REGION / „Největším neštěstím u výběrových řízení Lesů ČR bylo jediné kritérium pro vítěze, a to cena. Potom je soutěž otevřená úplně všem, čili i nezkušeným firmám,” říká Jan Bazgier, ředitel frýdecko-místecké společnosti Lesostavby, která se na Jablunkovsku a Třinecku už několik let stará o lesnickou činnost a dává práci stovkám lidí, firem a živnostníků.

- Vysvětlete, proč je pouhá cena tak vážný problém?

Protože firma odněkud z Čech nezná zdejší podmínky. Tady je těžba náročná. Kopcovitý terén, vodárenská oblast, strmé svahy, k čemuž musíme využívat speciální techniku, dodržovat celou řadu zásad. To vše si musíme zakomponovat do rozpočtu, včetně toho, že je pak nutné opravit obcím lesními vozy a kamiony zničené cesty. Cizí podnikatelé ve výběrových řízeních klidně střelí cenu mimo realitu, protože působí třeba zrovna někde v nížině. Nemají ani potřebnou techniku, nepočítají s komplikacemi při těžbě. Špatně to odhadnou a pak se diví. Jelikož jsou z daleka, možná jim ani nezáleží na následných úpravách cest. Odjedou, a po mě potopa. To si místní firma nedovolí, protože starostové by jí dali co proto.

- Může takový systém být pro lesnictví u nás likvidující?

Dneska je jedno, jestli se jedná o malou či velkou firmu. Pro všechny je tento systém nešťastný a likvidující. Buď uspějete a máte zakázku, nebo ne a máte na pět let útlum. Můžete činnost nadobro ukončit a s vámi desítky subdodavatelů. Tento obor v Beskydách dává práci obrovskému množství lidí. Teď se jich firmy zbavují. Způsob výběrových řízení jsme napadali, žádali o změnu, ale marně. Navíc je v současné době kulatina tak drahá, že se stává téměř neprodejnou.

- Nedá se vypomoci u soukromníků?

Ve Slezských Beskydech je vysoké procento státních lesů. Je to dáno historicky, kdy zde působila Těšínská komora. Dřevaři proto nemají možnost koupit dřevo jinde, než draze u státních lesů, proto je naše situace složitější. V Čechách si vypomůžou díky soukromým lesům. Lesy ČR sice začaly nabízet dřevo i na aukcích. Jenže tam ho vykoupí kapitálově hodně silné společnosti, ostatní na ně nedosáhnou.

- Mluvil jste o přílivu dělníků ze zahraničí.

Nynější stav může tady na severu položit celý trh. Ceny našich prací jsou státem tlačeny natolik dolů, že firmy i živnostníci dělají pomalu za náklady. Nezbývá jim na obnovu vozového parku, traktorů, na nového koně a podobně. Do lesů se tlačí zahraniční dělníci z Ukrajiny, z Rumunska bez zkušeností. Upadá bezpečnost práce, ekologie, nemluvě o sociálních podmínkách pro cizince. V konečném důsledku trpí les a stát sice tlakem na nízké ceny něco ušetří, pak to však na druhé straně vynaloží na podpory vlastních nezaměstnaných.

- Za hranicemi jsou na tom lépe?

Je zajímavé, že v okolních zemích si dokázali vymoci výjimky regionálního charakteru. Firmy z regionu mají v dané oblasti při výběrových řízeních přednost před těmi z druhého konce republiky. Když mají práci místní lidé, utratí pak svoje peníze ve zdejších obchodech, odvedou městům a obcím daně. Cizí firmy finance zde pouze vytáhnou a zmizí pryč. Proč o tyto výjimky neusilují regionální politici? Přitom by stačilo převzít dobře fungující model od zahraničních sousedů.