Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Co se děje v šumavském houští chce poprvé v širším kontextu ukázat nový dokument Nalezeni Na Ztraceném. Režisér Jan Skalík se vrací k loňské blokádě kácení šumavských lesů. Nechal zaznít hlasy aktivistů, ale také politiků nebo vědců. Ti všichni se totiž před rokem sešli uprostřed Šumavy v místě zvaném Na Ztraceném.
osoba /ukázka z dokumentu Nalezeni Na Ztraceném, režie: Jan Skalík/
Přestaň, polož to! Ta těžba je nelegální.
Tereza RADVÁKOVÁ, redaktorka
Blokádníci versus Správa Národního parku Šumava. Pro někoho boj fanatických aktivistů, pro jiného oprávněný protest proti porušování zákona.
Jan SKALÍK, režisér dokumentu
Zúčastnil jsem se té blokády jako jeden z občanů, jako jeden z účastníků blokády a následně mně ale přišlo, že opravdu ten mediální obraz je poněkud neúplný.
Tereza RADVÁKOVÁ, redaktorka
Rozhodl se proto pohnutky lidí, kteří se vypravili bránit lesy, natočit a uvést je do kontextu s vědeckými fakty i s postoji odpůrců.
osoba /ukázka z dokumentu Nalezeni Na Ztraceném, režie: Jan Skalík/
Chceme, aby odsud odešli.
osoba /ukázka z dokumentu Nalezeni Na Ztraceném, režie: Jan Skalík/
My jsme sem přijeli bránit zákon.
Tereza RADVÁKOVÁ, redaktorka
Palčivý problém se přenesl z lesa do parlamentu a měl by ho vyřešit nový zákon o šumavském národním parku. Ani po roce ale zatím ke smíru nedošlo.
Jan SKALÍK, režisér dokumentu
Potom to bylo často prezentováno jako jenom nějaké potyčky mezi policií a těmi bezbrannými blokádníky, ale ta situace má ještě mnohem širší kontext, například toho, že řada developerů a dokonce i kmotrů napojených na politické strany se snaží tu Šumavu vytěžit a využít pro své soukromé zisky.
Tereza RADVÁKOVÁ, redaktorka
Obě strany se shodnou jen na jednom. Právě o ekonomickém pozadí konfliktu média údajně informovala zjednodušeně. Dokument proto obsahuje i zpravodajské záběry.
osoba /ukázka z dokumentu Nalezeni Na Ztraceném, režie: Jan Skalík/
Už toho máme dost. Vysocí státní úředníci, kteří vědomě a opakovaně porušují zákony, musí být okamžitě odvoláni.
Tereza RADVÁKOVÁ, redaktorka
Snímek je nyní volně ke shlédnutí na webových stránkách tvůrců. Ti ho dál plánují prosadit na festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Ekologie a kontroverzní témata jsou podle nich letos v kurzu. Tereza Radváková, Česká televize.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. Dobrý večer.
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A Pavel Kindlmann, profesor ekologie z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý večer.
Pavel KINDLMANN, profesor ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pane náměstku, tvůrci film prezentují jako první ucelený pohled na blokádu. Vy oba jste ho před několika hodinami viděli. Dozví se z něj divák skutečně něco, co by nevěděl z médií?
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Tak já si myslím, že divák se určitě dozví jeden z pohledů. Tak, jak ten dokument jsem zhlédnul, tak samozřejmě obsahuje v sobě informace tak, jak blokádníci a já jsem ..., jaksi pan režisér, který představil ten film, tak je jedním z účastníků. Čili v tomto rozsahu, v tomto směru si myslím, že diváci dostali informaci z tohoto pohledu.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Podle vás je na škodu, že dokumentarista dává výrazně najevo, se kterou stranou sympatizuje, podle toho, jak jste dokument viděl?
Pavel KINDLMANN, profesor ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Já si myslím, že to dokumentu nevadí. Já na něm oceňuju především to, že nabízí člověku, aby se zamyslel vlastně nad filozofií celé té věci, o čem to všechno je.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A mohl byste to stručně shrnout, o čem vlastně ten příběh loňské blokády a kácení lesů je?
