Do roku 2020 zhorší stromy pěstované na palivo znečištění ovzduší natolik, že to zabije 1400 lidí ročně, uvedli ve své zprávě v odborném tisku britští vědci. Lukáš Fischer z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK v Praze to tak černě nevidí.

Rychle rostoucí stromy, označované dosud jako ideální biopalivo, mají být ekologičtější alternativou k fosilním palivům. Protože však produkují během svého růstu isopren, mohou mít na kvalitu ovzduší i negativní vliv. V konečném důsledku pak mohou poškozovat nejen lidské zdraví, ale i kvalitu úrody, uvedli vědci z iniverzity v Lancasteru ve zprávě zveřejněné v časopise Nature Climate Change.

"Myšlenka rostoucích biopaliv je dobrá,  snižuje to množství oxidu uhličitého v atmosféře," řekl pro britský Mail Online Nick Hewitt, který na studii spolu s kolegy pracoval. Podle nich je ale potřeba myslet také na negativní vliv rychlerostoucích dřevin na kvalitu ovzduší. "Rozsáhlá výroba biopaliv v Evropě bude mít sice malý, ale přeci jen významný vliv i na úmrtí obyvatel a výnosy plodin." A dodal, že před nimi na tento vliv zatím nikdo nepoukázal.

Podle Lukáše Fishera z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK patří časopis Nature Climate Change mezi vysoce renomované tituly a rozhodně nejde o žádnou novinářskou kachnu. "Všechna hesla vypíchnutá v Mail online odpovídají realitě. Některé druhy stromů, zvláště ty zmiňované rychle rostoucí, opravdu produkují velké množství isoprenu, který může způsobovat tvorbu ozónu. A ozón je škodlivý pro všechny živé organismy, včetně lidí či zmiňované pšenice."

Zpráva britských vědců se podívala na dopady zvýšené produkce biopaliv v rámci Evropské unie, podobný dopad lze ale očekávat i v dalších oblastech, kde se snaží snížit znečištění ovzduší pomocí biopaliv, včetně Spojených států a Číny. "Topol, vrba nebo eukalypty pěstované jako obnovitelný zdrojů paliva uvolňují během svého růstu vysoké množství chemického isoprenu," uvedl Hewitt.  Jaké jsou vyhlídky Evropy do roku 2020

Britští vědci vzali v potaz cíle, jaké si Evropská unie v oblasti biopaliv do roku 2020 vytyčila ( o plánovaných změnách v roce 2020 čtěte ZDE ), a došli k následujícím odhadům: ozon vytvořený v důsledku zvýšené produkce biopalivového dřeva by ročně mohl způsobit téměř 1400 předčasných úmrtí, britskou společnost by to stálo 4,4 miliardy liber a ztráty na roční produkci pšenice a kukuřice by činily 900 milionů liber.

Přesto nevidí důvod, proč by Velká Británie měla svůj postoj k biopalivům přehodnocovat. Dopad pěstování biopaliv na lidské zdraví je sice potřeba vzít v úvahu při plánování, jaké dřeviny a jak pěstovat, přesto ale nelze výhody nahrazení fosilních paliv biopalivy ignorovat.

I podle Lukáše Fischera z Přírodovědecké fakulty UK nejsou možné negativní dopady rychle rostoucích dřevin tak jednoznačné: "Jakékoli odhady kvantifikace míry globálních důsledků nějaké činnosti jsou jednak zatížené obrovskou chybou, jednak je nutné pro objektivní zhodnocení položit správné závaží i na druhou misku vah. Tedy neuvažovat jen o negativním efektu pěstování rychle rostoucích dřevin, aniž by se zároveň zhodnotil efekt snížení spotřeby fosilních paliv. Od negativního efektu je tedy třeba odečíst i ten předpokládaný pozitivní." Je potřebné najít rozumná řešení. Možné to je

Profesor Ottoline Leyser z univerzity v Cambridge uvedl, že existuje mnoho různých plodin pro výrobu biopaliv s odlišnými pěstebními metodami, systémem zpracování i konečnou podobou získaného biopaliva. Každá má svoje výhody a nevýhody, a je tedy jen potřeba je zohlednit a najít to nejlepší řešení.

Například je možné zakládat nové plantáže s biopalivy daleko od znečištěných populačních center, navrhují britští vědci. Genetické inženýrství by zase podle nich mohlo ovlivnit snížení emisí isoprenu u inkriminovaných dřevin.

"Možnost využití geneticky modifikovaných dřevin se sníženou produkcí isoprenu bych neviděl příliš reálně. Jednak při rychlosti schvalovacího procesu v Evropě je bez šance, aby se do zmiňovaného roku 2020 povolilo pěstování takové dřeviny. Tedy pokud vůbec půjde vytvořit a způsobené genetické změny nebudou mít negativní účinky také na růst či odolnost rostlin," pochybuje Fischer.

Osobně si myslí, že nás plantáže topolů ani nezachrání, ani nezabijí. "Nejlepší politické rozhodnutí je ´všeho s mírou´. Jinak budeme mít za pár let v Evropě místo polí a luk jen plantáže na dřevo a sluneční energii," uvedl pro iDNES.cz.