Ministerstvo zemědělství připravuje aktualizaci Akčního plánu pro biomasu v ČR, jehož platnost končí rokem 2011. Jde o strategický dokument na období 2012 - 2020.

Na přípravě akčního plánu se podílí také poradce ministra zemědělství, česko-švýcarský odborník v oblasti životního prostředí, energetického a průmyslového plánování, Petr J. Kalaš. Uvádí, že akční plán chtějí vytvořit nadčasově, z pohledu a potřeb státu a také „nadzájmově”, s přihlédnutím k principům ekonomiky a efektivnosti a s dlouhodobou perspektivou. Velký zřetel přitom berou na vývoj a zkušenosti ze zahraničí.

* Proč se akční plán dělá?

Potřeba akčního plánu pro biomasu vychází z role ministerstva zemědělství, které je odpovědné za zemědělskou půdu a státní lesy a jejich udržitelné využití. S důrazem na hlavní sektorovou prioritu - zabezpečení potravinové bezpečnosti země - vyvstává otázka účelného využití značného potenciálu přebývající půdy. Energetické využití je jednou z důležitých možností a příležitostí využití domácího zdrojového potenciálu - s přínosy jak pro zemědělský sektor a zemědělce, tak i pro energetiku a stát. Přípravou akčního plánu proto ministerstvo zemědělství aktivně vstoupilo i do doposud chybějícího mezirezortního energetického dialogu, úměrně své gesci. Plán prvotně řeší otázku potenciálu dostupné a využitelné energetické biomasy v ČR a možnosti jejího zajištění a energetického využití v různých variantách, vždy s důrazem na zabezpečení potravinové soběstačnosti státu. Obsahově tak propojuje zemědělskou a zemědělsko-energetickou dimenzi, což je jedním z jeho přínosů.

* Jak naváže na starší plány?

Vychází z akčního plánu pro biomasu pro období 2008-2010 s tím, že jeho obsah i časový horizont jsou výrazně širší. Cílem je jednak aktualizovat a zpřesnit inventarizaci půdního potenciálu ČR při zohlednění strategicky prioritního zájmu potravinového bezpečnosti a současně i energetického zájmu a potřeb státu, s přihlédnutím i k dalším rolím půdy jako je její protierozní a protipovodňová funkce, ochrana krajina a další. Na základě půdní bilance je to dále určení energetického potenciálu disponibilní zemědělské a lesní biomasy pro energetické účely. To znamená kvantifikovat množství energie, která může být reálně vyrobená v ČR z biomasy s výhledem do roku 2020 pro další využití v pevné, kapalné a plynné formě pro konečný energetický účel (teplo, elektřina, pohonné hmoty) s důrazem na efektivnost celého procesu od zemědělských výstupů až po energetické využití. Součástí akčního plánu bude i analýza současného systému finančních nástrojů a podpor - včetně jejich účinků a systému kontrol - podporujících pěstování a využití biomasy s návrhy na zjednodušení, slaďování (v rámci zemědělského sektoru i mezirezortně) a kontroly dotací a jejich mezirezortní koordinace, se záměrem předejít nežádoucím a nepřiměřeným cenovým dopadům pro konečného spotřebitele v jejich časovém vývoji. Plán by měl rovněž doporučit konkrétní kroky k efektivnímu a udržitelnému využití zemědělské (včetně cíleně pěstěné) a lesní biomasy v ČR pro energetické účely s přihlédnutím k národním zájmům a mezinárodním závazkům.

* V jakém vztahu je akční plán pro biomasu se státní energetickou koncepcí?

Potřeba úzkého propojení mezi jeho přípravou a postulováním Státní energetické koncepce (SEK) je zřejmá. Biomasa představuje dlouhodobě hlavní složku národního potenciálu OZE, proto je významným komplementárním příspěvkem do energetického mixu primárních zdrojů energie pro pokrytí budoucí energetické spotřeby státu. S tradičně převládajícím zaměřením na fosilní energetické zdroje a s ohledem na strategické, environmentální, sociální a další nesporné přínosy a trendy (např. nové a efektivnější technologie a jejich očekávaná postupná komerční srovnatelnost s klasickými technologiemi), je proto zpřesnění současné a budoucí role biomasy a jejího zapojení do národní energetické bilance nezbytné. Lze říci, že příprava akčního plánu - i přes časový odstup - tak odpovídá i na jedno z doporučení tzv. Pačesovy komise ohledně OZE a zvláště biomasy. V průběhu posledních týdnů se expertním týmům pro přípravu akčního plánu podařilo toto obsahové a časové propojení prvních výstupů akčního plánu s přípravou státní energetické koncepce v rámci Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii v prvním kroku dosáhnout. Ministerstvo zemědělství je členem této rady a pracovní dialog se dále prohloubí.

