Před 90 lety, 11. srpna 1932, byl v oblasti Bělověžského pralesa na území Polska a Běloruska zřízen Bělověžský národní park. Název Bělověžský se odvozuje od malé, dnes polské pohraniční vesničky Bělověže, kde sídlí správa polské části Bělověžského národního parku. Bělověžský prales je proslulý zejména výskytem zubra evropského, který byl během obou světových válek málem vyhuben. Nyní v pralese žije podle údajů správy národního parku asi 100 000 zubrů.
Bělověžský prales se nachází na východní hranici Polska s Běloruskem. Jedná se o největší komplex přirozených listnatých a smíšených lesů v Evropě. Oblast byla od roku 1921 rezervací a v srpnu 1932 byla vyhlášena národním parkem. Jeho rozloha na území Běloruska je 1500 kilometrů čtverečních, v Polsku 152 kilometrů čtverečních. Pro srovnání: Krkonošský národní park (KRNAP) má rozlohu 385 kilometrů čtverečních. Do nejpřísněji chráněných oblastí lze jít pouze s průvodcem.
V roce 1979 byl prales zapsán na seznam světového dědictví UNESCO, v roce 1993 byl uznán jako biosférická rezervace pod ochranou UNESCO a v letech 1992 a naposledy 2014 se území chráněné jako světové přírodní dědictví rozšířilo.
První zmínka o pralese pochází z roku 983. V 15. století se oblast ocitla ve vlastnictví krále Vladislava II. Jagellonského a historie ochrany pralesa sahá do 16. století. První dokument, který se vztahuje k určité ochraně tohoto území, je znám z doby panování krále Zikmunda I. Starého, který vyhlásil přísné tresty za pytláctví; za ulovení zubra dokonce trest smrti. Později zde byl zřízen královský lovecký revír a oblast byla dlouho neobydlená.
Prales je z 96 procent pokryt lesy. Převládajícím typem je přirozený listnatý les, který pokrývá téměř polovinu celkové plochy, 37 procent tvoří jehličnaté porosty a zbytek jsou smíšené lesy. V rezervaci se nachází několik obřích historických dubů, které jsou přísně chráněny. Kromě zubra jsou zde také vlci, rysi, divocí evropští koně tarpani a dalších asi 50 druhů savců a 120 druhů ptáků.
Prales také vstoupil do dějin světové politiky. V lovecké rezidenci Viskuli v běloruské části pralesa prezidenti Ruska a Ukrajiny Boris Jelcin a Leonid Kravčuk a předseda Nejvyšší rady Běloruska Stanislav Šuškevič podepsali v prosinci 1991 takzvanou bělověžskou dohodu o vytvoření Společenství nezávislých států (SNS), která po 69 letech ukončila existenci Sovětského svazu.
ČTK
