„Je tam stráň a příkrej sráz, modrá tůň a bobří hráz."
Jistě jste už slyšeli dojemnou píseň Tisíc mil, kde „táta s mámou věřej dětskejm snům" právě u výtvoru tamních bobrů, kteří vlastními silami šikovně přehradili místní tok pokácenými dřevinami.
Jenže co když se pár statečných stromů uprostřed města boxuje o život se stále výš po tocích migrujícími bobry? Tak jako ten na břehu řeky Svitavy pod areálem bývalé Zbrojovky v brněnských Husovicích. Navzdory svému objemu to má bohužel už nejspíš spočítáno. „Bobři jsou na postupu a Svratkou i Svitavou občas migrují při hledání nových teritorií," potvrzuje Roman Zajíček z brněnské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny.
Bobr evropský se dnes vyskytuje už prakticky všude. Například i v celém povodí dolní Dyje nebo na řekách Moravě, Dřevnici, Olšavě, Veličce i Bečvě.
„U Svitavy jsme nedávno zachraňovali nahlodané stromy a oplocovali je proti okusu. Bohužel opatření zabraňující v činnosti tohoto zvláště chráněného živočicha nejsou stoprocentní," tvrdí mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař a vypočítává, jaké peníze vydává tento státní podnik na oplocování i nátěry čerstvě vysazovaných i vzrostlých stromů – prý jde o položky v řádech milionů korun.
„Standardně překážky v toku odstraníme, stejně tak postupujeme v případě stromů, jež jsou nahlodané a mohou při pádu představovat riziko škody způsobené na zdraví či majetku," uvádí další práce.
„Škody vznikají především vlivem bobřích zátarasů, které vzdouvají vodu a vedou k zaplavování okolních pozemků," připomíná Chmelař a dodává, že záplavy pronikají někdy i skrze kanalizaci.
Bobří nory v protipovodňových hrázích zase vedou k propouštění vody nebo i ke zborcení hráze. „Pokud hrozí bezprostřední škody vlivem působení bobra, žádáme o výjimky k zásahu do teritoria zvláště chráněného druhu," přibližuje boj se šikovným „budovatelem" Chmelař a líčí, jak je stále třeba opevňovat protipovodňové hráze, případně přidávat těsnicí stěny.
„Pokud se jedná o přírodní úseky toku a nehrozí vlivem činnosti bobra vznik škod na vodohospodářském i jiném majetku, pak do biotopu tohoto zvláště chráněného živočicha nijak nezasahujeme a pouze sledujeme vývoj," uzavírá mluvčí Povodní Moravy.
Podobně k tomu přistupují také u jaderné elektrárny Dukovany. I tam se vyskytuje bobr.
Zejména v okolí záchytné vodní nádrže kácel stromy a čas od času tím poškodil oplocení areálu. „Pokud způsobí nějakou škodu, napravíme ji. Lovit ho ale nebudeme, necháme ho tu žít," uvedl již dříve pro MF DNES mluvčí jaderné elektrárny Jiří Bezděk.
Škody vznikají hlavně vlivem bobřích zátarasů, které vzdouvají vodu a vedou k zaplavování okolních pozemků. Záplavy pronikají i kanalizací.