* Kdo na akčním plánu pracuje?

Vzhledem k široké problematice biomasy a jejímu zemědělsko-energetickému propojení a souvisejícím ekonomickým aspektům včetně mezinárodním - a v souladu s principem odborné kompetentnosti a nezávislosti - byl vytvořen tým externích expertů, jejichž činnosti jsou koordinovány Ministerstvem zemědělství a finančně zajišťovány ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Propojení odborníků je v prvé řadě sektorové, nechybí však ani nezbytný meziresortní dialog (např. s Ministerstvem průmyslu a obchodu či Energetickým regulačním úřadem). Ministerstvo zemědělství navázalo bilaterální dialog s převážnou většinou subjektů, které s biomasou přímo či nepřímo přicházejí do styku, jde o určité novum. Jsou to teplárny, energetické firmy, regulátor, hospodářská a agrární komora, Svaz měst a obcí, privátní sektor, senátní a parlamentní výbory a další. Zadání cílů a činností akčního plánu proto do jisté míry odráží získané poznatky.

* Kolik půdy nám tedy zbývá pro biomasu?

Východiskem pro určení půdního potenciálu pro energetické využití byl zpřesněný celkový půdní fond ČR a jeho vyčlenění pro zajištění potřebné zemědělské a krmivové produkce pro 100procentní - a alternativně 130procentní a 70procentní - zajištění potravinové bezpečnosti státu. Zbylá zemědělská půda a trvalé travnaté plochy tak vytvářejí využitelný půdní potenciál pro možné energetické využití. Podle odhadů akčního plánu tedy ČR disponuje využitelným potenciálem pro energetické využití ve výši 1,5 milionů hektarů, z čehož téměř 55 % tvoří tzv. trvalé travnaté plochy. Pro zajištění národního závazku 10procentního podílu biopaliv na celkové spotřebě pohonných paliv v rámci EU je zapotřebí necelých 400 milionů hektarů orné půdy, což představuje zůstatkový potenciál orné půdy pro ostatní energetické využití ve výši zhruba 300 milionů hektarů a ve formě trvalých travních ploch je to 800 milionů hektarů.

* Znáte již energetický potenciál této zemědělské - energeticky využitelné - půdy?

Z aktualizace a expertního posouzení relevantních studií a odhadů v rámci přípravy akčního plánu vyplývá, že energetický potenciál zemědělské půdy včetně trvalých travnatých ploch se pohybuje v rozmezí zhruba 140-180 PJ. Tento odhad zohledněný ve státní energetické koncepci zahrnuje jak energetický potenciál pro výrobu biopaliv (zhruba 28 PJ), tak i energetický obsah zemědělské půdy a trvalých travnatých ploch pro pevnou formu biomasy či její transformaci na plynnou formu. Poměrně velká šířka tohoto odhadu, podobně jako je tomu v zahraničí, nutně reflektuje řadu nejistot a nepřesností, s nimiž se experti během analýzy setkali. V této souvislosti bych rád poukázal na značný a v současnosti zdaleka nevyužívaný energetický potenciál odpadů zemědělské výroby, především slámy (zhruba 40 PJ neboli až 25 % z celkového energetického potenciálu biomasy). Rovněž trvale travnaté porosty a biomasa ve formě senáže představují značný a současně nejméně využitý energetický potenciál. Jeho využití by mohlo podpořit spojení poskytovaných zemědělských dotací s podmínkou energetické přeměny, buď formou vstupů do bioplynových stanic, či jako zdroj pro výrobu pelet.

* Jaké jsou odhady celkového energetického potenciálu biomasy včetně lesní dendromasy?

Vzhledem k široké a rostoucí poptávce po štěpce pro teplárny, výtopny a energetické kotle se experti v rámci akčního plánu pro biomasu zaměřili na zjištění energetického potenciálu dendromasy, hlavně lesních těžebních odpadů (štěpky). Je zajímavé, že po odečtení lesní biomasy pro potřeby dřevozpracujícího a papírenského průmyslu se odhady tohoto potenciálu pohybují v rozpětí 35 - 40 PJ, což energeticky odpovídá např. potenciálu zemědělských odpadů ve formě slámy. Zahrnutím možného energetického přínosu jak zemědělské orné půdy a trvalých travnatých porostů, tak lesní dendromasy, dochází akční plán pro biomasu ke zjištění celkového budoucího potenciálu biomasy v ČR ve výši cca 170 - 225 PJ. Je důležité zdůraznit, že pro budoucí skutečné využití tohoto značného potenciálu zemědělské a lesní biomasy a dosažení přínosů jak pro sektor zemědělský, tak i českou energetiku, bude zapotřebí odpovídajícím způsobem nastavit systém finančních podpor, které budou ale pravděpodobně časově flexibilní.

* Do jaké míry se tedy bude akční plán zabývat dotacemi?

Revize dotací, jak zemědělských, tak souvisejících energetických, je jednou ze součástí programu. Je zřejmé, že současný dotační systém dává určité možnosti a prostor ke zneužívání. Je nutné ho zjednodušit, případně sladit investiční a provozní podpory v sektorovém i mezirezortním kontextu, a to i s přihlédnutím k různým technologickým možnostem přeměny biomasy na konečné výstupy ve formě výroby tepla a elektřiny. Hlavním cílem je zajistit maximální možnou efektivitu celého biomasového cyklu. Jak na straně zemědělských výstupů biomasy, tak i jejich energetických přeměn.

* Kdy předložíte akční plán pro biomasu vládě?

Původně jsme chtěli akční plán pro biomasu předložit Radě vlády pro energetickou a surovinovou politiku do konce letošního roku. Poněvadž bychom rádi, aby první návrh závěrečné zprávy, jehož dokončení očekáváme ještě před vánoci, prošel jak vnitřním připomínkovým řízením uvnitř Ministerstva zemědělství, tak i externím připomínkovým řízením včetně pokračujícího dialogu se zájmovými subjekty, zaměřujeme se na časové dokončení závěrečné zprávy v souladu s termínem zasedání Rady vlády začátkem března 2012.

* Co je v programu důležité pro zemědělce?

Přínosem pro zemědělský sektor a jednotlivé zemědělce zvlášť bude ilustrace příležitostí a možných přínosů, které vznikají propojením hlavního obsahu zemědělské činnosti, což jsou potravinové a krmivové výstupy, se sekundárním využitím zemědělského potenciálu pro energetické účely. Již teď je zřejmé, že v popředí bude energetické využití zemědělských zbytků jak z orné půdy, tak i trvale travnatých ploch a selektivní důraz na cíleně pěstovanou biomasu či rychle rostoucí dřeviny.

* Uplatní se biomasa spíš v lokální či centrální energetice?

Potenciální přínos akčního plánu pro biomasu je posouzení výskytu i potřeby biomasy pro využití v energetických centrech jako jsou teplárny či elektrárny, ale i v rámci lokálního využití na úrovni municipalit. Jakkoli je žádoucí, aby se tyto oblasti doplňovaly, jejich oblasti zájmu o biomasu mnohdy stojí - zvláště s přihlédnutím k jejímu omezenému potenciálu - v přímém protikladu. Přitom návštěvy některých typických provozů a analýzy energetických možností v rámci prací na akčním plánu přímo vedou k požadavku přednostního zabezpečení biomasy pro lokální využití ve stovkách obcí, které nedisponují jiným energetickým zdrojem, než environmentálně nežádoucím spalováním hnědého uhlí v lokálních topeništích či malých výtopnách. Postupný přechod na biomasu ze zdrojů zemědělských odpadů jako je například sláma, či lesní biomasy představují v těchto četných případech jedinou alternativu. Způsoby lokálního využití biomasy se nabízejí například ve výtopnách či regionálních peletárnách ve spojení se změnou topných systémů v domácnostech. Ukazuje se, že pro zajištění dlouhodobé disponibility biomasy a její cenové stability pro tyto technologické procesy je žádoucí na místní úrovni ekonomicky propojit zájem pěstitelů biomasy a investorů do těchto technologických zařízení. Podobné modely existují již delší dobu úspěšně v Rakousku, Německu, Švédsku, Dánsku a dalších zemích. Modelový přístup akčního plánu umožňuje vymezit sféry potřeb pro zemědělskou biomasu v různých centrech, a to jak z hlediska velké či malé energetiky. Lze pak stanovit okruhy či sféry její dostupnosti. V rámci kompletního a detailního katastrálního pokrytí ČR pak je možné určit disponibilitu zemědělské půdy a trvale travnatých ploch a jejich „biomasovou výnosnost” a vymezit pak nutné plochy pro zajištění potřebného energetického přínosu biomasy jak v lokálním, tak i „centrálním” kontextu.

* Máme biomasy dost i pro budoucnost?

Biomasy v její současné formě nebude u nás takový dostatek, aby zcela pokryla její budoucí, a podle mého očekávání rostoucí potřebu. Už dnes vidíme zájem mnoha tepláren přejít od spalování hnědého uhlí na biomasu, hlavně ve formě zpracovaných lesních odpadů jako jsou štěpky či pelety. Jsou vedeny nejistotou ohledně dostupnosti hnědého uhlí, ale i ekonomickou nutností omezovat či nahrazovat spotřebu uhlí nízkoemisními palivy včetně biomasy s ohledem na nadcházející finanční zátěž z důvodu povinnosti větších tepláren postupně nakupovat emisní povolenky od roku 2013. Možným nebezpečím je, že investiční záměry energetických subjektů a jejich potřeba pro biomasu při dlouhodobě nezajištěné dodávce překročí její skutečnou disponibilitu se všemi nežádoucími doprovodnými jevy. Jedním z nich je i trend ke zvyšování tržní ceny biomasy v důsledku nerovnováhy mezi její potřebou a disponibilitou. Zjištěný - a ve značné míře ještě nevyužitý - další zdroj biomasy ve formě zemědělských odpadů či senáže z trvale travnatých ploch představuje možnou oblast budoucího rozšíření role biomasy v ČR. Doplňující potenciál mohou představovat i tzv. rychle rostoucí dřeviny, ovšem s jejich prioritním vymezením na záplavové oblasti nebo na výhradně trvalých travnatých plochách, či v některých oblastech i cíleně pěstovaná zemědělská biomasa. Zatímco určitou roli pro tržní rovnováhu biomasy mohou hrát i její dovozy z Ruska, Ukrajiny nebo dokonce ze zámoří, lze očekávat, že přechod Německa na výrazně vyšší podíl obnovitelných zdrojů v energetické bilanci zesílí zájem také o českou biomasu.

* Zmiňujete se často o příkladech ze zahraničí. Je to tak důležité?

Většina evropských zemí je ve srovnání s námi výrazně pokročilejší v podpoře a využívání obnovitelných zdrojů energie obecně a v oblasti biomasy zvlášť. Příkladem mnohaletého předstihu jsou nejen již tradičně skandinávské země, nýbrž i sousední Rakousko a Německo, kde biomasa tvoří nedílnou a významnou složku národních energetických mixů. Proto české Ministerstvo zemědělství navázalo v rámci prací na akčním plánu přínosné pracovní kontakty se spolkovým a zemskými partnery v Německu a sleduje problematiku zemědělské biomasy i v řadě dalších zemí. Využívání zahraničních zkušeností, trendů a jejich zohlednění v našem národním kontextu je nezbytné. Jedním z nových mezinárodních trendů je propojení energetických aspektů s oblastí strategické bezpečnosti a klimatických změn. Rostoucí řada industrializovaných zemí včetně EU-15, ale také asijské země jako je Japonsko, Jižní Korea, v poslední době i Indie a Čína, přešly na energeticky výrazně úspornější scénáře hospodářského vývoje, jejichž součástí je i rostoucí energetická role domácích obnovitelných zdrojů. Světový trend se postupně promítá i do energetické diskuze v rámci příprav Státní energetické koncepce u nás. V této souvislosti bych rád upozornil na skutečnost, že tyto trendy vyvolávají v řadě zemí silné impulzy k postupnému přechodu na nízko-energetický a nízko-emisní profi l, což vytváří významný prostor pro průmysl v oblastech výzkumu, vývoje a produkci nových inovačních technologií. Spolu s již tradičním zaměřením skandinávských zemí či Švýcarska jsou to v poslední době především Velká Británie, Německo či Rakousko, jejichž vlády přijaly politiky s cílem postupného a výrazného snižování národní energetické spotřeby a redukce skleníkových plynů. Tyto země zároveň přijaly zákony o klimatických změnách a nastavily národní politiky a strategie k jejich naplňování. Jsem přesvědčen, že zohlednění těchto vývojových trendů i u nás by bylo z řady hledisek účelné a přínosné.

Míra soběstačnosti

(lineární pro všechny komodity)                             70%                100%             130%*

plocha půdy (tis. ha)

Půda                                 orná půda              1401               1858              2390

pro potravinovou

bezpečnost                               TTP                 19                 114               822

Volná půda*                          orná půda              1147                689               169

(využitelná pro OZE)                 volná TTP               913                819                99

Celkem                                                      3480               3480              3480

Tabulka č. 1: Disponibilní půdní fond v ČR +TTP: Trvalé travnaté plochy Zdroj: Odhady Akčního plánu pro biomasu 2011

Zemědělská biomasa 133,9-168,8 PJ

Lesní dendromasa    35-40 PJ

Celkem             168,9-226,8 PJ

Tabulka č. 2: Celkový energetický potenciál biomasy v ČR