Řád benediktinů zaznamenal v restitučních tahanicích se státem historický úspěch. Podařilo se mu přesvědčit Krajský soud v Hradci Králové, aby zakázal Lesům ČR kácet na pozemcích na Náchodsku. Ty sice byly historicky jejich, ale úřady je benediktinům odmítly vydat, protože jim byly konfiskovány na základě dekretů prezidenta Beneše.
Královéhradecký soudce Jiří Kratochvíl na konci června vydal předběžné opatření, v němž zakázal Lesům ČR kácet na 595 hektarech lesů v okolí Náchoda. Vyhověl tak návrhu Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově. Podle řádu státní podnik stále těží a tím mu jako potenciálnímu vlastníku činí škodu. Jde o lesy, které benediktini chtějí po neúspěchu v restitučním řízení získat soudní cestou. „Je to jen probírka a ničení kůrovce"
„Navrhovatel (řád) osvědčil, že odpůrce (Lesy ČR) přes výzvu navrhovatele provádí na předmětných lesních pozemcích i nadále těžbu lesa, čímž lesní pozemky znehodnocuje," stojí v rozsudku. Podle soudce benediktini předložili listinné důkazy, že Lesy ČR těží v rozporu s lesním hospodářským plánem a také že několikrát bezvýsledně vyzývali, aby státní podnik s těžbou přestal.
Státní podnik tvrzení soudu a benediktinů odmítá, a proto podal odvolání k vrchnímu soudu. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové není pravda, že by těžily v dotčených lesích nestandardně. „Na pozemcích provádíme probírku porostů do 40 let, což je naše zákonná povinnost. Dále provádíme nahodilou těžbu stromů napadených kůrovcem nebo vyvrácených či nalomených stromů, které ohrožují návštěvníky lesa," řekla Právu Jouklová.
Pokud Lesy ČR s odvoláním neuspějí, nebudou moci na pozemcích těžit do té doby, než stát benediktinům pozemky vrátí, nebo dokud soud neřekne, že řád na ně nemá právo. To může trvat při rychlosti českého soudnictví i několik let. Benediktini na Broumovsku zažádali zhruba o tři tisíce hektarů lesa a zemědělské půdy.Propojená opatství
V broumovském klášteře dnes není žádný mnich, a proto jej spravují břevnovští benediktini. Obě opatství – břevnovské i broumovské – byla historicky propojená. K rozdělení došlo těsně před druhou světovou válkou z nacionálních a politických důvodů. Většina mnichů v Broumově totiž byla německé národnosti.
Po válce ministr zemědělství Július Ďuriš nařídil konfiskaci majetku broumovského kláštera na základě „dekretu prezidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa" z června 1945. Podle některých dobových svědectví totiž broumovští benediktini sympatizovali s nacistickým Německem. To benediktini popírají s tím, že konfiskace byla protiprávní.
