Marek WOLLNER, moderátor
Sledujete Reportéry ČT, jsme rádi, že se díváte, vítejte a dobrý večer.
Skoro všichni by se dokázali shodnout na tom, že mají rádi Šumavu, ale když se začne jednat o zákonu na téma Šumava, bojuje každý s každým, až z toho vznikne úplné zmatení jazyků. To se stalo i při nedávném projednáván senátního návrhu zákona, který odmítla Poslanecká sněmovna. Hlavním důvodem odmítnutí byly údajné kšefty s pozemky, které se za návrhem skrývají. Do šumavských hvozdů i houštin zákona proniká Jana Neumannová.
Jaromír BLÁHA, hnutí Duha
Tady jsme v pralese. Jsme na okraji mezilesní slati, jsme v podmáčeným pralesovitým porostu. A tady se příroda ponechala bez zásahu člověka. Vidíte tady suché stromy, které napadl kůrovec, pahýly, ležící kmeny, vývraty. A mezi tím obrovské množství mladých stromků, které ty staré stromy nahrazují.
František TALIÁN, podnikatel, majitel hotelů a pozemků
Tady se stalo to, že, že napadl kůrovec vzrostlý stromy, tady byl, já to pamatuju tady u Čertovy vody, to byl nádhernej les, kde byly 200letý vysokohorský smrčiny. Zelení zabránili tomu, aby se proti nim zasahovalo.
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
2 nesmiřitelné tábory. Na 1 straně ekologové, na 2. někteří místní podnikatelé či politici. Jedni chtějí nechat přírodu, ať si s kůrovcem pomůže sama, druzí chtějí proti škůdci zasahovat motorovou pilou. Nedávno svedli boj v Poslanecké sněmovně. Hlasovalo se o návrhu zákona o šumavském národním parku. Poslanci jej zamítli.
osoba
Návrh byl zamítnut, nemůžem tedy dál pokračovat.
Antonín SCHUBERT, starosta Modravy /nestr./
Namísto toho, aby se věcně diskutovalo o Šumavě, tak to byly projevy plné napadání, vulgarismů, nesmyslů, fabulací, demagogie. Bylo to úplně pro mě naprosto strašné zjištění.
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
Co se tedy stalo rozbuškou a proč byl zákon zamítnutý?
Tomio OKAMURA, poslanec PČR /Úsvit/
Zákon výslovně rozšiřuje stavební zóny tak, že na tom vydělají různé, řekl bych, i mediálně kontroverzní postavy, to je můj názor.
Martin NOVOTNÝ, poslanec PČR /ODS/
Mince má vždycky 2 stránky a nestrašme tady jenom těmi developery a úplatnými členy samospráv.
Jaroslav HOLÍK, poslanec PČR /Úsvit/
Když všechno je tak křišťálově čisté, řekněte mi, prosím, proč už jsou ty pozemky skoupené?
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
V rámci zákona o Šumavě se nejvíce začalo mluvit o kšeftech s pozemky.
Jaromír BLÁHA, hnutí Duha
Ten senátní návrh umožňoval rozsáhlou zástavbu šumavské krajiny. Právě hrozí největší nebezpečí za..., pokračováním zástavby. Tady například na Filipově Huti už tam, už jsou odsouhlasený územní plán, zdvojnásobuje počet budov, které by se tady měly stavět.
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
Nový zákon vymezoval takzvané zóny národního parku. V 1. a 2. zóně by se nemělo stavět vůbec, nebo jen velmi výjimečně. Ve 3. zóně je výstavba možná. Jde prakticky výhradně o obce. Některé pozemky či jejich části se v rámci zákona přesouvaly do 3. zóny. Právě to se stalo největší rozbuškou.
Jaromír BLÁHA, hnutí Duha
Pak jsme si vyhledali vlastníky těch, těch pozemků, zjistili jsme, že mnohem větší část těch pozemků už teď vlastní stavební firmy, developerské společnosti, různí právníci, realitní kanceláře.