Pavel KINDLMANN, profesor ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Ten dokument podle mě vybízí člověka k zamyšlení nad tím, proč vlastně tu přírodu chráníme, k čemu to je, jaké jsou naše filozofické nebo morální důvody, proč tohleto dělat. A myslím si, že nám řekne i leccos o tom, proč tam ty mladí lidi byli.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pane náměstku, kdy bude hotový zákon o šumavském národním parku? Ministerstvo ho připravuje už téměř rok. Dokumentaristé dělají svoji práci. Také ministerstvo by mělo dělat svoji práci. Proč to trvá tak dlouho?
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Tak zákon je ve své hrubé podobě hotov tak, jak byl vytvořen u kulatého stolu. V současné době tento zákon, který bude poslaneckou iniciativou poslanců z Jihočeského a Západočeského kraje, na minulé schůzi byl podepsán. Ten legislativní nebo legislativní postup v Poslanecké sněmovně je takový, že pokud poslanci dávají návrh zákon, předloží ho předsedkyni Poslanecké sněmovny a ta ho pošle vládě, která má 30 dnů na vyjádření. Součástí těchto 30 dnů je samozřejmě i legislativní ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Kdy může zákon zhruba tak vejít v platnost?
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Já můžu pouze odhadovat. Myslím si, že má velmi výraznou šanci se dostat na zářijovou schůzi. Pak záleží na poslancích, jak bohatá nebo nebohatá bude debata. Naší ambicí je, aby tento zákon byl do konce roku schválen.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Tak může takový zákon vyřešit problémy Národního parku Šumava?
Pavel KINDLMANN, profesor ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Já jsem v tomhle směru poněkud skeptický, aspoň v té konstelaci, jak ten zákon vypadá nyní, protože aspoň z pohledu nás vědců je to, ministerstvo sice říká kompromis, ale domnívám se, že vede k značnému ochuzení rozšíření těch tzv. jádrových zón, které by měly být ponechány přírodě.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Je pravda, že ve stávajícím stavu toho zákona by mohla Šumava přijít o statut národního parku?
Pavel KINDLMANN, profesor ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Ono ..., takhle. Status národního parku je takový pofidérní výraz a já bych ho raději neužíval, ale v této souvislosti myslím, že z mezinárodního hlediska, že jsou mnohem větší nebezpečí.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Jaká?
Pavel KINDLMANN, profesor ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Málokdo ví, že významná světová společnost Society for Conservation Biology, ve volném překladu společnost ochranářské biologie, která má přes 10 tisíc členů, vědců a profesionálních pracovníků v ochraně přírody ze 60 zemí celého světa, poslala dopis panu premiérovi a zároveň vyvěsila rezoluci na internetu, kterou si každý dneska může přečíst, která vážně varuje českou vládu proti tomu, proti jakékoliv redukci současných nebo bezzásahových zón, které tu byly až do nástupu pana Stráského. Výrazně varuje konkrétně třeba proti výstavby lanovky na Hraničník, proti výstavbě další infrastruktury a tak dále. A upozorňuje, že pokud by k tomu došlo, tak by došlo k porušení mezinárodních závazků České republiky a narušení evropské legislativy a to by pro nás mohlo mít velice vážné důsledky.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A taky v dokumentu několikrát zazní, pane náměstku, že ministerstvo tím zákonem otevírá území developerům. Jako exemplární příklad už tady uvedená lanovka na Hraničník, která má vést přes chráněnou oblast parku. Komu a čemu takové zásahy slouží, právě kromě developerů?
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Tak vy jste vzpomenula tu lanovku. Já bych nejdřív chtěl říct, že explicitně ten zákon v sobě neobsahuje ani jedno ustanovení, který by nějakým způsobem zjednodušovalo výstavbu čehokoliv na území národního parku. Málo se ví, že Národní park Šumava a jeho okolí překrývá oblast Natury 2000, kde konkrétní vyjmenované specifické chráněné a ohrožené druhé musí, a tak, jak říká pan profesor Kindlmann, podle evropské legislativy být všechny projekty posouzeny z hlediska vlivu dopadu na životní prostředí. Čili já musím odmítnout to, že by zákon otevíral někde vrátka. Ty pravidla, podle kterých se staví v národních parcích, podle kterých se musí stavět v případě naturové oblasti, jsou velmi striktní.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pane náměstku, možná je právě otevírá, ta vrátka, způsobem poněkud rafinovanějším. Zaznělo tady, že existují plány úřadu na redukci oněch bezzásahových zón, a že by tak došlo k narušení mezinárodních závazků, pokud by k tomu skutečně došlo.
