Profesor RÓBERT MARUŠÁK, děkan Fakulty MU lesnické a dřevařské ČZU
Mnozí našinci po létech strávených u moře zůstali v Česku a při svých toulkách krajinou se nestačí divit, jak dramaticky se během pár let proměnila. Proč prohráváme boj s kůrovcem? Přijdeme úplně o smrky? A jak by měl podle profesora Ing. Róberta Marušáka, PhD., děkana Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, vypadat dat nový les budoucnosti?
* Pane děkane, co se děje s českými lesy?
„To, čeho jsme v současnosti svědky, je reakce lesů na změnu klimatu. Bohužel, po staletí na rozsáhlých plochách realizovaná výrazná změna druhového složení lesů ve prospěch žádaného produkčního smrku tuto reakci ještě umocňuje. Kůrovec jenom využívá nabídnutou příležitost. Můžeme to vnímat i tak, že příroda se rozhodla razantním způsobem vrátit do stavu, který je pro ni přirozenější. Je to určitý bod zlomu, kdy lesy, na které jsme byli zvyklí, zanikají, a k těm novým si bude muset společnost hledat cestu."
* Tu příležitost tedy kůrovec využívá dokonale. Proč je ho letos tolik?
„Protože jeho populace se zvětšuje geometricky. Z deseti napadených stromů (2–3 ary) se v průběhu teplého a suchého jara a léta může kůrovec rozšířit až na plochu 2–3 hektarů. Teplé počasí a sucho v posledních letech kůrovci vyhovovalo natolik, že ročně založil až tři generace. Lesníci se proto mohou cítit frustrovaní, když dělají, co můžou, a kůrovec je stále krok před nimi."
Celý článek naleznete v týdeníku.
