David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Evropská komise se zajímá o situaci v šumavském národním parku a o zásahy proti kůrovci. Ekologové se nyní v parku pokoušejí bránit kácení stromů napadených škůdcem. Jakub Hruška, předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku je mým hostem, dobrý večer.
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku
Dobrý večer.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Pane Hruško, podle některých pozorovatelů je blokáda chaotická a aktivisté se poutají ke stromům, které nemají vůbec být skáceny. Můžete říci, jak tedy organizujete svojí blokádu?
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku
No, já bych chtěl v první řadě říct, že to není moje blokáda. To je blokáda dobrovolníků, kteří sami o své vůli tu blokádu organizují a samozřejmě si dokážu představit, že tam dochází k jistému, dejme tomu, chaosu. Já jsem na místě nebyl, takže vám k tomu žádné informace poskytnout nemohu.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Pojďme teď ale k té praktické části. Pokud by bylo skáceno až 5 tisíc stromů, což se předpokládá, co by to znamenalo podle vás pro národní park?
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku
Tady ta odpověď je poněkud složitější, protože 5 tisíc stromů pro národní park neznamená nic. Ovšem záleží na tom 5 tisíc stromů kde a v jakém místě národního parku. A Ptačí potok, kde ta blokáda probíhá, je místo, které je bezpochyby přírodně velmi cenné. Je to klín zásahových území do rozsáhlé bezzásahové plochy náhorní plošiny národního parku v okolí této plochy a ten zásah je tam nesmyslný. Protože fronta, na které ten kůrovec postupuje, už dávno toto území minula. Takže je to, je to boj za frontou. Je to prostě boj v týlu a je zbytečný. A zbytečně se kvůli tomu naruší podmáčená smrčina. A proto se ptá Brusel, jak to s tou ochranou přírody tady v té České republice vlastně myslíme.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Dnes policisté v šumavské lokalitě Na ztraceném potoku u Modravy opět zasáhli proti desítkám ekologických aktivistů. Zhruba 15 z nich se přivázalo ke čtyřem stromům. Jaký má takový protest význam? Je opravdu v silách ekologických aktivistů zabránit tomuto kácení?
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku
Víte, ekologičtí aktivisté před 10 lety, vlastně už před 11 tímto způsobem zabránili devastaci velmi cenného pralesa na Trojmezí v jižní části Šumavy. A oni opakují to, co dělali před těmi 12 lety. A já si myslím, že to opakují v podstatě ze zoufalství. Že oni si taky nepřejí přivazovat ke stromům za každou cenu a trávit noci v lese. A tahat se s policií a tahat se s těžaři. Já si myslím, že oni prostě chtějí pouze upozornit na nesmyslnost toho kroku v kontextu ochrany přírody na Šumavě.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Na druhou stranu ovšem třeba řekněme v Krušných horách razantní postup vůči těm napadeným stromům pomohl k tomu, že dnes jsou Krušné hory poměrně zdravé.
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku
To je přece, ale to se, pane redaktore, velmi mýlíte. V Krušných horách uhynuly stromy na následky imisí. A tam za prvé to nebyl nikdy národní park, byly to zcela běžné hospodářské lesy.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Ano, ale jaký je tedy rozdíl mezi tím, když strom napadne kůrovec a když tedy jsou obě ty...
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku
Je v tom rozdíl obrovský, protože jsou ty...
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Pojďme si to vysvětlit.
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku
... stromy v národním parku, který byl zřízen k tomu, aby se chránila příroda a ve vínku Národního parku Šumava přímo, pokud byste se koukl do těch zřizovacích dokumentů, je napsáno, že Národní park Šumava slouží k podpoře přirozených procesů a bohužel ta kůrovcová gradace je přirozeným procesem v horských lučinách.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Děkuji.
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku
Pardon, ještě. Já bych vám ještě chtěl říct jednu věc, protože tady se často míchají dvě věci dohromady. Vědecká veřejnost vůbec není proti boji s kůrovcem na Šumavě. Ale záleží na tom, kde a jakými prostředky. My se domníváme, že Národní park Šumava má mít zhruba 30 procent bezzásahových zón, kde se skutečně z té přírody nebude nijak intervenovat a na tom zbytku je potřeba po dlouhou dobu lesnickými způsoby ten les změnit. A oblast Ptačího potoka je přesně ta oblast, kde by měl být té přírodě zachován ten její ráz a ponechána ta volná ruka.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Tak to byl Jakub Hruška, předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku. Děkuji za váš čas a na slyšenou.
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku
Na slyšenou.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
No, a mým dalším hostem je starostka Kašperských hor Alena Balounová, dobrý večer.