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
1 z těch, který by měl podle hnutí Duha na změnách vydělat, je Zdeněk Bakala. Ten je spojovaný s velmi kontroverzní privatizací OKD. Už jsme v reportážích ukazovali, že je měl koupit za velice výhodných podmínek. Může vydělat i na pozemcích na Šumavě? Nebo jde v tomto případě pouze o mediální bublinu?
Antonín SCHUBERT, starosta Modravy /nestr./
Ten zákon stanoví, že pakliže se jedná o plochu, která je 1 parcelou, tak nemůžete ji rozdělit a říct, 1/2 parcely bude ve 3. zóně a 1/2 parcely bude ve 2. zóně. Musí být ta parcela jako celek buď ve 3., nebo ve 2. zóně.
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
1/2 parcely Zdeňka Bakaly je tedy ve 3. zóně, 1/2 ve 2. zóně. Dům zde ale již dávno stojí.
Tomáš KUČERA, realitní odborník
Ten dům znám. Jsem přesvědčený o tom, že pan Bakala si dům na Modravě za desítky a desítky milionů postavil proto, aby ho měl na krásném místě a s krásným výhledem. Proto si tam takoví lidé takové domy staví. Takže nepředpokládám, že by chtěl místo, kam se dívá, změnit z 2. zóny na 3. proto, aby to místo, kam se dívá, potom zastavěl třeba nějakými jinými domy.
Jaromír BLÁHA, hnutí Duha
Já si myslím, že jméno pana Bakaly je známé. Možná, že to bylo skutečně nešťastné, že poslanci vytáhli právě jeho jméno jako ukázku toho, kdo chce Šumavu zničit. Na rozdíl od Františka Taliána, který se svými záměry stavebními netají, bylo, by bylo spíše namístě zmiňovat jména, jako je František Talián ...
Tomio OKAMURA, poslanec PČR /Úsvit/
Tyto pozemky mají podle informací dopředu nakoupené některé stavební firmy, realitní kanceláře a podobně, včetně lidí s osobními vazbami na politiky, například poradce zmíněného senátora ODS Jirsy.
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
František Talián si nechává říkat král Šumavy. Netají se svým přátelským vztahem se senátorem Tomášem Jirsou. Ten je jeden z předkladatelů zákona. František Talián se na zákoně také podílel.
Pavel KINDLMANN, Ústav pro životní prostředí UK
Podle mě je to tvrdej podnikatel a takovej typickej představitel toho, čemu říkáme tvrdá turistika. Když se podíváte na jeho aktivity, tak jsou to dost často vel..., relativně velký hotely, ne malý penzionky.
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
Máme k dispozici veškeré změny, které se týkají jeho pozemků. Ve většině případů jde o to, že již dnes je část parcely ve 3. zóně, zbytek ve 2.
To je vlastně hranice teda těch zón, v tuhle tu chvíli, teď na ní stojíme.
František TALIÁN, podnikatel, majitel hotelů a pozemků
Ano, ano, ano. Ano. Tady je hranice 3. zóny, ta je tamhle, a 2. zóny, to je tamhle. Tahle ta 2, to je asi tak někam k tomu sloupu, že by spadla do 3, čili tady by se jednalo v rozsahu asi 700 metrů o moje zvýhodnění.
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
To znamená, že tady byste mohl postavit nějaký další dům, pokud by se změnil.
František TALIÁN, podnikatel, majitel hotelů a pozemků
De facto, ale proč bych ho stavěl, když nemám dostavěný, mám začato tohle to.
Tomáš KUČERA, realitní odborník
Že by to nějakým způsobem katapultovalo tu cenu té části toho pozemku do, do obrovských jako finančních hodnot, to se rozhodně říct nedá. Protože navíc tady dokonce i stavba už je.
Jaromír BLÁHA, hnutí Duha
Nejsou to jenom pozemky na Kvildě, on vlastní pozemky na řadě dalších míst.
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
Františka Taliána se mělo týkat celkem 18 změn. Většinou se ale jednalo právě o sjednocení pozemku, který byl rozdělen do 2 zón.
Tomáš KUČERA, realitní odborník
Jako to, že to pro něj bude jako komerčně lepší, to, to asi bezpochyby. To rozhodně ano. Cena tohoto pozemku se změnou z 2. zóny na 3. zvedá, ale nijak výrazně.
