Fotografovat a do mapy zaznamenávat koleje vyjeté od těžké lesní techniky nebo hlídat, zda dřevorubci kácejí v místech, kde to mají povolené. To je část úkolů, které budou plnit vznikající hlídky dobrovolníků.

SRNÍ Zatímco loni ekologičtí aktivisté hlavně blokovali dřevorubce kácející v takzvaných bezzásahových zónách stromy napadené kůrovcem, letos bude jejich taktika v Šumavském národním parku zřejmě jiná. Dvaadvacet lidí z celé republiky Hnutí Duha o víkendu školilo do takzvaných dobrovolných šumavských hlídek.

Princip je jednoduchý: lidé vybavení podrobnými mapami budou při cestách Šumavou koukat, jestli dřevorubci skutečně pracují jen tam, kde mohou, nebo zda se chemické lapače lýkožrouta používají jen na bezpečných místech. Po sobotním zmapování několika lokalit s poraženými stromy v okolí šumavské rozhledny Poledník je jasné, že inspekce životního prostředí bude v národním parku prověřovat opět spoustu podnětů.

MF DNES s dobrovolníky strávila sobotu v šumavských lesích.

Na první asi hektarové mýtině v oblasti, kde dřevorubci mohou zcela bez problémů zasahovat, žádné kmeny neleží. Navíc je tu jen několik černých plastových lapačů na kůrovce a zbytky větví. V samotných lapačích je pár brouků, kteří se nechali nalákat pachem feromonu do pasti. Jaromír Bláha z Hnutí Duha bere do ruky velký kus kůry ležící na zemi, který je z vnitřní strany provrtaný spoustami drobných chodbiček. „Tady to vypadá, že dřevorubci zasáhli včas, protože na koncích chodbiček nejsou žádné výletové otvory,” vysvětluje Bláha dobrovolníkům.

Šlapeme do kopce, přicházíme k další mýtině. Tady bývalý lesník vysvětluje na stromech stojících po okrajích holiny, podle čeho se dá poznat, zda je strom zdravý, nebo jestli už lýko pod jeho kůrou chroupá kůrovec.

O kus dál v kopci jsou postavené konstrukce se zelenou látkou, z dálky vypadají téměř jako stany. Je to další chemická zbraň parku proti kůrovci. Síťovina je podle aktivistů napuštěná jedem, který brouka zabije, když na ni dosedne. Je to podle nich experiment, u něhož ještě nejsou zcela jasné účinky látky na další živočichy. „Pokud zjistíte hluboké koleje od lesní techniky ve svahu, nafotografujte je a zapište si GPS souřadnice. Když do koleje postavíte například láhev od minerálky jako měřítko, je to nejlepší pro dokreslení situace,” vysvětluje Jaromír Bláha členům hlídek další věc, na kterou se mají zaměřit. Dodává, že právě vzniká webová aplikace, do níž budou podle GPS souřadnic zadávaná nafotografovaná místa s poškozenou přírodou. V budoucnu bude na internetu přístupná úplně všem.

U takzvané bavorské cesty, po které šlapou cyklisté k Poledníku, je skládka dřeva. Členové hlídek vyndávají z batohů nože a do kůry kmenů vyřezávají čtverečky zhruba 10x10 centimetrů. Když sloupnou kůru, některým se podaří odkrýt místo, v němž si už samičky lýkožrouta udělaly hlavní chodbičku a jejich nenasytné larvy začaly dílo zkázy. „Tady už nepoznáte, jestli kůrovec napadl ještě stojící stromy, nebo se do kůry zavrtal až tady na skládce,” vysvětluje bývalý lesník Petr. Pokud broukovi zachutnají tyhle poražené stromy, je velká naděje, že pomine ty stojící v okolí.

Mezi lidmi, kteří se jako nováčci zapojili do občanských lesních hlídek, jsou i manželé Čápovi. Loni je zatkla policie na Ptačím potoce, když se domáhali, aby mohli být u všech výslechů jejich tehdy neplnoleté dcery, která se blokády aktivně účastnila. S sebou na školení si přivezli už pravomocný rozsudek klatovského soudu, že při konfliktu s policisty se nedopustili trestného činu (původně byli obžalovaní z napadení zasahujících policistů) a že jejich jednání může být maximálně přestupkem. „Tenhle případ byl pro mně zajímavá zkušenost. Museli jsem třikrát k soudu, vše se táhlo tři čtvrtě roku. Ale takhle se přece člověk umlčet nedá, nesmíme ustupovat, musíme přece přírodu chránit,” vysvětluje nyní Radovan Čáp, proč se i s manželkou přihlásili do občanských hlídek.

Jaromír Bláha vede skupinku po cestách, zajde i do lesa, kde stojí uschlé stromy zničené kůrovcem, ale pod nimi roste tráva a borůvčí. Hned vedle je mýtina. „A teď se podívejte, tady byli loni dřevorubci, podle nás nezákonně. Vykáceli nejméně hektar lesa, trávu ani borůvčí tu nenajdete,” srovnává Bláha.

V nohách už máme nejméně 15 kilometrů. Bláha upozorňuje na nařezané dříví podél cesty. Na některém z kmenů je od silnice občas varovná cedulka: Vstup zakázán. Z druhé strany vede lesní cesta, kolem které jsou navíc ještě ze kmenů postavené asi metr vysoké trojnožky. Tady už žádná varování nejsou. „To jsou takzvané lapáky. Kůra je napuštěná látkou, která zabíjí kůrovce, ale také další brouky. Když se podíváte pod trojnožky, najdete tam spousty mrtvých brouků. Varování pro lidi, že na tahle dřeva nemají sahat, tu ale nenajdete. Navíc trojnožky ani kmeny nesmí být u vody, ale podívejte sami. Tady je asi metr a půl od tůňky, v níž jsou pulci,” ukazuje Bláha na další problém, který chtějí aktivisté řešit trestním oznámením.