalovat.
„O tom je potřeba se poradit se svým odborným hospodářem a ten poradí, zda je třeba lapač instalovat a hlavně kam," uzavřel Sedlák."
