Stále více afrických zemí začíná s obnovou mangrovů, aby chránily obyvatele pobřežních oblastí před důsledky klimatických změn. K seznamu států, které se těmto projektům věnují, nově přibyl Mosambik, píše agentura AP.
V Mosambiku stejně jako v Keni, Gambii, Senegalu a na Madagaskaru se rodí největší projekt na zachycení uhlíku s pomocí pobřežního ekosystému. Mořský nebo pobřežní ekosystém dokáže z atmosféry odčerpat oxid uhličitý rychleji než lesy a na menší ploše. Oxidu uhličitému zachycenému v těchto ekosystémech se přezdívá modrý uhlík.
V Mosambiku ohlásili spolu s partnerským programem Blue Forest Solutions ze Spojených arabských emirátů obnovu mangrovů v únoru. Má se týkat 185 000 hektarů ploch v provinciích Sofala a Zambézia. Lesy, jež tam vzniknou, by měly být schopné zachytit až 500 000 tun oxidu uhličitého.
„Modrý uhlík neznamená jenom zachycení tun oxidu uhličitého, ale také zlepšení života lidí z pobřežních komunit. V Africe je kolem milionu hektarů mangrovových lesů. Celkově jsou schopné zachytit tolik oxidu uhličitého, jaký za celý rok vyprodukují země jako Chorvatsko nebo Bolívie,“ řekl šéf projektu Blue Forest Vahíd Fatúhí, podle nějž díky plánu vzniknou nové pracovní příležitosti.
Africké mangrovy v minulosti ničila těžba dřeva, velkochov ryb, výstavba na pobřeží a znečištění. Vedlo to ke zvýšení škodlivých emisí a ohrožení lidí z pobřežních oblastí záplavami.
Afrika se začala zaměřovat na obnovu mangrovů v roce 2013 díky keňskému projektu Mikoko Pamoja. V jeho rámci je chráněno 117 hektarů mangrovových lesů a ročně se vysazuje 4 000 nových stromů. Úspěch přiměl i ostatní země začít se zabývat obnovou poškozených pobřežních oblastí.
Mikoko Pamoja, což ve svahilštině znamená mangrovy společně, se zaměřuje na ochranu malých komunit Gazi a Makongeni v okrese Kwale na jižním keňském pobřeží. U tamních břehů poznamenaných erozí bylo málo ryb. Plán dostal název První projekt modrého uhlíku a vynesl komunitě čítající kolem 6 000 lidí světovou proslulost, peníze i zlepšení kvality života.
„Přineslo to mnoho dalších projektů jako zajištění vody. Teď ji mají v domech všichni,“ řekl Iddi Bomani, představitel vesnice Gazi. „Především to lidem zlepšuje život, protože vznikají pracovní příležitosti,“ sdělil Laitani Suleiman z projektu Mikoko Pamoja.
Mangrovovými lesy se začaly zabývat další země - Senegal chce do 20 let vysázet 79 milionů stromů, které zachytí až 500 000 tun oxidu uhličitého. Obnovu lesů zahájila v roce 2017 i sousední Gambie, o dva roky později pak Madagaskar. Egypt chce zahájit vlastní projekt před klimatickou konferencí OSN, jejímž hostitelem bude v listopadu.
Spolu s těmito projekty se ozývají žádosti o prodej emisních povolenek, jež za obnovu lesů umožní určité množství emisí. Gabon dostal za své projekty ochrany lesů nabídku na 17 milionů dolarů (395 milionů korun), avšak obecně panuje nespokojenost s nízkými nabídkami, jež africké vlády dostávají.
„Afrika zůstává vyloučena z velké části financí zahrnutých do ochrany před klimatickou změnou,“ řekl Jean Paul Adam z klimatické divize Ekonomické komise pro Afriku. Nedostatek peněz podle něj znamená, že africké státy nejsou schopné budovat vlastní ochranu proti klimatickým změnám.
Marissa Steinová ze sdružení Coral Reef považuje obnovování lesů za mimořádně důležité. „Ochrana a obnova mořského prostředí je pro udržení zdraví planety klíčová,“ řekla. Mangrovy podle ní dokážou zachytit čtyřnásobek uhlíku ve srovnání se stejnou plochou tropických lesů. Odhaduje se, že mangrovy mohou snížit riziko záplav pro oblasti s 15 miliony lidmi a každoročně zachránit před zkázou majetek za 65 miliard dolarů.
ČTK
