Ivan Fuksa:

S ministrem zemědělství Ivanem Fuksou hovořil Profit minulý týden dvakrát. V pondělí jsme mluvili ještě v jeho ministerské kanceláři o hospodaření Lesů České republiky.

Zhruba šest hodin po jeho odvolání jsme se ptali na důvody jeho odchodu. I ty podle bývalého ministra se situací v Lesích ČR souvisí. Někomu prý vadí, že místo soukromníků začal na hospodaření v lesích vydělávat stát.

* Vaše odvolání vypadalo jako blesk z čistého nebe. Kritika vaší práce sílila naposledy na jaře. Co vám od té doby premiér vytýkal?

Za celých zhruba 15 měsíců mi vytkl jen jednu jedinou věc. Neměl jsem podle něj dávat Dřevěnou knihu ke schválení vládě. Přitom jsme se na tom původně domluvili. Sám chtěl, aby projednání nové koncepce bylo transparentní a otevřené, pak z toho chtěl ovšem couvnout. Bylo to v době, kdy Věci veřejné vystoupily proti změně hospodaření Lesů. Tehdy jsme odmítli obchodování státního podniku přes ekonomicky nevýhodný způsob prostřednictvím společnosti Hradecká lesní a dřevařská. Nakonec koncepce byla vládou projednána a vzata na vědomí a já měl za úkol Dřevěnou knihu realizovat. Při výčtu vašich chyb přitom premiér právě Dřevěnou knihu zmínil. Údajně prošla jen díky jeho autoritě. Díky jeho autoritě byl materiál přijat až na třetí pokus a ne na první. Změna strategie Lesů a odstřihnutí Hradecké lesní a dřevařské společnosti hrály roli ve vašem odvolání? Lesy ČR byly vždy slabým subjektem, který byl oškubáván. Vždy vydělávaly soukromé subjekty a neprobíhala žádná transparentní soutěž. Důkazem toho jsou hospodářské výsledky. Deset let to byly zisky mezi půl miliardou až miliardou ročně. Poté, co jsme zrealizovali malý jednoroční tendr, zaznamenal podnik zisk tři miliardy. Letos to má být až šest miliard. Někde ty peníze chybí, a proto s tím má někdo problémy.

* Naznačujete, že s tím má problém premiér?

Netroufám si o tom spekulovat. Bylo by lepší zeptat se těch ostatních, kteří nevěří, že je Dřevěná kniha dobrý materiál. Kteří nevěří, že tržní otevřený systém soutěžení bez jakýchkoliv kamarádských příslibů prodeje dřeva tomu či jinému subjektu je pro Lesy ČR výhodný. Ovšem premiér může mít i jiné důvody. Nevím, nesdělil mi je.

* Na vaši práci si stěžovaly premiérovi i menší dřevařské firmy, které tvrdí, že zisk Lesů ČR roste díky zkreslení cenové statistiky ve 3. a 4. čtvrtletí loňského roku. Zabýval jste se jejich námitkami?

Samozřejmě. Byl jsem považován za toho, kdo by měl tento spor rozhodnout, i když nevím, zda to nazývat sporem. Vlastně do tohoto vztahu bych neměl vůbec vstupovat. Jde totiž o povinnost ze zákona a o vztah mezi Lesy ČR a Českým statistickým úřadem.

* V indexaci jde o stanovení ceny důležité nejen pro stát, ale i pro firmy, které dřevo zpracovávají. Vy to nepovažujete za důležitý spor?

Firmy si prostě myslely, že za cenu, kterou vysoutěžily, budou dříví i nakupovat. Nicméně to dříví se zdražilo o míru indexace. Vnímám to tak, že je problém při použití čtvrtletní indexace, kde je zpoždění statistiky oproti vývoji na trhu tři měsíce. Ovšem nelze popřít, že cena dřeva vzrostla v celé Evropě. Dvacet let tady byl oškubáván stát. Po 20 letech je to jeden rok obráceně. Chápu i to, že jsou dřevaři v těžké situaci, ale nikdo nemůže od ministerstva očekávat nějaký politicko-ekonomický zásah. Trh se hnul a teď se stabilizuje.

* V těchto dnech vrcholí tendry na těžbu dřeva v Lesích ČR, které dlouhodobě kritizují především menší těžaři a zpracovatelé dřeva. Jde o metodu, kdy Lesy znovu prodávají dřevo jako stojící stromy, takzvaně „při pni”. Proč jste přes dlouhodobé výhrady odborníků znovu zvolili tento způsob?

