Na Blanensku se zabydlel bobr evropský. Jeho populace stále roste. Rybářům zatím nevadí. Vodohospodáři mají práci s kácením stromů

Blanensko – Ohlodané kmeny stromů, hromady hoblin. Ještě před několika lety na březích řeky Svitavy velká rarita. Nyní však lze na stopy bobra evropského narazit prakticky po celé délce Svitavy na Blanensku. A docela často, protože bobrům se tam daří. Rozmnožují se a postupně osidlují stále větší území. Od Stvolové až po Adamov, kde čerstvě ohlodané kmeny svítí ze břehů teprve několik týdnů.

Rybářům v regionu přítomnost chráněných býložravých hlodavců zatím příliš nevadí. Vodohospodářům však ano. Musí ohlodané stromy kácet a sázet nové. I přesto jsou na Blanensku škody po bobřích hodech v porovnání s ostatními regiony zatím stále ještě relativně zanedbatelné.

Stromy u železnice

Lýko a větvičky z topolů bobrům velmi chutnají například v okolí Doubravice nad Svitavou. Tam na jejich apetit v poslední době doplatilo několik vzrostlých topolů. Nahlodané kmeny navíc stály poblíž železnice a hrozilo, že spadnou na trať. „Povodí Moravy v úseku od Doubravice směrem k Rájci kácí poškozené stromy od bobrů každou chvíli. Nejedná se o žádné malé kmínky, ale i o stromy sedmdesát až osmdesát centimetrů v průměru. Není to žádná legrace, protože stromy stojí u trati a poškozený kmen může spadnout na koleje,” uvedl starosta Doubravice nad Svitavou Pavel Král.

Jeden z větších topolů skáceli dřevorubci zrovna minulý týden. „Pokácených menších stromů od bobrů je u nás za poslední dva roky nepočítaně. Velkých, které museli pokácet dřevorubci, odhaduji na území Doubravice tak do deseti. Bobrům se zde daří. Před pár lety tady nebyl žádný,” dodal Král.

To, že se bobr evropský na Blanensku vyskytuje od Adamova až po Stvolovou, potvrdila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Objevil se i na vodním díle Boskovice. „Bobrů na tocích na Blanensku přibývá. Počet poškozených stromů už není zanedbatelný. Jedná se řádově o desítky kmenů. Vyčíslení škody je diskutabilní. Druhý pohled je škoda z hlediska ekologického, kde jsou zničeny zdravé a vzrostlé stromy,” řekla Tomíčková. Dodala, že břehy Svitavy pracovníci povodí pravidelně kontrolují. „Zejména tam, kde by ohlodané stromy mohly ohrozit železniční dopravu nebo zástavbu. Nahlodané stromy kácíme dříve, než padnou. Zbytkový klest ponecháváme vždy na břehu,” upřesnila mluvčí.

Kolik bobrů na Blanensku žije, se dá v současnosti jen odhadovat. Zoologové totiž jeho populaci podrobně sledují jen v lokalitách evropského významu. „Jedná se například o oblast soutoku Dyje a Moravy nebo v oblasti Litovelského Pomoraví. Mapování je nákladné a časově náročné. Na Svitavu se bobři dostali z povodí Moravy,” uvedl Vlastimil Kostkan z katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci. Podle Koskana se migrující bobři natrvalo usídlí v jednom úseku. Ten je většinou dlouhý přibližně dva kilometry.

Po roce až dvou má pár mláďata. Ta po dvou až třech letech rodinu opouštějí a hledají si vlastní teritorium. Bobří rodina je většinou pěti­ až osmičlenná. „I když je stav bobrů v republice někde na čtyřech tisících, tak se stále jedná o silně ohrožený druh, chráněný naší i evropskou legislativou. Plošná regulace jeho populace zatím nepřipadá v úvahu. Ale v lokalitách, kde činnost bobrů může narušit bezpečí lidí, třeba poškozením hrází rybníků, se udělují výjimky na odchyt a odstřel,” dodal Kostkan s tím, že zavalitý hlodavec u nás vyjma člověka nemá přirozeného nepřítele. Za nepovolený odstřel bobra hrozí pokuta až sto tisíc korun.

Rybáři jsou v klidu

Hospodář boskovické rybářské organizace Petr Antonín odhaduje, že na úseku od Doubravice nad Svitavou po Zboněk nyní může žít přibližně dvacet bobrů. „Asi před sedmi osmi lety tady nebyl bobr ani jeden. Teď na ohlodané stromy u řeky narážíme hodně často. S bobry jako rybáři problém nemáme. To se však nedá říct o vydrách, kterým se tady v poslední době velmi daří. Na Bělé, na Semíči i na Svitavě. Ty dokážou nadělat v řece a hlavně v chovných potocích pěknou paseku. Potíže máme i s norky, volavkami a kormorány,” poznamenal Antonín.

Diskutujte na www. blanenskydenik.cz