logo Silvarium tisk

KATEŘINA KVASNIČKOVÁ

Unikátní světové arboretum bylo založeno před více než 50 lety. Dnes tady na ploše 22 hektarů roste okolo 37 druhů borovic

Plzeňské parky

Plzeň – V posledním díle seriálu o plzeňských parcích navštívíme místo, které není úplně klasickým parkem. Zavedeme čtenáře do arboreta Sofronka, které je nádherným a unikátním borovým lesem na okraji Plzně, jen kousek od veřejné dopravy. Původně les určený pro výzkumné účely je nyní již dva roky otevřen veřejnosti.

„V roce 1956 založil můj otec Karel Kaňák arboretum jako pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Bylo to z důvodu vypsání vědeckého úkolu, který se zabýval právě šlechtěním borovice,” vypráví Jan Kaňák, současný vedoucí arboreta.

Vědecké pracoviště: les

Pro svůj vědecký záměr si Karel Kaňák starší vybral místo na severním okraji Plzně, v blízkosti boleveckých rybníků na klasickém borovém stanovišti. „Původně zde byla deputátní pole, která patřila k místní hájovně, a také borový les. Právě po hajném Sofronovi, který zde bydlel, získalo arboretum svůj název,” doplňuje historii místa Jan Kaňák.

Co vlastně bylo hlavním cílem výzkumu? „Hlavním úkolem bylo studium borovice lesní, jakožto druhého nejdůležitějšího jehličnatého druhu u nás. Když chcete dobře znát jeden druh, musíte se seznámit se všemi jeho odchylkami,” uvádí Jan Kaňák. Vzhledem k tomu, že borovice lesní je hojně rozšířená po celém euroasijském kontinentu, sháněl Karel Kaňák semena tohoto druhu ze všech míst jejího výskytu a ty pak pěstoval v Plzni.

„Máme tu 256 vzorků borovice lesní z různých míst jejího výskytu od Norska po Kazachstán až po Čínu. Unikátnost spočívá zejména ve velkém množství proveniencí jednoho druhu, tedy stromů z nejrůznějších lokalit výskytu,” vypočítává Jan Kaňák.

Druhým výzkumným záměrem bylo poznat příbuzné druhy borovice. ”Ze zhruba 130 druhů borovic celého světa se jich na Sofronce zkoušelo pěstovat 68, dodnes jich zde roste 37 druhů. Dokázaly tu přežít i druhy, které pocházejí například z Mexika,” dodává Kaňák.

Les bez zásahu lidské ruky

Zakladatel Karel Kaňák začal shánět semena dostupných druhů borovice. „Veškeré osivo získával soukromou cestou od vědeckých a výzkumných pracovníků z různých států díky svým osobním kontaktům,” vysvětluje Jan Kaňák. Sadební materiál byl poté pěstován ve vlastní školce přímo na místě a pak vysázen v arboretu. Unikátnost celého lesa je navíc podtržena tím, že se do něj nikdy nezasahovalo lidskou rukou. „Porosty byly zcela ponechány vlastnímu, přirozenému vývoji. Žádné postřiky, hnojiva či prořezávky, pouze přírodní výběr,” popisuje výjimečnost místa Jan Kaňák.

V roce 1988 pro neshody s vedením výzkumného ústavu odešel Karel Kaňák z arboreta pracovat do Výzkumného ústavu v Průhonicích a později do šumavského národního parku. V jeho práci nadále pokračoval právě jeho syn, Jan Kaňák.

Když se v roce 2009 téměř ze dne na den rozhodl Výzkumný ústav zrušit arboretum Sofronka jako své pracoviště, byla další budoucnost tohoto unikátního místa ohrožena. „Naštěstí se nám podařilo relativně rychle se domluvit s tehdejším vedením města a arboretum přešlo pod Správu veřejného statku města Plzně (SVSMP),” doplňuje Kaňák.

Dnes je možné arboretum navštívit každý všední den v otvíracích hodinách. Vedle naučné stezky, která seznamuje návštěvníky se zajímavými druhy borovic, je možné si prohlédnout plastiky sochaře Františka Pacíka, přítele Karla Kaňáka, či se projít okolo rybníků Rozkopaný a Dymáček, které jsou také součástí arboreta.

„Po začlenění arboreta do SVSMP bylo hlavním cílem zpřístupnit jej a otevřít veřejnosti. Dnes zde probíhají pravidelné akce lesní pedagogiky pro plzeňské školy a školky, ve kterých se snažíme děti seznámit se životem lesa. Ještě v letošním roce plánujeme ve spolupráci s vedením prvního obvodu a SVSMP také otevření zoo koutku s živou lesní zvěří,” popisuje další plány Kaňák.

 

***

 

Kdy a kudy do arboreta

Otvírací doba: Po-­Pá: 8:00 až 16:30 hodin.

Každé 1. pondělí v měsíci od 14:00 hod. odborná exkurze s výkladem, po předchozí domluvě možný i jiný termín.

Jak se tam dostat: konečná tram. č. 1 Bolevec, na poslední světelné křižovatce doprava okolo nádraží ČD Plzeň–Bolevec a mezi zahrádkami projdeme do arboreta.

Nejbližší akce: 10. října, Den lesa.

 

 

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě