ŘEDITEL SPRÁVY NP A CHKO ŠUMAVA JIŘÍ MÁNEK ŘEKL PRÁVU:

* Loni se vám podařilo společně se šumavskými starosty a Radou národního parku rozběhnout řadu procesů, které byly v minulých letech zcela zablokovány. Co považujete za klíčové pro rok 2013?

V první řadě je to příprava nejdůležitějších dokumentů, podle nichž se Národní park Šumava bude řídit příštích 15 let. Konkrétně mám na mysli Plán péče a zonace národního parku. Platnost minulého Plánu péče skončila v roce 2010 a NP Šumava se spravuje v jakémsi provizoriu, bez jasných vizí a směrování. Zonace, kterou všichni kritizují, je platná od roku 1995, a přesto se ji po celých 18 let nikomu legálně nepodařilo upravit.

* Věříte, že se to letos podaří?

Jsem přesvědčen, že ano. Chceme v roce 2013 v souladu s legislativními pravidly dotáhnout do konce jak novou podobu zonace, tak nový Plán péče pro Národní park pro příštích 15 let. V regionu projednanou zonaci předáme ministerstvu životního prostředí v první polovině ledna 2013, s regionem připravený Plán péče pak předáme ministru Chalupovi koncem února. Tím snad definitivně skončí snahy úzkých skupin, spíše radikálních individualit, zavést po staletí kulturní a osídlenou Šumavu do stavu divočiny na třech čtvrtinách její plochy, bez ohledu na život a potřeby místních obyvatel, bez ohledu na potřeby společnosti.

* Dočkají se turisté otevření přechodu přes Modrý sloup?

Doufám, že po 67 letech bude tradiční hraniční přechod mezi svobodným státem Bavorsko a Českou republikou, které různé totalitní režimy uzavíraly, opět otevřený. Loni se podařilo dotáhnout historický akt, kdy byl v souladu s legislativou tento hraniční přechod otevřen rozhodnutím státní správy, které je dnes již pravomocné. Vše samozřejmě se stanoveným režimem, který respektuje ochranu přírody, zejména potřeby tetřeva hlušce. Tisíc let tudy putovaly karavany lidí i zvířat, a proto věřím, že zvítězí zdravý selský rozum a 15. července tudy bez problémů projdou první spokojení turisté.

* Do lesa se při těžbě prý vrátí i koně...

Počítáme s tím. Pro národní park je to určitý návrat ke kořenům. Intenzivně pracujeme na možnosti vrátit do šumavských lesů speciálně vyšlechtěné chladnokrevné koně, které by tradičním a přírodě blízkým způsobem přibližovali z lesa dřevo a nahradili, obrazně řečeno, železné koně a harvestory za živé tvory v doprovodu speciálně vyškoleného odborníka.

* Počítáte i v pokračování programu péče o bezlesí?

Určitě. Bezlesí vnímám jako tradiční kulturní součást šumavské přírody. Divoké zarůstání historického bezlesí po desítky let snižovalo prostor pro tradiční farmaření a zhoršovalo podmínky pro výrobu tradičních produktů ze dvora. Správa parku chce naopak šumavské farmáře podporovat a spolu s nimi vytvářet prostor pro typickou šumavskou agroturistiku, která tu má velký potenciál. Na území parku máme jednoho ze tří nejlepších farmářů v ČR pro rok 2012, kterým je podle Asociace soukromých zemědělců ČR Pavel Vokál ze Strážného. Je důkazem toho, že farmářům se může dobře dařit i na území se zvýšeným stupněm ochrany přírody.