Aktivisté přesunují své zbraně v boji proti kácení stromů u Modravy. Na vedení národního parku a policisty si stěžují u soudů a u veřejného ochránce práv

PLZEŇ, MODRAVA (jn) Zatímco brouk kůrovec si zvesela hoduje na modravských smrcích, za jeho zády se začínají odehrávat úporné soudní bitvy. Ekologičtí aktivisté v minulých dvou týdnech nepříliš úspěšně blokovali u Ptačího potoka kácení suchých stromů, a tak přesouvají své zbraně do soudních síní i k ombudsmanovi. Vadí jim údajně nelegální postup Správy národního parku Šumava i zásahy policistů, kteří je násilně vynášeli z lesů.

„Obrátil jsem se na Krajský soud v Plzni s tím, aby předběžným opatřením zakázal policii zasahovat v lesích u Modravy a zastavil tam nelegální těžbu,” sdělil Martin Marek, který byl policisty přesně před týdnem od Ptačího potoka vyveden, protože se nechtěl dobrovolně odvázat od stromu. „Policie si nezjistila skutkový stav a zasahuje proti nám místo toho, aby zabránila nelegální těžbě. Neexistuje žádný právní důvod pro to, aby se tam mohlo kácet,” vysvětlil Marek. Předběžné opatření primárně směřuje proti zásahům policistů. Aby soud zjistil, zda policie může ”blokádníky” z lesů vyhánět, bude se muset zabývat i tím, jestli je těžba smrků legální. Aktivista Martin Marek chce svým podáním přebít předběžné opatření klatovského soudu z minulého pondělí, který se postavil na stranu národního parku a blokádu kácení zakázal. Policistům tak dal právo proti protestujícím ekologům zasahovat.

Ekologové si na kácení a na zásahy policie stěžují i u ombudsmana. Ekologické sdružení Okrašlovací spolek Zdíkovska a dva občané z Prášil a Kvildy navíc ve stejné věci připravují žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

Celý spor aktivistů s vedením národního parku tkví ve výjimkách ze zákona o ochraně přírody a krajiny a z posouzení vlivů Natura 2000. Ekologové tvrdí, že na kácení u Ptačího potoka potřebuje park obě výjimky a ani jednu z nich nemá. Ředitel Správy národního parku Šumava Jan Stráský se však hájí tím, že pro takový rozsah kácení žádnou výjimku nepotřebuje. A zároveň naznačuje: v budoucnu se bude kácet ještě víc. „Až budeme odstraňovat stromy ve větší míře, která výjimku ze zákona vyžaduje, tak očekávám, že ji budeme mít, protože jsme o ni před měsícem požádali,” uvedl Stráský. Podle něj se u Ptačího potoka vykácí pět tisíc stromů z celkového počtu asi sto tisíc smrků. „Rozhodně tedy nevzniknou holiny, což by výjimku vyžadovalo,” uzavřel Stráský.

S tím však ekologové nesouhlasí. Podle nich se u Ptačího potoka provádí nevratný zásah v podobě kácení, který mění kvalitu biotopu a povede k jeho vážnému poškození až úplnému zničení.

Obě strany se nedokážou shodnout hlavně na tom, zda kácení u Ptačího potoka má zásadní vliv na životní prostředí. Vedení národního parku to popírá a tvrdí, že skladbu vykácených stromů v lokalitě určoval v minulosti člověk. Sázel stromy a také je kácel. Navíc se park podle své argumentace řídí povinností vyplývající pro vlastníka lesa z lesního zákona. „Je nutné co nejdříve pokácet suché stromy, než z nich kůrovec vylétne a napadne další,” nechal se slyšet ředitel Správy národního parku Jan Stráský.

Ekologové se naopak domnívají, že tímto kácením se naruší dlouhodobý proces, během něhož se les vrací do podoby, v němž byl před tisíci lety. Dále kritizují, že postup Správy národního parku Šumava je spíše politický než odborný.

„Na celé věci mě zaráží postoj ministerstva životního prostředí. V dubnu letošního roku vydalo rozhodnutí, podle něhož případnému kácení musí předcházet posouzení jeho dopadů na životní prostředí a udělení výjimek za zákonných zákazů. Nyní vydává ministr politická prohlášení hájící kácení, k právnímu hodnocení ale mlčí. Porušuje tak rozhodnutí svého vlastního úřadu,” myslí si advokát Vítězslav Dohnal, který zastupuje aktivisty. U soudu teď neútočí jen ekologičtí aktivisté, ale právní prostředky vytasili i policisté. Protestující cizinka, která měla v pondělí při vynášení z lesa kopnout zasahující policistku do hlavy, je obviněna z útoku na veřejného činitele, za což jí hrozí až čtyři roky vězení.