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Tak já musím říct, že ten zákon poprvé v historii definuje první zónu v největším rozsahu, jaký doposud na Šumavě byl. Já, a v tom dokumentu myslím někdo říká, že podle přírodovědců je ideální 30, 40 procent první zóny. Já chci říct, že ten zákon definuje první zónu v budoucích letech až na 35 procent.
Daniela DRTINOVÁ, moderátork
Ale o první zónu asi spory nejsou.
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Já nevím. Já slyším zase z druhé strany spektra, řekněme, názorového jaksi výkřiky v tom smyslu, že ministerstvo životního prostředí se zbláznilo, když chce na Šumavě mít první zónu na úrovni 35 procent. Čili to názorové spektrum je velmi široké v tomto případě.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Podle vás, pane profesore?
Pavel KINDLMANN, profesor ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Podle názoru nás vědců je zhruba těch 35 procent hodno chránit skutečně. Jsou to tak cenné lokality, že není třeba je nějakým způsobem ještě přeměňovat a takhle. Prostě to jsou lokality, které je okamžitě možno vyhlásit za bezzásahové. Jestliže budou, se bude postupovat podle návrhu pana ministra Chalupy a s tím, že teda těchto 35 procent se dosáhne za nějakých 45 let, tak je otázka, jestli za těch 45 let ještě budeme mít co chránit, jestli do tý doby to nebude vykácený.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Dochází skutečně k návrhu na redukci těch bezzásahových oblastí?
Pavel KINDLMANN, profesor ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Ano.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Děje se to?
Pavel KINDLMANN, profesor ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Takhle, abychom byli přesní. Návrh ministra Chalupy navrhuje vytyčit jako bezzásahové zóny menší část, než navrhujou vědci. Asi takto. Je to asi 22 procent versus 26 až 30 procent.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Proč se nedržíte tedy návrhu vědců? Proč je nutné redukovat bezzásahové zóny? To je to, o čem je tato diskuse.
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Tak, jak vy jste řekla na začátku, my jsme hledali konsensus. My jsme skutečně k tomu stolu přivedli kromě vědeckých autorit, kromě zástupců nevládních organizací i zástupce místních autorit, které jsou zvolenými demokratickými orgány a mají právo do toho nepochybně, nepochybně mluvit a tam já musím říct, že ten názor většinově z této strany je v kontradikci s tím, co zaznívá, že by bylo optimální z přírodovědeckého hlediska. A my se snažíme v tomto názorovém spektru, a já jsem přesvědčen o tom, že zákon to dneska, tak, jak je koncipován, obsahuje, z tohoto vějíře dát dohromady množinu, která je většinová. Vždycky s každým jedním detailem někdo nebude spokojen. Já jsem s jistou nadsázkou říkal, že u tohoto kulatého stolu zazněl i názor, že vlastně první zóna v národním parku, kde se může chodit pouze po značených cestách, je protiústavní. Čili tím chci jenom dokumentovat, že ta názorová pestrost je velká. To, že dneska zákon říká 22 procent bezzásahovosti hned, dalších zhruba 4,5 procenta řekněme s nějakou dobou, než se tam podaří utlumit kůrovcovou kalamitu. Pan profesor mně potvrdí, že můžeme být optimisti, protože ta gradace toho kůrovce skutečně dneska kulminuje a jde dolů, čili i přírodovědecká obec samozřejmě bude velmi bedlivě hlídat a ty zásahy budou velmi jemné. Takže z tohoto pohledu já musím říct, že tak, jak je dneska vymezena zonace, která ve finále znamená 24 tisíc hektarů bezzásahových zón v tom časovém horizontu, je území, které je větší než celý národní park na bavorské straně.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pánové, já vám děkuji. Děkuji vám. Na shledanou.
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Děkuji taky. Hezký večer.
Pavel KINDLMANN, profesor ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Na shledanou.