Alena BALOUNOVÁ, starostka Kašperských hor
Dobrý večer.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Řekněte, jakou alternativu kácení navrhujete vy nebo respektive boje s tím kůrovcem?
Alena BALOUNOVÁ, starostka Kašperských hor
Alternativa boje s kůrovcem je jediná. Klasická lesnická metoda - vyhledat, označit, pokácet, asanovat a odvézt. To je jediný účinný způsob boje proti kůrovci. Pokud se nepodaří na Šumavě zastavit gradaci kůrovce, tak do 3, do 5 let bude celá Šumava suchá.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Pan Hruška teď říkal, že už nemá smysl kácet ty stromy, které se kácejí, protože vlastně už jsou napadené a ten kůrovec už odtamtud odletěl.
Alena BALOUNOVÁ, starostka Kašperských hor
Podívejte, pokud, pokud by se měly kácet stromy, které už nejsou aktivní, tak pochybuje, že by o to správa parku usilovala. Já si myslím, že má dostatek, dostatek gradovanýho personálu, který dokáže určit, kde tedy kůrovec se vyskytuje, kde jaké nebezpečí dalšího šíření kůrovce do okolních, do okolních lesů hrozí. Takže já si myslím, že tak jak teďka postupuje správa národního parku v čele s ředitelem Stráským, že koná správně, protože je to, je to instituci, která potažmo ředitel je odpovědný za to, že se jaksi vynakládají prostředky účelně, hospodárně a že se o les, který mu byl svěřen, že se stará s péčí řádného hospodáře. Čili myslím si, že pokud tedy tam je plánovaný zásah, je to opodstatněné, že i koná ředitel a jeho zaměstnanci, že konají v souladu se zákonem. To tvrdila v podstatě i inspekce životního prostředí. Myslím si, že blokády a takovýhle, takovýhle jaksi divadla, který tady dělají ekologičtí aktivisti, kteří se nazývají ekology, tak je to naprosto nesmyslný a je to proti přírodě. Pan Hruška vzpomenul, že v pralese, v trojmezenském pralese, že se přivazovali ekologové někdy před 10 lety. Ať se dneska jdou podívat lidi, co tam zachránili. Dneska jsou tam suchý torza. Takže ten prales nezachránili, naopak ten padnul v podstatě, ty starý, starý stromy ty padly za oběť vlastně kůrovci. Takže to není, to není, to není jako perspektiva, žádná perspektiva pro Šumavu.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Paní starostko, Kašperské hory jsou trochu stranou šumavského národního parku, nicméně dotýká se vás toto kácení, ohrožuje vás kůrovec také?
Alena BALOUNOVÁ, starostka Kašperských hor
Samozřejmě. Kůrovec ohrožuje především naše lesy, které jsou v území, na kterém byl vyhlášen národní park v roce 1991. Ta kůrovcová kalamita a to šíření kůrovce se, to postupuje dál do vnitrozemí a naše lesy leží v blízkosti, v blízkosti této lokality, na které se dá zasahovat a na které práce teda, doufám, že budou pokračovat. A leží v podstatě na straně, na návětrné straně nebo na převažujícím proudění západních větrů. Čili je to bezprostředně na ráně první výlet kůrovce, zasáhne i naše majetky. Máme zájem na tom, aby majetek občanů Kašperských hor se neznehodnocoval působením a šířením kůrovce.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Spolupracujete také s dalšími obcemi v oblasti, aby prosadili své názory a své postoje proti ekologům, kteří většinou nejsou místními usedlíky?
Alena BALOUNOVÁ, starostka Kašperských hor
Samozřejmě že spolupracujeme. Jsme sdružení ve Svazu obcí Národního parku Šumava, je tam sdruženo 21, 21 obcí z 22. Podporu současnému postupu správy národního parku vyslovily jednohlasně všechny obce.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Ano, děkuji.
Alena BALOUNOVÁ, starostka Kašperských hor
Takže si myslím, že Šumava už konečně potřebuje klid pro to, aby se na Šumavě dalo pracovat a aby se v těch sice, je to národní park, ale vždycky to byly především hospodářské lesy a byly to lesy, které byly pozměněny činností člověka a já si myslím, že jedině zase člověk jim musí pomoct do toho žádoucího stavu, protože příroda si v těch pozměněných, v těch pozměněných lesích nedokáže poradit takovým způsobem, abysme viděli zase Šumavu krásnou a zelenou.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
Říká ve Stalo se dnes starostka Kašperských hor Alena Balounová, děkuji, na slyšenou.
Alena BALOUNOVÁ, starostka Kašperských hor
Na slyšenou.
