Veřejný majetek se za asistence státu přelévá pod cenou do soukromých firem, tvrdí BIS

Praha - Český veřejný majetek se za asistence státu přelévá pod cenou do soukromých firem. Často se tak děje na úkor ekonomických a bezpečnostních zájmů země.

Na příkladu několika státních a strategicky významných společností to tvrdí Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své závěrečné zprávě za rok 2010.

Management některých státních firem vloni cíleně oslaboval pozici státu, což podle BIS usnadnilo nehospodárné utrácení ve prospěch spřízněných soukromých firem na úkor daňového poplatníka.

Lobbisté také úspěšně ovlivnili regulaci hazardu a energetiky, v neprospěch energetické bezpečnosti státu na českém trhu dál posilovali "tradiční zájemci" ze zahraničí, tedy především z Ruska.

Zástupci státu "vyvádí" pryč jeho majetek

"Docházelo k selhávání některých zástupců státu, kteří se tak účastnili vyvádění majetku ze státních institucí," tvrdí zpráva v kapitole Ochrana významných ekonomických zájmů. "Silné zájmové skupiny dokázaly prosazovat své cíle na všech úrovních tvorby právních norem."

Problém je o to vážnější, že se týká "podobných oblastí a stejných jevů" jako v předchozím období." Také "ekonomická" kapitola zpráva tak potvrzuje varování BIS, že klasickou korupci nahrazuje sofistikovanější a hůře postižitelný klientelismus.

Mezi příklady pochybného hospodaření se opět ocitly Lesy ČR, ale také Správa železniční a dopravní cesty.

Veřejné zakázky měly roku 2010 podle BIS často předem známé vítěze, kteří byli mnohdy napojení na zadavatele. Státní podniky také zadávaly zakázky bez tendru, nebo předem dohodnutý uchazečům platily přemrštěnou cenu.

Stát zvýhodňuje soukromé firmy

"Konečné ceny za zakázky nebyly optimální pro stát, ale pro soukromé subjekty," tvrdí BIS o některých zakázkách Správy železniční a dopravní cesty.

"BIS zachytila pokusy o manipulaci se zadávací dokumentací, nestandardní zadávání zakázek nebo rozšiřování již uzavřených smluv o nevýhodné dodatky," dokumentuje BIS na příkladě Lesů ČR klientelistické metody, jak se lobbisté a podnikatelé snažili dostat se k tendrům státního podniku. Podle BIS tak náklady za některé zakázky Lesů neodpovídaly tržním cenám a je vůbec otázkou, zda je podnik potřeboval.

BIS proto varuje také před největší veřejnou zakázkou historie stomiliardovým "ekotendrem", kterému kvůli riziku dohod účastníků hrozí předražení a k jehož zastavení vyzvala Transparency international.

Státní firmy omezují vliv státu

Také roku 2010 se BIS zaměřila i na strategické společnosti, jejichž potíže by mohly ohrozit ekonomické nebo bezpečnostní zájmy České republiky. Jako příklad těchto společností uvádí zpráva České aerolinie, Českou poštu, České dráhy, ČD Cargo, Českou exportní banku, Exportní garanční a pojišťovací společnost nebo ČEZ.

"Vedení některých společností cíleně omezovalo kontrolní a řídící roli státu," tvrdí zpráva. Pro stát nevýhodné soutěže a smlouvy se některé státní podniky podle BIS snaží krýt zkresleným a selektivním informováním státu a dozorčích rad.

Ať přímo nebo prostřednictvím ovládaných společností, posilovaly na českém energetickém trhu zahraniční firmy a "systematicky zvyšovaly svůj podíl na trhu s pohonnými hmotami." Zahraniční firmy zajímaly také o podniky s potenciálem podílet se na dostavbě Temelína.

Projekty, které energetickou bezpečnost státu zvyšují, naopak provázely komplikace, jak podle BIS dokazují spory ohrožující zvýšení kapacity podzemních zásobníků plynu.

V kapitole Kontrarozvědná činnost BIS zmiňuje, že v roce 2010 zvýšily zájem o českou energetiku a ekonomiku vůbec ruské tajné služby, diplomaté, federální agentury i obchodní společnosti. BIS také zaznamenala aktivní zájem Číny o české know-how v oblastí nanotechnologií.

Podrobnosti jsou tajné

Znepokojivá zpráva přichází necelý týden poté, co dvě významné protikorupční organizace podrobily tvrdé kritice vládu, jejíž nové zákony navzdory předvolebním slibům korupční prostředí spíš posilují zejména kolem veřejných zakázek.

Někteří komentátoři ale rozvědce vytýkají vágnost. "Zprávy naznačující tunelování podniků tu vycházejí sedm let a naděje, že se na základě bude dít, se nenaplnily. BIS by proto měla být konkrétnější," řekl v ČT24 redaktor týdeníku Respekt Jaroslav Spurný. BIS se ale brání, že konkrétnější je plná a tajná verze zprávy, kterou mají k dispozici příslušní politici.