Antonín SCHUBERT, starosta Modravy /nestr./
Ti, kdo to používají jako argumentaci, tak je vidět, že to tady vůbec neznají. Ty lidi žijou v nějaké propagandistické fabulaci, která bohužel teďkom vyhrává, ale je to úplně mimo, mimo reálné vidění a je to i mimo mé chápání.
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
Změna zóny je totiž pouze 1. krokem. Důležité je, zda stavby povoluje územní plán. Až poté by cena pozemku skutečně vzrostla a dalo by se stavět. V mediální přestřelce ale unikla pointa zákona, a to je, jak se o Šumavu starat. Tady jsou 2 tábory, absolutně nesmiřitelné.
Ivan GABAL, poslanec PČR /KDU-ČSL/
Já si myslím, že to základní a klíčové rozhodnutí je, jestli chceme mít národní park, se vším všudy, včetně těch rybích kostí, anebo chceme mít les, v kterém budeme hospodařit a kácet.
František TALIÁN, podnikatel, majitel hotelů a pozemků
Já lobbuju za jedinou věc, za zelenou Šumavu jako za zelenou střechu Evropy a za snížení devastace, která tady nastala. Takže asi proto zřejmě jsem se stal objektem těchhle těch pseudo..., pseudoochránců, který tady nadělali strašný škody.
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
Zásadní debata je tedy už léta o tom samém. Má se v národním parku a především v jeho nejcennějších částech kácet dřevo?
Jaromír BLÁHA, hnutí Duha
Cenné je to v tom, že to není příroda, kterou by člověk řídil, kterou by člověk ovládal. A že tady máme vlastně dochované veškeré informace o přírodním vývoji. Ale nikdo neví, jak to bude třeba za, za 100, za 200, za 300 let. Jak ta příroda se bude vlastně adaptovat na změny vnějšího prostředí. A když my tu přírodu neponecháme někde a nebudeme ji jenom sledovat, tak to nebudeme vědět.
Pavel KINDLMANN, Ústav pro životní prostředí UK
Máme dokázáno, že lidské zásahy v horských smrčinách způsobují vyhynutí typických organismů pro ty smrčiny, a tím pádem vyhynutí toho vlastně, co tam chceme chránit.
Ivo STEHLÍK, místní obyvatel
Problém, si myslím, že je zásadně v tom, že lidi jsou odkojený, i my, tím, co vidíte na 90 % území. A to jsou smrkový nebo převážně smrkový monokultury, vyčistěný, uklizený, kam se chodí na houby, a toto máme my všichni zafixováno, tak má vypadat les. Tohle vypadá úplně jinak. Spousty, spousty, že jo, tlejícího dřeva, pahejly stromů, jo, prostě mlází pod, pod vysokejma stromama, je to úplně jinej obraz. Lidi na to nejsou zvyklí, nejsou na to připravený. A proto, proto jsou takový protesty proti národnímu parku Šumava.
František TALIÁN, podnikatel, majitel hotelů a pozemků
Tohle to je výsledek, kterej není dobrej, protože lidi sem na to nenalákáme, na tohle to nechtěj lidi chodit, protože i když tomu říkají zelený zážitkový trasy, jak říkají lidi, co jsem slyšel, tak tenhle zážitek by vystačil jednou provždy na celej život a už sem nepřijdou.
Ivo STEHLÍK, místní obyvatel
Už i v Čechách jsou lidi, který jezdí do divočiny, najímaj si průvodce, prochází se tady a zjišťujou, že, že prostě ten les má úplně jinou energii. Tam když vlezete, tak najednou máte úplně jinej pocit, jo, než v běžným lese. Nedá se to moc popsat, jo, musí to člověk zažít na vlastní kůži. Ale připadáte si jak v nějakým chrámu božím, když to takhle řeknu blbě, jo.
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka
Další boj o Šumavu zažije Poslanecká sněmovna již velmi brzy. Ministerstvo životního prostředí se chystá předložit novelu zákona o národních parcích. Tvrdí, že se kontroverznímu tématu pozemků vyhne úplně. Stavby v parku by měly být omezeny na minimum.