Kdybych byl v jejich kůži, tak argumentuji stejně a v podstatě s námitkami kritiků systému „při pni” souhlasím. Je ale rozdíl, pokud hospodaříte na menší ploše, kde s minimem zaměstnanců můžete mít přehled takřka o každém stromu. A pokud obhospodařujete velké území s 60 procenty všech lesů v zemi. Podobnou anomálii mají už jen ve Francii, jinak nikde v Evropě. U tak velké firmy potřebujete zhruba čtyřstupňové řízení a generální ředitel absolutně neví, jaké jsou morální vlastnosti konkrétního polesného. Když se domluví s těžební firmou, že se na hodinu půjde projít, a za zády mu projedou čtyři tatrovky plné dřeva, nikdo to nevypátrá. A to se dříve v Lesích dělo.

* Důvodem pro systém „při pni” je tedy velikost území a špatná možnost kontroly?

Ano, jedinou cestou je mít pod kontrolou finance a evidenci a minimalizovat prostor pro korupci. Tedy minimalizovat množství předávacích míst dřeva. Jakmile vám v lese bude jedna firma těžit, druhá bude vozit a třetí firma bude materiál zpracovávat, je riziko všude a počty stromů neohlídáte.

* I ve Francii, kterou jste zmínil, používají systém „při pni”?

To ne, tam ale žijí v kapitalismu o něco déle než my. Správci v lesích tam takto pracují třeba i 50 let a spravují je, jako by to byl jejich majetek. To je u nás prostě jiné. Nemusíme chodit ani daleko do Francie. Třeba v Rakousku vidíte podél silnic naskládané metrové palivové dřevo. U nás by takto nevydrželo ani přes noc. Bohužel, v Čechách se kradou auta, vykrádají se byty a krade se i v lese. Takže jsme docílili hospodářského úspěchu proto, že jsme minimalizovali prostor pro zlodějnu.

* V chystaných tendrech dřevařské asociace kritizují i fakt, že se tím stát zbaví do budoucna možnosti prodávat dřevo sám. Nebude vzniklá závislost na privátních firmách nevýhodná?

Tento stát se zbavil možnosti samostatně prodávat dřevo zhruba před 20 lety. Tehdy zprivatizoval veškerou infrastrukturu. Pak hledal náhradní řešení v takovém kočkopsu, kterým je Hradecká lesní a dřevařská společnost. Její působení jsme v současných tendrech omezili a na výsledcích hospodaření Lesů je to vidět. Potvrzuje se, že zisk sbíral někdo jiný než ten, kdo si ho nasmlouval.

* Malé firmy argumentují, že jste vliv velkých moc neomezil. Tendry považují za skrytý pronájem lesů velkým hráčům a menší firmy tak nemohou přežít.

My jsme tuto obavu diskutovali i s Antimonopolním úřadem a podnikli jsme kroky, aby se to takto nestalo. V minulých letech bylo území Lesů rozděleno na 105 úseků, na kterých se soutěžilo. My jsme je zmenšili, aby na ně dosáhly i menší firmy. Aktuální tendr je proto vypsaný na 117 území a tento počet má i dál růst.

* Ve čtvrtek na vaše místo nastoupil nový ministr, přesto některé odborné organizace i vy varujete před ztrátou kontinuity. Co výměna v tuto chvíli může způsobit v zemědělské oblasti?

V tuto chvíli jsou nejpalčivější jednání o dotacích. V Evropě je přitom úspěch vyjednávání postaven na osobním kontaktu. Mě se povedlo dohodnout se na společném postupu se zástupci Německa, Velké Británie, Itálie a dalších zemí. Vytvořili jsme tak blokační minoritu, která jednoznačně ovlivňuje stanovisko evropského komisaře. Evropský komisař chtěl prosadit zastropování dotací pro velké firmy. To by v prvním návrhu znamenalo pro Česko ztrátu až 45 procent dotací. My jsme do toho aktivně vstoupili a odmítli to. Výsledkem je modifikovaný návrh, který je nyní v paragrafovém znění, podle nějž Česko přijde o 0,25 procenta. Stále to ovšem není definitivní a v momentě, kdy tato koalice států poleví, může dojít ke změně, která se nám nemusí vyplatit.

***

Ivan Fuksa (48)

Absolvoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. V roce 1990 byl za Občanské fórum zvolen do Zastupitelstva města Příbrami, v letech 1991-2006 byl členem Rady města. Od roku 1992 zastával funkci místostarosty a v období 2002-2006 starosty Příbrami. Od roku 2007 byl tři roky 1. náměstkem ministra financí. V roce 2010 byl zvolen do Parlamentu ČR, v témže roce byl jmenován také ministrem zemědělství. Z postu ministra byl odvolán v říjnu 2011.